MOST!

Ano, u nás na severu je malebně. A že Most není jen město, ale i životní styl, o tom něco jako buranka z Mostu vím. Přijeďte někdy k nám, garantuju vám, že tu za den potkáte minimálně pět Luďků. Prušinovský, Kolečko a Hofmann v nejlepší formě, taková nekorektní podívaná tu v televizi dlouho nebyla. Citlivky to pohorší, hovada (jako já) se zasmějou. V horším případě to urazí všechny, co se v tom uvidí jak ve vlastním zrcadle. PS: Komu nedošlo, o čem že to celé bylo, doporučuji si ještě jednou pustit závěrečnou řeč. "On ty sny měl, na rozdíl od nás..." A ty pondělky mi budou chybět, díky za ně! (15.01.2019)

Nějak mi nepřišlo, že by se Most! chtěl tvářit realisticky, byť otevřel všechny černobílý díry naší společnosti, ale asi záleží na úhlu pohledu, Na rozdíl tady od přítele verbala jsem v Mostu zahlédl zmrdy bílé i černé. Černá tu rozkuřovala, cikáni kradli, prodávali drogy či házeli odpadky do křoví, ale to bylo samozřejmě asi málo, páč   zcela a jasně nerealisticky se tu vyskytovala skupina těch, co chtěli  i něco změnit. To samozřejmě  není možné! To kurva ani náhodou!  Také manipulace si strčtě do řitě či urny, ANO?  Cikán vždy bude cikánem, NE?  --- Tak jsem si trochu zavymezoval a teď k Mostu!   Vulgární kokotina, kde jsem se těm kokotinám smál až jsem se za břicho popadal a zdaleka to nebyly jen ty nadužívaný piče.   Dycky Most! za pět. (17.01.2023)

Jestli existoval seriál, který jsem už z principu nechtěl nikdy vidět, byl to právě příběh z mého rodiště. Ještě dřív, než jsem jeho existenci zaregistroval, se totiž usadil snad v každém českém obýváku, na ulici se v úterý ráno mohutně hláškovalo ze včerejší epizody a když se člověk osmělil ozvat, že zatím Luďana a spol. nesleduje, odpovědí mu byl zaražený a nechápavý pohled. V okamžiku, kdy jsem získal dojem, že budu nejspíš opravdu ta poslední osoba, která ještě do Severky nezavítala, jsem tedy sebral odvahu - a zavítal. A jak se rozjezd překvapivě dravě daří salvou více či méně vtipných situací (a druhý díl to nadšení zase brzdí neutuchající snahou udělat z hlavní postavy nesnesitelného blba), musel jsem být chtě nechtě zvědavý, jak se z relativně nesourodé podívané dá vybruslit. Prušinovského zručnou ruku totiž většinou blokuje neustálé cílení na echt sociálno, ve kterém se sice silné malé příběhy hledají snadno, ale žánrové vybočování v jejich rámci často kvůli nutné nadsazenosti nefunguje. Tady tomu tak není a v první i poslední řadě za to vděčí hercům. Bez dokonale padnoucího obsazení by totiž skoky do romantiky, do existenciality a sporadicky až téměř do akce nemohly fungovat. Jenže jak nejoslavovanější Hofmann, tak fatální objev Stárková a můj osobní favorit Michal Isteník si uhrají jak prvoplánové grimasy, tak překvapivě nosné glosy, které nemohly než zlidovět a konečně i tu nejvážnější stránku. Za všudypřítomným "Dycky Most" nebo vulgaritou v každém vyhrocenějším dialogu se totiž skrývá překvapivě trefné poselství, které k mému šoku v mnoha bodech odpovídá mému náhledu na svět. V kombinaci se zvážněním posledních epizod rád odpustím úvodní rozevlátost a nesoudržnost a když se na samém konci rozezní první tóny jedné z nejoblíbenějších písní mého života, zapadne do sebe už úplně všechno. Na pár sekund jsem tak zvažoval i nejvyšší hodnocení, ve kterém mi brání jen ona nemilá upocenost českých počinů, které se pořád ne a ne zbavit ani v prvotřídních kouscích. Most! ale přesto k této skupině patří a i když bych před měsícem nevěřil, že to někdy napíšu, kultovní status mu přísluší plným právem. (13.04.2019)

Skvěle vypointovaný komediální seriál o vážných věcech. Petr Kolečko a Jan Prušinovský se odvážně pustili do materiálu, na kterém si mohli snadno nabít nosy, ale za pomoci nekorektního humoru namířeného snad rovnoměrně do všech směrů společnosti to ustáli. Martin Hofmann ukazuje, že je skvělý komediální herec. Erika Stárková a Jan Cina vytvořili postavu, na jakou si u nás zatím nikdo netroufl, a udělali z ní nejspíš nejsympatičtější seriálovou postavu vůbec. Bonusem jsem mnohé slavné písně použité v naprosto nečekaných kontextech, při kterých jsem smíchy málem padal z pohovky. (26.02.2019)

„To mu jako nic neřekneš?“ - „Hlavně si vem gumu!“ Skrz odstup jsem si seriál pustil z webu ČT až poté, co byl celý odvysílán. A čekalo mě milé překvapení. 1.-6. díl téměř jednoznačně za 5*, zbylé 2 už byly o něco slabší, zvážnění si také vybralo svou daň (naštěstí se stále bylo čemu zasmát). Předně, vnímám jako malý zázrak, že něco takového vzniklo pod hlavičkou ČT (ta omílaná nekorektnost sice má své rezervy, přesto ji lze z větší části kvitovat). Duo Kolečko-Prušinovský je tu v té nejlepší komediální formě, nechybí výborný soundtrack, casting odvážně sázející i na hodně neokoukaných tváří též dopadl na jedničku. Seriál navíc působí docela autenticky, škoda jen, že repliky např. Ilony či skinů krapet šustí papírem (o tvůrcích to něco vypovídá, že se tenhle problém týká hlavně postav největších rasistů). Bavil jsem se, hltal každý díl a i přes nějaké ty mouchy dám slabší plný počet (kdo by řekl, že s jeho udělením budu po Pustině čekat tak krátce). „Ty si křižák, Luďku. A vedeš tady za nás za všechny svatou válku.“ - „Edo, ale Chánov není Jeruzalém.“ (10.03.2019)