MOST!

Jestli existoval seriál, který jsem už z principu nechtěl nikdy vidět, byl to právě příběh z mého rodiště. Ještě dřív, než jsem jeho existenci zaregistroval, se totiž usadil snad v každém českém obýváku, na ulici se v úterý ráno mohutně hláškovalo ze včerejší epizody a když se člověk osmělil ozvat, že zatím Luďana a spol. nesleduje, odpovědí mu byl zaražený a nechápavý pohled. V okamžiku, kdy jsem získal dojem, že budu nejspíš opravdu ta poslední osoba, která ještě do Severky nezavítala, jsem tedy sebral odvahu - a zavítal. A jak se rozjezd překvapivě dravě daří salvou více či méně vtipných situací (a druhý díl to nadšení zase brzdí neutuchající snahou udělat z hlavní postavy nesnesitelného blba), musel jsem být chtě nechtě zvědavý, jak se z relativně nesourodé podívané dá vybruslit. Prušinovského zručnou ruku totiž většinou blokuje neustálé cílení na echt sociálno, ve kterém se sice silné malé příběhy hledají snadno, ale žánrové vybočování v jejich rámci často kvůli nutné nadsazenosti nefunguje. Tady tomu tak není a v první i poslední řadě za to vděčí hercům. Bez dokonale padnoucího obsazení by totiž skoky do romantiky, do existenciality a sporadicky až téměř do akce nemohly fungovat. Jenže jak nejoslavovanější Hofmann, tak fatální objev Stárková a můj osobní favorit Michal Isteník si uhrají jak prvoplánové grimasy, tak překvapivě nosné glosy, které nemohly než zlidovět a konečně i tu nejvážnější stránku. Za všudypřítomným "Dycky Most" nebo vulgaritou v každém vyhrocenějším dialogu se totiž skrývá překvapivě trefné poselství, které k mému šoku v mnoha bodech odpovídá mému náhledu na svět. V kombinaci se zvážněním posledních epizod rád odpustím úvodní rozevlátost a nesoudržnost a když se na samém konci rozezní první tóny jedné z nejoblíbenějších písní mého života, zapadne do sebe už úplně všechno. Na pár sekund jsem tak zvažoval i nejvyšší hodnocení, ve kterém mi brání jen ona nemilá upocenost českých počinů, které se pořád ne a ne zbavit ani v prvotřídních kouscích. Most! ale přesto k této skupině patří a i když bych před měsícem nevěřil, že to někdy napíšu, kultovní status mu přísluší plným právem. (13.04.2019)

Tvůrci oblíbeného Trpaslíka z Nymburka se přesunuli do Mostu, kde dělají veliký bordel. Na české poměry je to super komediální seriál, nevadí mi tu narážky na menšinu a vše okolo. Každý normální člověk ví jaké jsou poměry v té naší republice, takže si to chytrý dokáže přebrat a nehodnotí seriál kriticky. Mně jen vadí ukázky postelových radovánek a další "oralistické" věci, které myslím nepatří do komediálních serošů a ani před desátou hodinu. :-) Bohužel poslední dva díly mě vůbec nebavily. Raději bych udělal pokračování Trpaslíka od Prušinovského, než další Most. (12.02.2019)

Unikátny seriál, ktorý spája národ naprieč všetkými sociálnymi skupinami. Pracuje s liberálnymi "kaviarenskými" témami až po drsné chlebové motívy rasizmu, kriminality, chudoby a života vo vylúčených komunitách. Pritom v podstate nemoralizuje, nevyužíva sentiment na presadenie nejakej ideológie - nie, iba berie príbehy zo života, kombinuje ich a na základe toho vytvára neopakovateľný humor. O to úprimnejší a reálnejší je. Bavil som sa skvelo, no scenár bol miestami dosť rozháraný, jednotlivé línie sú dosť násilne pospájané a postavy a príbeh často prechádza veľmi krkolomným až samoúčelným prechodom, ktorý sa hodí skôr do papundeklového sitcomu v štúdiových kulisách, nie do realistického prostredia Mostu (napr. v prvom diele línia s automobilovým závodom zmiešaných párov). Niekedy je menej viac. (02.03.2019)

Od dětství nás učili, že lhát se nemá. Pak přijde další vlna výchovy k pokrytectví, kdy už říct slovo cikán je horší, než uprdnout se v dobré společnosti, po čemž následuje radost nad báječnou nekorektností, když se na obrazovce vysloví obecně známá pravda, že velká část cikánů nepracuje, mnoho z nich provozuje jako způsob obživy trestnou činnost, že sourozenec transexuál jako životní fakt člověka zaskočí a většina lidí se skupince skinheadů raději vyhne (krásné slovo bosohlav). No, to jsme to, kurva, dopracovali, když už je tohle a hlasité vyslovení slova hovno nekorektní. (04.03.2019)

Dycky dobrý, no. V době uvedení se mi Most vyhnul a vzhledem k jeho propíranosti na sociálních sítích i poněkud zprotivil... zbytečně, Prušinovský je už ověřená známka kvality. Debaty o rasismu, nadržování menšinám a politický korektnosti mi přijdou poněkud stupidní, protože nadsázka a karikatura jsou v seriálu přítomny permanentně a nemyslim si, že by mravokárnost byla na prvním místě. Spíš než problematika sociálních menšin se tu propírají zaběhlý společenský stereotypy, který samozřejmě v takhle specifickým prostředí vyčnívají. Reflexe je v první řadě pořád jen reflexe. Pokud má Most! nějaký poselství, pak to není často zmiňovaný "bílej je kretén, romák dobrej!", ale spíš "tady to prostě takhle máme, ale časem postupně přijmem cokoliv, kór když nás to osobně zasáhne". Jen ta úvodní epizoda je dost přepálená a tvoří suverénně nejhorší součást celý série... původně jsem ani netoužil ve sledování pokračovat. Od třetí epizody už naštěstí všechno šlape dobře a tým kolem Prušinovského tradičně vykazuje silnou ruku v obsazování rolí a psaní dialogů. Vůbec největší humorná síla přichází právě ve chvílích, kdy se v sociálně zanedbaným prostředí tragédů začne spontánně dít něco absurdního - komediální dikce ústřední party dokáže všechno vyždímat na maximum. Málokde je taková radost pozorovat bandu kreténů. Málokde si tak přejete, aby fofrem zase provedli něco kreténskýho. Málokde jim tak věříte ty drobný záchvěvy, kdy se přece jen projevujou jako lidi. A jo, je to ohraná písnička, ale některý hlášky by zasloužily tesat do kamene - a že jich tu je požehnaně. (25.08.2019)