Svet pod hlavou

Na jednu stranu jeden z tech lepsich ceskejch krimi serialu a prijemny prekvapeni, ale na druhou stranu drobny zklamani, protoze to mohlo bejt jeste mnohem lepsi. Trosku mi prijde, jak kdyby se tvurci nemohli rozhodnout, jakej ton serialu vlastne daj. Nektery dily jsou tak spis komedialni ala Pupendo, nektery regulerni detektivka s patranim, nektery s resenim rodinny historie lehce o nicem a nektery regulerni thriller. Mix je to sice zajimavej, ale bohuzel je pak desne videt ruzna kvalita jednotlivejch dilu, kdy v nekterejch se prakticky nic nedeje. Coz ale zase zachranujou perfektne obsazeny herci v prakticky vsech rolich od tech nejhlavnejsich az po vedlejsi stek a celkove velice dobre zvladnuta kamera a vizualni stranka. Skoda jen toho konce, predstavoval jsem si ho uplne jinak, tohle bylo trosku o nicem. Ale jako celek za me spokojenost, na cesky pomery super. (26.03.2023)

Přes hrubou nespokojenost s pátou a devátou epizodou, musím hodnotit celý seriál kladně, ale musím přiznat, že lví podíl na úspěchu patří Ivanu Trojanovi a jeho suše hláškujícímu nadporučíkovi Plachému. Seriál byl celkově velice kvalitně obsazen a pokud do něj tvůrci nezapomněli zakomponovat humor, výborně fungoval. Slabinou byl často mdlý výkon Václava Neužila a jeho neustále se opakující halucinační stavy. Velice mě ovšem bavilo, sledovat neotřelé vyšetřovací metody soudruhů z SNB a jejich neustálé lavírování mezi snahou vyšetřit a snahou nenaštvat. Abych to shrnul, bavil jsem se a určitě jsem seriál neviděl naposled, na Martina Plachého se určitě ještě podívám. (30.04.2017)

Dostat se z ČSSR - dostat se z kómatu. A naopak. Mimochodem, r. 1982 mi bylo pět let. Právě tehdy jsme se s rodiči a mladším bratrem přestěhovali do nového rodinného domu, kde jsme v koupelně měli přesně ty kachličky, které soudružce Špalkové připadaly tak hnusné. Jsou tam dosud. Jako Šejbové, Kratěnové a Klímové, jako Sloky. Ať na úrovni společenskokritického záběru, osobního příběhu a osobního přesahu či historického komentáře, jde o výtečné dílo. Vlastně tyto roviny nelze ve Světu pod hlavou vůbec od sebe oddělovat. Nevěřil bych, že ještě někdy zažiju napětí čekání na další díl. Skvěle však poslouží i jako komedie. Retro aranžmá (ale vůbec i scéna a mizanscéna) je dokonalé a významově vychytané. Pečlivě vybraný soundtrack. O řadě nenápadných aluzí "jen pro pamětníky" a jiných jen pro pozorného diváka či druhé zhlédnutí ani nemluvím. Jakože mám silný pocit, že České televize si už dlouho není moc za co vážit, tak za tento seriál ano. Nebýt častějších dějových či dialogických řekněme nedotažeností a laciností, dal bych šest hvězdiček. A ne, nedotaženostmi nemám na mysli např. problém klíčů od domu Dominika Skály. Ten tam právě patří. SPOJLERY: Po několika dílech jsem se začal vážně bát, že Martin Plachý je agent Zla, který má s Marvanem úmysly tak nekalé, že si to Kratina ani neumí představit. A toto podezření až k úplnému konci jenom sílilo. V díle Mrtvý muž mě (asi nejenom mě) navíc přepadla šílená a hrůzná myšlenka, že Marvanovou původní existencí je ta tehdejší, kdežto výchozí budoucnost jen výplodem jeho choré mysli. Tak to šlo tedy do tuhého. (Komentáře: Niethustra "jak to tak bývá" vystihl hodnotu díla jednou větou, ovšem A_FISHovi jako obvykle stačí půl slova k vystižení několika jeho vrstev. Z rozkecanějších komentářů jsou mi jedinými, které mělo smysl číst, zencitizen a JitkaCardova.) (09.03.2017)

Hodnotím po čtyřech epizodách. Jsem spokojen. Vypadá to, že se v Česku začaly po dvaceti letech konečně znovu natáčet dobré seriály. Zatím nevím, jak se to bude vyvíjet, podle mě je ale linie z minulosti jen Filipovou fabulací, která mu před smrtí má pomoct nalézt nějakou obhajobu vlastních skutků. Z toho důvodu taky není úplně fér vytýkat seriálu všechny ty anachronismy, protože než o realitu může jít jen o abstrakci osmdesátkové atmosféry. Všechna ta heslovitost a přepolitizovanost by tomu nasvědčovala. Nějak se mi ale nezdá, že by tvůrci zábavného seriálu uvažovali až tak hluboce. Dále se mi líbí obrazové pojetí, odehrává se to v létě, takže tomu ty pseudoosmdesátkové vyblité tóny sedí jako Julie v metru. Přesně tohle vyobrazení reality (nebo spíš její nadsazené abstrakce) mě svádí k nostalgii po době, kterou jsem vlastně nezažil. Líbilo by se mi projít se po šedivém sídlišti, zajít na pivo do místní putyky a večer si jít poslechnout Michala Davida, jakkoliv nechutné se to může zdát. Jenže lidé tehdy svou dobu tak nevnímali a nostalgie se vytváří až při ohlédnutí se. ||| Po zhlédnutí zbytku seriálu a vyjasnění všech linek musím přidat ještě jednu hvězdu. Seriál je na současné české poměry opravdu výjimečný, z vážně-nevážné polohy se v druhé půli láme v psychologické drama o soudružských sviních, až to s tou výše zmíněnou nostalgií není tak horké. Vyústění hodnotím kladně. Pokud má někdo potřebu hořekovat tady nad tím, že se ve scénáři vyskytují kiksy typu klíče od chaty, měl by si ujasnit, jestli zná význam pojmu mysteriózní sci-fi. Všechny polohy seriálu fungují bezvadně, u komediálních scén jsem občas šel do kolen (Sloky, rekonstrukce koupelny a soudruh, který je bohatý, protože pracuje na tom, aby se všichni měli stejně), u dramatických pasáží jsem se cítil stísněně, hrátky s časem mě bavily. Jen tak dál, Česká televize. (1 174.) (13.03.2017)