MOST!

Mezilidské vztahy – jedna z nejtěžších životních disciplín. Propírají je už roky v pořadu Pošta pro tebe, do kterého míří i Luděk Říha. Ztroskotanec, který dostal padáka z práce, zhroutila se mu záchodová mísa, dluží šéfovi místního podsvětí, ženskou nemá a syn ho nebere úplně vážně. V televizním pořadu navíc čelí nepříjemné pravdě z rodinné minulosti. Brácha se našel, teda vlastně ségra. Režisér Kober a užovek Jan Prušinovský a scenárista Petr Kolečko, kteří se potkali už u Čtvrté hvězdy nebo Okresního přeboru, projevili pořádný kus odvahy. Hrubší slovník, ostrý humor, ožehavá témata bez schovávání se a hlavně um poskládat dohromady partu lidí, mezi kterou panuje výborná chemie. Každodenní realita pochopitelně vypadá krapet jinak, ale zřejmě už nesneseme vztahové seriály, které přirozenost a realismus popírají úplně. Předmětem vtipů se stávají situace, které dobře známe, tvůrci mají cit pro hlášky, timing umí skvostně, a ačkoliv je výsledek plný nekorektního humoru, má v sobě i pořádný kus lidskosti a životních pravd. Přesný Martin Hofmann sice zosobňuje příkladného životního ztroskotance, ovšem autoři neškatulkují, nepoučují, nepodsouvají, nechávají na divácích, aby si vzali to své. Sociální stránku nezdůrazňují, prostě ji předkládají se vším všudy. Ostrá oddechovka. Dycky Most! Díky za něj. (29.03.2019)

Seriál Most! pobláznil celou republiku a já si říkám, že vlastně není vůbec na škodu, když se seriály a filmy točí víc věcně, že si dokážeme i představit, kde se tak asi odehrávají. Most měl ještě to štěstí, že do prvního dílu seriálu si o něm nikdo nemyslel nic moc dobrého. Teď je skloňovaný snad v každý debatě kamarádů, kteří se letos chystají na výlet a ještě neví, kam podniknou ten první. Seriál Most! je prostě nářez a podle mě je i takovým vykrystalizováním toho nejlepšího, co tandem Kolečko + Prušinovský mohli spolu dát dohromady. Trošku jsem se bál té vážné stránky seriálu, protože už jsem také zažil, že Kolečko to s tou vážností po scénáristické stránce úplně nedal, Prušinovský je ale takový režisér, že tu vážnost natočí s takovou lehkostí, jakou já přesně potřebuji. V podobném duchu to vždycky svedl například i pan Menzl s příběhy Bohumila Hrabala. Krása! Jsem rád, že tu máme takové tvůrce, jsem rád, že město Most získalo status jedinečnosti a kromě tvůrcům děkuji i hercům, kteří se u mě zasloužili o jeden z nejlepších filmových zážitků letošního roku, na který bylo radost každé pondělí koukat. Za jiných okolností je pondělí dnem pěkně na hovno, teď bylo pondělí osmkrát docela fajn. Díky! (28.02.2019)

Poměrně zajímavý počin české televize. Docela to vybočuje z řady běžných seriálů. Představuje nám to vybranou společnost Mostu, která má město reprezentovat. O Humor ani vtipné situace není nouze. Seriál je dost sprostý, ale paradoxně díky fiktivnímu projektu Snědá tíseň nepůsobí ani moc rasisticky. Hlavní postavy se musí vypořádat se všedními i nevšedními situacemi v jejich životě. Například s přijetím přeoperovaného bráchy do rodiny se s vztahem s cikánkou. Některé situace působí fakt bizarně. Třeba úvod s Poštou pro tebe je skvělý. "Chánov není Jeruzalém." :D (21.01.2019)

Jestli existoval seriál, který jsem už z principu nechtěl nikdy vidět, byl to právě příběh z mého rodiště. Ještě dřív, než jsem jeho existenci zaregistroval, se totiž usadil snad v každém českém obýváku, na ulici se v úterý ráno mohutně hláškovalo ze včerejší epizody a když se člověk osmělil ozvat, že zatím Luďana a spol. nesleduje, odpovědí mu byl zaražený a nechápavý pohled. V okamžiku, kdy jsem získal dojem, že budu nejspíš opravdu ta poslední osoba, která ještě do Severky nezavítala, jsem tedy sebral odvahu - a zavítal. A jak se rozjezd překvapivě dravě daří salvou více či méně vtipných situací (a druhý díl to nadšení zase brzdí neutuchající snahou udělat z hlavní postavy nesnesitelného blba), musel jsem být chtě nechtě zvědavý, jak se z relativně nesourodé podívané dá vybruslit. Prušinovského zručnou ruku totiž většinou blokuje neustálé cílení na echt sociálno, ve kterém se sice silné malé příběhy hledají snadno, ale žánrové vybočování v jejich rámci často kvůli nutné nadsazenosti nefunguje. Tady tomu tak není a v první i poslední řadě za to vděčí hercům. Bez dokonale padnoucího obsazení by totiž skoky do romantiky, do existenciality a sporadicky až téměř do akce nemohly fungovat. Jenže jak nejoslavovanější Hofmann, tak fatální objev Stárková a můj osobní favorit Michal Isteník si uhrají jak prvoplánové grimasy, tak překvapivě nosné glosy, které nemohly než zlidovět a konečně i tu nejvážnější stránku. Za všudypřítomným "Dycky Most" nebo vulgaritou v každém vyhrocenějším dialogu se totiž skrývá překvapivě trefné poselství, které k mému šoku v mnoha bodech odpovídá mému náhledu na svět. V kombinaci se zvážněním posledních epizod rád odpustím úvodní rozevlátost a nesoudržnost a když se na samém konci rozezní první tóny jedné z nejoblíbenějších písní mého života, zapadne do sebe už úplně všechno. Na pár sekund jsem tak zvažoval i nejvyšší hodnocení, ve kterém mi brání jen ona nemilá upocenost českých počinů, které se pořád ne a ne zbavit ani v prvotřídních kouscích. Most! ale přesto k této skupině patří a i když bych před měsícem nevěřil, že to někdy napíšu, kultovní status mu přísluší plným právem. (13.04.2019)

"Já si myslím, že černá sympatie je taky sympatie." V Chánově jsem nikdy nebyl, Mostem projíždím bez zastávky nejvyšší povolenou rychlostí a problémy nepřizpůsobivých občanů odmítám řešit, ale u tohoto seriálu jsem se bavil. Není to ani tak moc kvůli námětu, ale nejedna postava prostě byla vynikající. Zejména loser Luďan dokázal prodat každý vtip, Edovi krásně visela hůl, Franta spolehlivě držel úhel, farář báječně nedokázal udržet slinu, Dáša měl pěkně stavěné kozy, mrška Žaneta každou situaci perfektně využila ke svému prospěchu, Ilona se nádherně nedokázala srovnat se študovaností svého syna a Gerdovy pokusy o češtinu mě pokaždé rozesmály. Všechno samozřejmě nebylo dokonalé. Mladí sluníčkáři mě nebavili, parchant Laco debilně přehrával a přerodu největšího mafiána Romana ve vyděšeného mamánka jsem nerozuměl. Přesto: Dycky Most! (26.03.2019)