Looney Tunes opäť v akcii

Na začiatok trocha histórie. Rok 1988 Spielberg a Zemeckis vytvárajú novú techniku snímania živých hercov s kreslenými postavičkami. Natáčajú do teraz neprekonaný film v tejto kategórii. Who Framed Roger Rabbit. Rok 1992 Paramount Pictures a Ralph Bakshi sa snažia o vlastný film s rovnakou technikou točenia. Film sa stáva prepadákom i napriek hviezdnemu hereckému obsadeniu. Rok 2003 Warneri opäť vsadili na klasické Looney Toons animáče a opäť s brilantným technickým zvládnútím natáčajú tento film. Narážajú však na problém, že k úspechu filmu nestačí len zvládnuť len technické veci. Dôležitý je príbeh, herci a pri komédii fórky. Tu to však hrá až druhé či tretie husle. Nemôžete zostrihať jednotlivé scény z klasických rozprávok a prihodiť tam treťotriednych preafektovaných hercov a čakať, že sa to nejak utrasie. Ptotom z toho vznikne takáto zlátanina, kde je každý pokus o vtip je trapas za trapasom, herci nemajú čo hrať, a tak len bezhlavo pobehujú a tak predvídateľný príbeh, že ho tvorili hádam priamo na pľace. Ak už chcete siahnuť po tomto type filmu vezmite radšej prvý spomínaný. (24.05.2011)

Je to taková odlehčená zábava pro děcka, ale občas až příliš ztřeštěná a někdy dovedená až za hranice absurdity (třeba záporák v podání Martina, kterej mi neuvěřitelně připomínal s těma nabarvenýma vlasama Harrisona Forda, je karikaturou karikatury). Odkazů na jiný filmy atp. tu je kopa, ale málokdy mi přišly zábavné, přesto jsou občas opravdu povedené (třeba : Je to zázrak, nebo jenom prostý product placement?) Příběh je téměř nulový, vlastně se jedná o prachobyčejný vršení gagů a scének na sebe jakžtakž na sebe navazující. Herci jsou svými výkony zašlapáváni do země kreslenými postavičkami, přesto je tu jedna skvělá postava hraná a sice Timothy Dalton. Když se plácal do hlavy, nemohl jsem si nevzpomenout na jeho tvrďáckýho Bonda a smál jsem se o dlaně. Ovšem jako program na devátou hodinu večerní a navíc v neděli to je docela mimo. Možná v sobotu v podvečer, ale celovečerní film pro dospělé to není. (02.10.2006)

Asi nejsmutnější je, když se herec (Steve Martin) snaží napodobovat chováním kreslenou postavičku. To samé pokus naroubovat fyziku animáku na reálné věci. Působí to víc než debilně. Co naopak funguje fantasticky jsou odkazy na asi bambilion jiných filmů. Co také funguje je casting. Ta herecká sestava je dokonalá. Dost pobavilo pojmenovat nějakou společnost ACME (zkratka/akronym pro American Company that Manufactures Everything). A ještě z ní udělat záporáka… Co nefunguje vůbec je děj. Prakticky jde o slepenec více či méně zábavných situaci, co nemají valnou logickou návaznost. (25.11.2021)

Dospelý sa budú nudiť pri šantení animovaných postavičiek ( kreslené gagy niesu veľmi pre nich ) a deti sa budú podobne zabávať pri všetkých tých popkultúrnych odkazoch ( od bondoviek, cez takmer celé sci-fi obdobie rokov 50tych až po cameá známych hercov ). Nečudujem sa kritickému a finančnému prepadu filmu. (31.10.2017)

„Pán Bunny, nechápem, ako môžeme nakrútiť film BUGS BUNNY bez Bugsa Bunnyho.“ Keď v roku 1988 nakrútil Robert Zemeckis kombináciu hraného filmu s animovaným (KTO OBVINIL KRÁLIKA ROGERA?), bol to trhák. Keď sa o čosi podobné v roku 1996 pokúsil Joe Pytka v SPACE JAM, už to žiadna pecka (ani revolúcia) nebola, ale snímka si dodnes uchováva určité čaro. Nuž a v roku 2003 sa o čosi podobné pokúsil starnúci Joe Dante (PIRAŇA, KVÍLENIE VLKOLAKOV, GREMLINS 1 - 2): Brendan Fraser, Téa Leoniová, smoliarsky káčer Duffy a slávny Bugs Bunny zachraňujú svet pred premenou ľudstva na opice (...) a hoci im to občas šľape (Michael Jordan, Matthew Lillard verzus Scooby-Doo) a nechýba ani humor á la Monty Python (auto prestane padať „lebo došiel benzín“) a hoci Fraser je veľký komediálny talent (nielen kvôli scéne „robil som kaskadéra v MÚMII Brendanovi Fraserovi"), výsledkom je zmätený (naozaj sa budú deti baviť na parodovaní PSYCHA?) maglajz uprostred cesty. (24.05.2008)