Stranger Things

Pokud by mi bylo jedenáct jako hlavním postavám seriálu, zřejmě bych v určitých pasážích napětí pociťoval. Věřím, že pro děti to musí být vrcholně napínavý a skvělý dobrodružný kousek na prázdniny, díky kterému budou v noci držet kabel v zatáčce až do rána, aby nemusely na záchod. Věřím, že to bude určitým způsobem přitažlivé i pro teenagery, pro které se pochopitelně dějová linka našla rovněž, sice se primárně točila okolo absolutně stupidní romance plné středoškolských klišé, ale je tam. Bohužel mi není jedenáct nebo šestnáct, takže jsem napětí nepociťoval ani v jedné vteřině tohoto hypu od Netflixu, který díky všeobecně kvalitní tvorbě může vyprodukovat už téměř cokoliv a bude to zaručeně hit ještě dříve, než si to zapne první divák... Teď jsem si vlastně jeden moment vrcholného napětí vybavil, když Winona Ryder přehrávala tak šíleným způsobem, že jsem se začal bát o její zdraví. Toužil jsem po něčem jako Fakultě v seriálu, skloubenou o drsnější verzi ETho a další prvky z legendárních sci-fi 80. a 90. let. Dostal jsem vylouhovaný čaj pro děti, kdy jsem se zřejmě měl bavit nad dvacetiminutovými konverzacemi jedenáctiletých kluků, jaký hrdina z komiksů je vlastně lepší, případně držet větry z jejich dobrodružné pátrací akce na kolech. Že to skvěle reflektuje 80s a celé je to jakási nostalgická pocta Dufferů celému období je mi fakt úplně u prdele. Z té doby si nic nepamatuju a i kdyby ano, z USA běžel v TV tak maximálně sprinter na 100 metrů a fronty na nedostupný toaleťák moc k nostalgii nevybízí. 60% (22.07.2016)

V prvních čtyřech epizodách totální pohlcení a nadšení, v druhé polovině (jen) spokojenost, s postupným odhalováním toho, o co tam kráčí, totž počáteční fascinace ubývalo. Všechna ta přirovnání k osmdesátkám, Spielbergovi, Carpenterovi, Kingovi a dalším stoprocentně sedí. Super postavy a přesně vybraní herci, každopádně se těším, až se do toho světa v další sezóně vrátíme. 2. série: Po dějové stránce more of the same. Ale kouzlo osmdesátkového maloměsta, roztomilých interakcí mezi sympatickými postavami a strach z neznámého jsou pryč, přičemž to nahrazuje blbnutí s hejnem digitálních příšeráků. Chvílema mi přišlo, že se dívám na zkurvenej animák, a ne na hororovou sérii. (24.07.2016)

Stroj času na čisté retro-blaho. Všechny inspirační zdroje byly vyjmenovány, všechny nostalgické slzy uroněny. Co v mých očích drží tachometr daleko za stovkou i v druhé polovině, kdy je obživlá deskovka v plném proudu a definitivně ze sebe setřese všechen nádech tajemna, je dětský casting z říše za zrcadlem. Millie Bobby Brown uhraje očima věci, za které se o dekádu starším herečkám vozí pozlacené sošky v náklaďácích a šišlavý kudrnáč Dustin je prototypem generačního hláškaře pro dalších pár let. Po osmnácti letech jsem dostal adaptaci Half Life, aniž bych to dopředu tušil. A teď jdu dočíst Kingovo To, ať mám popkulturní kombo bez kompromisu. (14.09.2016)

Doteď to bylo čirý sorry jako, jelikož jsem se fenoménu Stranger Things vyhejbal a neměl jsem v plánu plavat v časovým průseru s dalším seriálem. No. Pak přišel nudnej večer, já stáhl první epizodu první série... a zastavil jsem se až na konci série třetí. Kdybych byl Hudson, řekl bych "co tady teď kurva budeme dělat?" jelikož čtvrtá řada je v nedohlednu. Jo, až tak moc mě to vzalo. Vosumdesátkový žrádlo jak sviňa. První série se ještě drží na uzdě co do velkoleposti, zato fenomenálně pracuje s pozvolným odhalováním fungování zdejšího fikčního světa, kdy si ještě v polovině říkáte WTF, abyste ho na konci vyměnili za tučný OMFG. Začátek druhý série je patrně největší zámrz, každopádně ledy povolí a epický finále je už vlastně taková návnada na řadu třetí, kde zábrany tvůrců totálně explodujou a servíruje se nevídaná nálož. Jo, chápu, že pro někoho je to už přes čáru a bude si stejskat po napětí a komornosti jedničky, ale... Vodumdesátky full feel! Strašlivě zlí sověti! Krev! Vybuchující krysy! Obří příšera alá Věc od Carpentera! Nevkusný košile! Den nezávislosti! Ohňostroj! Vysílačky! A prostě SUPER NERDY BRAK!! Když v poslední epizodě došlo na naprosto šílenou momentku se zpíváním Neverending Story, smál jsem se jako retardovaná hyena - ne proto, že by to bylo kdovíjak vtipný, ale protože jsem si hned představil scenáristu, jak tříská smíchy pěstí do stolu, když tuhle úžasnou kokotinu píše. A to jsou celý Stranger Things, spousta emocí i zábavy v uvědomělým braku, kterej je nářezovej předevšim kvůli tomu, že je v něm celej vagon super postav a famózního fanservice. P.S. Hopper je teď asi moje nejoblíbenější seriálová persona - tohohle tlučhubu, kterej osciluje mezi zpomaleným starým vožralou, bezradným sitcomovým fotrem a příležitostným násilníkem bez zábran, prostě nejde nemít rád. (09.07.2019)

Ten Will je celkem chudák, na kterýho si ve dvou sezonách smlsne nějaká odporná příšera. On sám vypadá trošku jako vyschlá ukňouraná příšera s kastrolem na kebuli. A ve třetí série je otravnej jak hovno, chce hrát dračák, když ostatní mají vztahy a přemýšlí nad tím, že bude brzo sex. Willa mrdečky je mi trochu líto. Asi špatná karma nebo co. (07.11.2019)