matka!

Jsou lidé už od Adama a Evy nesnesitelní parchanti? Vymkl se sebestřednému Stvořiteli další pokus z rukou? Máme obdivovat trpělivost Matky, že se tak dlouho drží a doposud nevybouchla? Bude za koncem světa stát Adamovo zippo? Alegorické cvičení, co se utápí v repetitivnosti a přitom míchá jablka poznání s hruškami banality a vykřičníkové samoúčelnosti. Po mořeplavci, co vzal na palubu i tchoře a tomhle opusu o údělu ženského rodu žádám o završení biblické trilogie dílem o Davidovi, který se svým důvtipem kdysi postavil filištínským, aby časem zjistil, že se mu líbí být Goliášem.. Co se týká těch jinotajů, já nevím.. Možná jsme si měli jen uvědomit, že Bůh je ten, kdo momentálně klátí Jennifer Lawrence.. (25.01.2018)

(1001) Takhle to dopadá, když lidem nehraje v domě/životě žádná hudba. Nesouhlasím s premisou, že to zaklepání přišlo na dveře ráje. V rozporu s tím, co jsem si o filmu a jeho autorovi přečetla v názorech mnoha jiných lidí, mi tady přijde Aronofsky nebývale pokorný. Nemyslím si, že by se pokoušel o něco megalomanského, spíš se prostě kouká z okna a v reakci ze sebe prudce a skoro bezmyšlenkovitě chrlí všechny úzkosti, strachy a obavy, které to v něm vytváří. Výsledek možná působí trochu naivně, ale já to řeknu: mně přijde opravdový. Bratry hráli bratři a svět na mnoha místech doslova hoří. Asi si budu muset ještě sednout a porovnat si matku! s Trierovými pokusy o příběh Zlatosrdéčky, protože zatím se mi zdá, že Trier (ačkoliv skoro nevěřím, že to říkám) na to jde víc žensky, zatímco Aronofsky ženskou perspektivu jenom předstírá. Díky tomu se nedivím, že režisér a herečka byli v době natáčení filmu milenci, ale teď už spolu nejsou. Nicméně plakát s Jennifer v zahradě bych si doma klidně pověsila. (01.05.2019)

Asi všetci poznáme ten zvieravý pocit, keď niekto narúša našu komfortnú zónu, alebo ničí niečo, na čom sme dlho pracovali. A tiež pocit, že sa z nášho - až do poslednej chvíle usporiadaného života stáva úplný zmätok. A o tom "matka!" viac-menej je, pretože film samotný po príbehovej linke nedáva veľmi zmysel. Snímka sa pohybuje na tenkej hrane medzi hororom a drámou, je snáď až príliš abstraktná v myšlienke, pretože pre nejaké pochopenie ju možno nie úplne radi budeme musieť vidieť znova a znova. Keď si to zhrnieme, "matka!" pravdepodobne nebude naším obľúbeným filmom, nebude ani naším neobľúbeným filmom, čo ale určite vieme po dvoch hodinách neveriaceho pozeranie na plátno, je to, že "matka!" je úplne šialená! (09.09.2019)

První půlka, když si tam Ed Harris přitáhl svou family se mě hodně líbila, mohlo to směřovat kamkoli a já byl opravdu v silném očekávání, navíc na Jennifer se mě fakt krásně kouká, Javier umí hrát a Michelle kdykoli, kdekoli, jakoli, jenže co následovalo ve druhé části mě přišla jako dokonalá ukázka velkolepého ega stvořitele tohoto filmu, jen jsem trpěl a čekal a na konec. Dám dvě za tu první část, protože tam se mě filmové řemeslo docela lesklo. (05.06.2019)

Už som bol presvedčený, že za tento rok neuvidím ani jeden prvotriedny film, ktorý budem môcť s čistým svedomím ohodnotiť plným počtom, ale Mother! to dokázal. A to som sa už dosť bál, že môj obľúbený režisér Darren Aronofsky po niekoľkoročnej prestávke, pričom jeho posledný Noe bola len komerčná a podľa mňa bezvýznamná záležitosť nebude mať čím prekvapiť, ale našťastie sa vracia v plnej sile. Moc som si o tomto filme nezisťoval, vedel som len, že to bude zase originálna záležitosť, ktorá divákov rozdeľuje na dva tábory, ako vždy, keď vznikne nejaký originálny inteligentný film, pri ktorom treba aj premýšľať a všímať si detailov a tak som bol spočiatku aj celkom prekvapený, že to pôsobí tak normálne, ale pritom rozhodne nie zle. Jednoducho len je čím ďalej viac narúšaná komfortná zóna jednej mladej ženy kvôli vplyvu cudzích ľudí, ale vlastne trochu aj nechápavého manžela a tak je z toho taká zaujímavá psychologická dráma, s čím Aronofsky nikdy nemal problém. Ale postupne to začne slušne gradovať, až to vygraduje do nečakaných extrémov, pričom celú druhú polovicu som už pozeral len plný nadšenia a s očakávaním, čo ešte príde, pričom to skutočne bolo len čím ďalej zaujímavejšie a lepšie a tak na konci mi bolo jasné, že som opäť po veľmi dlhej dobe videl zase niečo výnimočné. Niekomu to síce môže prísť absurdné, ale predsa len je to alegória, takže tu sa to dá chápať a funguje to bezchybne. Ani s obsadením tu nemám žiadny problém, Jennifer Lawrence ma baví v komerčných, ale aj tých rozumnejších filmoch, takže tu nemá problém byť v centre diania, ale ani jej okolie nezaostáva a Javier Bardem, Ed Harris, ale aj Michelle Pfeiffer si to svoje splnia. Takže Darren Aronofsky to opäť dokázal, zbytočný Noe je odpustený a opäť natočil niečo medzi Fontánou a Čiernou labuťou, pričom aj kvalitou je u mňa presne medzi nimi, takže je to pre mňa jeho druhý najlepší film. A rozhodne film roku, ktorý si pozriem ešte veľakrát. 88% (10.12.2017)