Manhattan

Manhattan je nepochybně filmem přelomovým a Woody si byl jeho exkluzivnosti vědom. Spolehlivě fungující schéma, které si "vyzkoušel" v Annie Hall, v Manhattanu propojuje s výraznou artovostí a kultivovaností. Důraz na kompozici scén, na hudební složku (jeden z mála Allenových filmů, v němž nezní především jazz), černobílost a širokoůhlý formát, to všechno z něj činí mimořádnou událost. V mladších filmech, zpracovávajících podobné téma (Hanna a její sestry, například), je Allen jaksi civilnější a méně "vypjatý", lze-li použít to slovo pro útvar v podstatě bezchybný. Je skoro povinností, sledovat Manhattan na velikém plátně, ničím nerušen, pohodlně usazen a "správně naladěn". Z napsaného ovšem plyne, že se lze s vyzněním tohoto filmu velmi snadno minout, což je však rozhodně škoda... Samozřejmě, i bez možnosti kvalitní reprodukce zůstává brilantně napsaný scénář, spousta nesmírně vtipných a neotřelých "hlášek", bezchybná psychologie postav, mnoho neuvěřitelných ironických šlehů, skvělé herectví všech zúčastněných... pak se ovšem může snadno stát, že Manhattan zůstane jen "jedním z mnoha", nikoli filmovým svátkem, podobným degustaci archivních vín nebo návštěvě koncertů v pražském Rudolfinu... Celkový dojem: 90% Zajímavé komentáře: kinej, Matty, Cival, Nathalie (05.02.2012)

Není to lepší než dva nej Allenovy filmy, které jsem zatím viděl (tj. Annie Hall a Zelig), ale pořád je to velice dobré. U Manhattanu se mi nechtělo popraskat smíchy ani se nijak zvlášť dojímat, spíš na mě působil velice autenticky, uvěřitelně a (jak tu frázi nemám rád, musím ji teď zase použít) jako ze života. A kromě řady neodolatelných dialogů obsahuje krásnou scénu v planetáriu a nádherné vyznání lásky: "Jsi jako Boží odpověď Jobovi. Řekl by: Ano, dělám hrozné věci, ale taky dělám takovéhle holky." Dávám čtyři a kousek. (24.01.2014)

Skvělý film, který mě nadchl úžasnými newyorskými lokacemi a nádhernou černobílou kamerou. Stejně tak dialogy jsou zde výborné a moc mě bavily (vůbec celý scénář je fantastický). A konečně zcela okouzlen jsem byl i zjevem tehdy 30 leté Meryl Streep, v mládí to byla nesmírně krásná žena. Škoda, že má zde jen malou roli. Diane Keaton je zde rovněž skvělá, ale bohužel ji dosti hyzdí ten příšerný účes. Celkově je to film, který se mi hodně líbil, ale k tomu, aby mě absolutně dostal, mu přece jen něco chybělo - myslím, že mi nesedly některé herecké výkony, a potom - možná jsem už asi viděl příliš Allenových filmů, a jsem jimi už trochu "přesycen" - bohužel. (23.12.2016)

Paradoxně nejméně oblíbený Allenův film patří mezi fanoušky k těm nejoblíbenějším, k jejichž řadám přičítám i sebe. Allenova poloha v Manhattanu mi vůbec dost sedla - Allen se nesnaží být za každou cenu vtipný; je více hloubavý až melancholický; mluví se tu sice pořád hodně, ale ne tolik, aby to diváka odradilo; jednotlivé epizody jsou rytmizovány úsměvnými (hudebními) "intermezzy" (o celkově výborném výběru hudby se ani nemá cenu zmiňovat); až magické vyobrazení Manhattanu, respektive New Yorku prostřednictvím famózní širokoúhlé černobílé kamery Gordona Willise (přesto bez nominace na Oscara); tu a tam Allen skrytě či otevřeně odkazuje na jiná filmová díla, tvůrce či celá kinematografická období (Casablanca, Mlčení, Fellini, němý film ad.). Prozatím nejdospělejší allenovka. (07.11.2014)

Jedinečný atmosferický formální new yorkský kousek, kde se Woody Allen nechal vést sílou vlastního scénáře a v poeticky stylizovaném černobílém filmu s psychologicky vztahovou zápletkou 4 až 6 lidí zahrál v roli Isaaca svou nejprocítěnější postavu, s postupně se odkrývající sebestřednou povahovou slabinou. Širokoúhlý rozměr filmu funguje k zachycení panoramatických dominant milovaného Woodyho města a Manhattanu, kde zní neuhasínající hudba George Gerschwina a jeden den střídá další noc, podobně jako jsou střídány večírky a jiná místa setkávání ústředních postav, zde působících. Zpracování prvků světla a tmy zajímavě rýsuje detaily tváře měnící se vývojem událostí, výtečně vystavěná dramaturgie s proměnlivou montáží sekvencí s nápaditými motivy posunuje film a propracované dialogy ani na okamžik nenabídnou zvukově slabé místo neklidného filmu neklidného tvůrce. (03.01.2009)