Re: Zero kara hadžimeru isekai seikacu

Ano, sleduji s velkým zpožděním (ale vždycky jsem našla něco lepšího… tehdy jsem si to myslela, protože po zhlédnutí Re:Zero mohu prohlásit, že vše, co přišlo vždycky místo tohoto anime, byla skoro ztráta času). Zpočátku se to jeví jako průměrný isekai, na které jsem nikdy moc nebyla. Tak proč sakra dávám 5*, ptáte se? Protože tady hovoříme o cestování v čase s možným „coby-kdyby mé rozhodnutí bylo jiné“ efektem, kterým jsem já posedlá! Protože Subaru si mě naprosto získal někdy okolo 6.-7. dílu! A tak moc, že jsem si ho prostě zamilovala! Doslova a úplně. Už od prvního dílu mi byl sympatický, ale potom se jen zlepšovalo a já si ho opravdu zamilovala. Hlavně konec 7. dílu byl opravdu hodně povedený, hodně silný zážitek. Nebo je to možná proto, že toto anime pro mě přišlo v tu správnou dobu, ale to nevadí. Za mě opravdu moc povedené anime a po dlouhé době mohu souhlasit s vysokým hodnocením jak tady, tak na MAL a všude jinde. Subara si zamilujete (aspoň mě si postupně získal úplně… my poor lovely cinnamon roll.. někomu může připadat šílený, ale ta jeho neupadající snaha ochránit ty, které našel v novém světě, byla opravdu přesvědčivá), Rem a Ram (které jsem předtím poznala díky všemožným meme na internetu a různým narážkám od některých mých známých v průběhu posledních 2 let) a Emilia a Puck nakonec vytvořili tu správnou směsici, která mě udržela až do konce (Roswaald se mi líbí víc v chibi verzi, a to mi nikdo nerozmluví :D Rosuwaaaaardo-senseiii). Druhá polovina začíná zostra (co si budeme povídat, konec 12. a 14. dílu byly HODNĚ povedené a měly dokonalou atmosféru), ale co přišlo potom.... Nemám slov. Divím se, že se Subaru úplně nezbláznil po pár pokusech. Pokud bych první polovině dala 10/10, druhá polovina by měla minimálně 20/10. Když si předtím lámete hlavu, proč dávají komedii na MAL žánr Thriller a nepřečtete si do čeho se pouštíte, jen máte matné povědomí, co vás čeká, druhá polovina vám vyrazí dech (aneb slibuji, že si vážně začnu číst, do čeho se pouštím :D moje nervy, ach jo) Druhá polovina byla skutečně tak silná, že jsem od ní nemohla odtrhnout oči. Pravé šílenství a zoufalství a vy se divíte, že na to má Subaru pořád sílu znovu a znovu-... ne, budu mlčet :) pokud jste ještě neviděli, určitě se koukněte! Sem s druhou sérií, prosím! (I want more of my lovely cinnamon roll~ :3 ) (25.10.2019)

(komentář obsahuje spoilery a víc otázek než odpovědí) Vcelku povedené... první část druhé série byla ukázkou toho, co mě na Re:Zero v první sérii zaujalo nejvíce (ano, to Subarovo zoufalství, kterak se střemhlav vrhá vstříc smrti, aby vše změnil a ostatní zachránil, pořád a pořád dokola, až se divím, že z toho nezešílel). Moc se mi líbil detail ze světů, kde Subaru zemřel a měl možnost vidět nevyhnutelnou "přítomnost/budoucnost poté". Pak ale přišla druhá část a já doufala, že dostanu nějaké odpovědi na své otázky, což se stalo (Emiliina minulost, například), ale odcházím... pořád zmatená? Čajový dýchánek s čarodějnicemi povedený, ale... Proč byl tak krátký? Proč jich najednou vybaflo tolik..? Měla jsem problém si zapamatovat jejich jména a vzhled. "K čemu" vlastně tento arc byl? Proč se mi Roswaal zdál sympatičtější, než kdy dřív??? A hlavní otázka, která překvapuje i mě samotnou: Proč sakra Rem prospala celou druhou sérii? To ji ta část příběhu tolik nudila? A kdy si na ni vzpomene zbytek postav? Prospí i třetí sérii? Je vtipné, že první část jsem si říkala, že proč se sakra Subaru chce pořád "zneškodnit", aby něco udělal jinak.... a pak mi to najednou chybělo, když mu to bylo "zakázáno". To zoufalství, kdy se rozhodne zase všechno prožít znovu a marně se bude sám snažit najít odpovědi a možnosti, jak budoucnost tentokrát změnit. PS: Patrasche by měla dostat ocenění MVP. PPS: Představte si smrt, kdy vás ohlodávají králíci... kolik hodin jim to zabere a jak moc si asi vychutnají vaši bolest při postupném umírání. Tahle Subarova smrt mi přišla za tuto sérii asi nejbolestnější. (15.04.2024)