Manhattan

Ťažko vyčítať, keď je to také pekné. Manhattan je dospelý film o láske v ktorom sa miesia intelektuálne dialógy s tými vtipnými. Keď som začal pozerať tento film visela mi nad hlavou veta - že sa jedná o najlepšie Allenovo dielo. Ak vám toto niekto o filme povie, samozrejme, že sa vo vás prebudia očakávania, ktoré málokedy film naplní. Tým ale nechcem povedať, že u Manhattanu sa tak stalo. Dôležitejšie je, že som počas sledovania na túto vetu zabudol a nechal som sa unášať príbehom. Mozaika scén, dotvárajúcich perfektne napísané a zahrané charaktery, vybočujúce s priemerných filmov o láske a vzťahoch - čo nie je prekvapujúce - Allen je totiž niekde inde ako celá americká filmová produkcia, mi jednoducho očarovali. Výborný film, ktorému do atmosféry dopomáha fakt, že je natočený na čiernobiely formát. Finále je krásne a podmanivé a v tomto smere prekonáva inak perfektnú Annie Hall. Pre mňa jeden z najlepších Allenov. (16.04.2012)

Tak jak se dařilo " oživovat neživé " ( hotely, letiště....) Arthurovi Haileymu ve svých knihách, tak se podařilo Woody Allenovi dát velmi živý nádech městu Manhattan. Tohle město pod Allenem a za pomocí brilantní černobílé kamery Gordona Willise, vše navíc umocněno působivým Gershwinovým hudebním doprovodem žije svým životem, tepe, pulzuje a na pozadí toho všeho ( nebo spíše přesněji řečeno ) v POPŘEDÍ toho všeho to, co umí Woody nejlépe a to sice mistrně napsaná a následně rozehraná vztahovka ze života s patřičným Allenovým nadhledem, sarkasmem komentující všechno to dění kolem sebe, navíc reflektující úpadek kulturního života a v neposlední řadě trefně se opírající do živototního způsobu newyorských " intelektuálů ". Pro většinu z vás je Allenovým number one Annie Hall, pro mě je to Manhattan. Z mého pohledu daleko vyzrálejší Allen ( i když natočeno je to pouze s 2- letou odmlkou ). O hereckých výkonech myslím netřeba jakéhokoliv komentáře. Pouze si neodpustím subjektivní názor k úplnému závěru snímku....JÁ osobně bych uvítal v kontextu s Allenovým sarkasmem, aby ke scéně, kdy Issac ( Allen ) otevírá dveře a setkává se s Tracy vůbec nedošlo a místo toho Allen skrz prosklené dveře, dříve než vstoupí, zahlédl vystupovat z výtahu vyrýsovaného, čerstvě opáleného mladíka, otočil se a odkráčel vstříc nočnímu Manhattanu... To je ale čistě můj osobní " problém " :o) Závěrem pár skutečných perel. POZOR, kdo se nechcete ochudit o zážitek... NEČÍST!! p.s. on byl génius, Helen je génius, Dennis je génius. Znáš hodně géniů!... Měla bys poznat nějaké idioty. Mohla by ses něco naučit :o) p.p.s. když Ti bude 36, mně bude 63. Budeš na vrcholu svých sexuálních sil... Ovšem, já budu asi taky....však to znáš, začal jsem později... :o) p.p.p.s co máš za psa?.. jezevčíka. Však víš, je to pro mě náhrada penisu.... Aha, tak v tom případě bych Tě ale tipoval na dánskou dogu :o) (14.07.2010)

Manhattan ve mně neprobudil výbuchy smíchu, spíše mě zaujal svým vysoce intelektuálním a propracovaným scénářem, ve kterém jsem paradoxně mnohým dialogům vůbec nerozuměl. Zápletka není nijak složitá, ani neokoukaná, jde prostě o takový příběh ze života. Herecké obsazení bylo opravdu perfektní, zejména Diane Keaton a Mariel Hemingway. Líbila se mi hudební stránka, která mi strašně přípomínala prostředí salónů a zábavních podniků první poloviny 20. století. Typicky konverzační Woody Allen, který sice neohromí, ani nepotrhá bránici smíchem, nicméně zaujme a vynutí na tváři potěšující úsměv. (23.07.2013)

Ked' Woody Allen kecá, to akoby som počul toho mladého kokotka Jesse Eisenberga! Pár dobrých vtipov, ale to, že by ho ženské až tak žrali som mu neveril, takému vidlyboyovi! Taká tá intelektuálna atmosféra filmu sa mi ale páčila, i ked' niektorým ksichtom by som tam popritankovával najradšej na držku. Všetci mali v tomto filme problém s drogami, ale nikoho som nepostrehol ani len trochu pripitého! Alebo všetci hovorili o sexe, aké sú to mašiny, ale stačí pozrieť na Woodyho a je vám to hned' jasné... Zvláštne, u tohto filmu ma napadlo, že ''keby ľudia rozprávali len to, čo vedia, to by zrazu bolo ticho!'' (22.06.2013)

Prakticky neměnným pravidlem bývá, že se mi nějaký film od Woodyho buď hodně líbí, nebo se mi hodně nelíbí. Tento film tohle pravidlo popírá, neboť se mi líbil tak nějak napůl. Nechyběla velice zajímavá myšlenka ani vynikající humor. Občas nějaký ten vtípek opravdu padl na úrodnou půdu. Člověk v sobě nezapře i určitou radost ze sebe sama, když se taky tu a tam dovede zasmát něčemu, co zní opravdu inteligentně. Woody Allen hrál tradičně sebe a užíval si to. Potěšila mě mladičká Meryl Streep, která již tehdy působila moc sympaticky. Nejvíce z celého filmu se mi ovšem líbil závěr. Woody Allen má zatraceně dobře zmapované lidi a v behaviorální psychologii patří v rámci filmů k naprosté špičce. Zařadil bych ho někam o kousek pod Bergmana a von Triera. Je s podivem, že spousta filmařů točí o lidech takové píčoviny, které působí dojmem, že dotyční snad celý život strávili někde v krabici a naopak někdo má ten dar vystihnout lidi v plné kráse. Hezké a pravdivé. Jen v několika momentech trošku utahané a černobílá barva tomu také moc nepřidává, neboť všechny tyto aspekty dohromady mě dokonale uspaly a musel jsem film dokoukat následující den. Lepší 3 hvězdy. (03.04.2019)