Stranger Things

Osmdesátkový trvalý, džísky (♥) a ofinky ve fantasy hábitu. Jů, super, že někoho napadlo strašit nás příšerami a do toho pouštět The Clash nebo Duran Duran. Stranger things je stylová záležitost, o tom žádná. Ale dokonalý seriál to opravdu není. Spíš než horor to na mě chvílemi působí jako pohádka, nad kterou se nevyplatí přemýšlet. Ale na hnidopicha si hraju nerada, navíc je to tak originální, že mě to vtáhlo během chvilečky. Zpočátku jsem se neubránila pocitu, že se jedná o seriálové To. Podobně jako ve filmovém trháku, i tady je důležitější atmosféra a protagonisté, než monstra pod postelí. Dětským hercům opravdu palec nahoru, hlavně Eleven boduje. Kdo mě tak "trochu" sere, je dokonalá slečinka Nancy, který to hraní na drsnou prostě nevěříte. Nikdy. Občas si říkám, jestli si nemůže jít třeba... škrobit límeček a odtáhnnout i s Jonathanem do prdele, protože jejich linka "jsme jenom kamarádi" je asi jediné OPRAVDU neoriginální, nezáživné a nezajímavé klišé. Steve ať se s tužidlem a lakem na vlasy snaží kvůli někomu, kdo za to aspoň trochu stojí. No a Winona Ryder mi jen po letech potvrdila, že přehrává. Ale nijak zvlášť protivná není, takže odpuštěno. Shrnuto v kostce, výtky by byly, ale koho to zajímá, vždyť tohle je seriál, který mě po dlouhé době přiměl strávit celé dny volna v posteli. (09.11.2017)

Moc nechápu, proč se tu ze serošku naprostá většina pomobáze posrala naplacato, leda, že by se místní ohyzdové rádi koukali na haranty, co na tom jsou ne-li hůře, pak alespoň podobně. Oscilace mezi napínákem pro dorostlé a ítý atmosférou, určenou fuckanům, z toho skutečně dělá žuvačku pro celou rodinu. Prostě se může na gauči trojáku uprdelit táta, co se rád bojí i něčeho jiného, než mámy, máma, která si tím najde dobrou výmluvu, proč opět odložit vytírání podlahy, na kterou se už natvrdo lepí i holinky s hodně hlubokým vzorkem a potěr, co by čuměl na cokoliv raději, než se naučil třeba číst, psát nebo si nevplétat holuby do lykansky husté, umaštěné kštice prepubescentního mongola. Aby to nevyznělo přespříliš přísně - autistická slečinka hraje jako z partesu, za to dvacet procent navíc, a občas se podaří i vybudovat skutečně tísnivou atmosféru. Kterou bohužel srazí další záběr (a že jich je) na nebohého chlapce, co si při nějaké strašné nehodě prohodil horní čelist se spodní a ještě mu přitom vypadala většina řezáků, oči se zbasedovali a zbytek těla čapnul dermatitidu hrubšího zrna. Ne, sorry, přeháním.) Prostě jsou tam odporní všichni, i ta slečna, co má být femme fekale. Představa bližší kooperace s ní se dá shrnout slovy klasika - no to mi ho zandej! (09.12.2016)

(Nejen) za Modern English ve druhem dile plna palba. Prevypraveny ET s milionem odkazu (Poltergeist, Jaws, Evil Dead, Thing, Alien...) a osmdesatkovejsim feelingem nez maji osmdesatky (predevsim uvodni znelka je dokonala). Skvele na tom vsem je, ze to nepusobi jako pocta osmdesatkam, ale jako samonosny serial, ktery byl tricet let ztraceny v archivech (ktery ve volnem case natocil Spielberg s Carpenterem zatimco je King zasoboval kokainem a vymyslel scenar). (21.07.2016)

Netflix jede. A navíc rozumí tomu, jak to dělat správně, tady totiž hraje důležitou roli atmosféra osmdesátkového dobrodružství, ale zároveň je to jako celek natočeno moderně a nikdo nepáchá snahy o přílišné klišé a když, tak s nimi dokáže perfektně pracovat a parafrázovat na ně. A dál? Správně zvolená délka, jsem si jistej, že kdyby tohle běžel na jakékoliv jiné us tv stanici, tak by byl počet dílů vyšší a to by rozhodně nedopadlo dobře, těch osm krát pětačtyřicet minut dokáže náležitě nadávkovat atmosféru tajemna a dobrodružství (mimochodem, už hodně dlouho jsem neviděl tak kvalitně zahrané dětské hrdiny) a přestože jsou postavy hodně neoriginální (školní boreček, bručoun sherif s tajemstvím atp.), je zábavné je sledovat. A ta atmosféra.. Upřímně, jediné podobné, co mě napadá, je del Torovo Faunův Labyrint a to už je pěkných pár let. Jasně, mohl bych tu ještě psát o kvalitní hudbě, kameře a dalších věcech, ale raděj si místo toho půjdu pustit úvodní znělku. (02.08.2016)

Netlfix nakonec potěšil touto novinkou více než druhým Daredevilem, který nedokázal překvapit ani potěšit tak jak jeho první sezona. Tohle je ovšem pocitově zásah přímo do srdíčka každého, kdo miluje celý ten 80s feel západní kultury a tvorby. Nemohl jsem si pomoct, hned po první scéně mě Divné věci měly ve svých pavučinách a pařátech a ačkoliv se série nakonec nedokázala tak úplně vypořádat se všemi nešvary, které sem tam vylezly z hnusných kobek a černých děr žánru a osm dílů se ukázalo délkou jako mírně unavujících, hned po skončení jsem měl touhu se vrhnout na druhou a třetí a čtvrtou sérii. A to něco znamená. Jo a úvodní titulky se povedly zase náramně. Hned člověka naladí na ten podivný svět a atmosféru mysteriozního i hororového dětmi poháněného dobrodružství v osmdesátkách. (18.07.2016)