Harry Potter a Ohnivá čaša

Nevhodně zvolený režisér se nakonec s předloženou látkou popral obstojně a ze souboje vyšel rozhodně se ctí. Škoda,že skvělá atmosféra posledního turnajového úkolu a následného setkání s Voldemortem není ve filmu přítomna již dříve. Newell se (nikoliv nečekaně) zaměřuje hlavně na bradavický bál a vše co se kolem něj točí a pohříchu odbývá "to ostatní". (15.08.2007)

Nedá se svítit, filmový Harry Potter pro mě zůstane i po čtvrtém pokusu pouze lehce nadprůměrnou fantasy podívanou s tučným budgetem. Nečekal jsem od Mika Newella žádný zázrak (když to nedokázal ani silný autor typu Cuaróna, co čekat od konzervativního Angličana?) a také jsem žádný nedostal. První část filmu je nudný sled nezapamatovatelných epizod a hovorů, ve kterých se zrcadlí režisérova nejistota a nefamiliérnost s fantasy světem K. D. Rowlingové. Čtvrtý Potter nikoli překvapivě naskočí až plesovou scénou, která sedí Newellově sentimentálně-komediálnímu naturelu a je vyvedena s britským šarmem a humornou lehkostí. Dalším pozitivem je druhá část filmu po intermezzu, kdy už se Newellovi lépe daří evokovat tolik omílanou temnou atmosféru. Sice si neustále zoufale pomáhá zaručenými rekvizitami (déš't, mlha, chrliče), ale i divák knihy neznalý už si má šanci v dynamičtějších sekvencích kouzelnických tyrád mistra Pottera pár vděčných míst najde (bludiště, podvodní scéna). Složím-li to zpětně do celku, je to lehce nesourodá tříšť, které chybí pevnější motivace a silnější příběh, který by tomu dělal kostru. Navíc do logiky oproti knize (jak jsem se doptal) dost zatéká a film místy příliš nepočítá s nezasvěceným divákem. Závěr napovídá, že už si snad příště konečně i my Potter-bezvěrci budeme dívat na něco jiného než na nekonečný seriál Bradavice 90210. Shrnuji: filmařsky čtvrtý Potter kvalit Cuarónova předchůdce zdaleka nedosahuje, je opět dětinštější, škrobenější, méně civilní, staromilský, ale hlavně o poznání víc podpořený rekvizitami. Herecky opět průměrné (ale Hermiona potvrzuje růst po všech stránkách, na kterýžto se hezky hledí). Technicky je to báječné, spektakulární, vymazlené. Bohužel je pro mě trochu těžké hledět tři hodiny na krásné barevné obrázky, když mi za tím chybí hlubší emoce. Ale to už je zkrátka můj problém. (11.12.2005)

Vyhypeovaný až na kost. Takový je čtvrtý Harry Potter. Proč mě vlastně pořád překvapuje, že jen co dozní fanfáry ze slavnostní premiéry, objeví se na CSFD či IMDb zástupy nekritických diváků, které marketing a uměle vyvolané haló kolem díla paní Rowlingové (a jí podobných) zpracovalo na úroveň nesoudných ovcí spásajících trávu přesně dle melodie bačovy píšťalky. Oním - nutno podotknout že selhávajícím - bačou se stal Mike Newell, jenž do puntíku splnil mé obavy. Po bystrém režisérském očku mistra Cuaróna dění v Bradavicích diriguje nezajímavý rutinér, pod jehož velením nejen že nevznikla jediná vypilovaná scéna s emocionálním dopadem silnějším než jedno pošimrání na chodidle (platí to i pro první úmrtí v sérii), ale neobjevila se ani žádná jakkoliv jinak působivá a v kontextu současné tvorby excelentní sekvence. Tam kde se přímo nabízí aranžmá konfliktů v Leoneho přepjatém, ovšem nebesky stylovém a působivém aranžmá (samozřejmě přeháním), kde se sáhodlouze připravuje smršť pro všechny divákovy smysly (drak), tam Newell nakonec zabloudí, narychlo odříká, co mu kniha přikazuje, a s nulovým šmakem zanechaným v ústech zase zmizí v zákulisí. Steven Kloves navíc nezvládl adaptovat víc než kdy předtím (film je tak jen mnohdy zmateným a nesourodým sledem epizodek mizivého významu pro člověka neseznámeného s knihou), mladí herci mají stále rezervy (a to jsem na rozdíl od minula mohl místo dabované IMAX-experience ocenit v kině původní zvukovou stopu) a konec devastují hned tři, ano, čtete správně, TŘI otravné vysvětlující monology pro pomalejší děti v sále, v nichž oba zlosynové činí klasickou chybu každého akčního hrdiny a místo činů žvatlají o tom proč, jak, kudy a s jakými úmysly. :-) S bezvýrazností drtivé většiny scén, rozplizlostí příběhu, ale i příjemnou „taneční“ pasáží, pěknými triky a s impotentním pánem zla, který nedokáže odstranit ani čtrnáctiletého caparta (rozumím důvodům, ale stejně... :-), mi to jednoduše nevychází na víc než na smutné tři hvězdy. Neboli jednou a dost. BTW o víkendu jsem znovu checknul na DVD Vězně z Azkabanu a je to opravdu jiná liga – hudebně (Doyle se alespoň ve filmu ztrácel) a hlavně formálně. Cuarón se svým nebojácným přístupem prostě zaválel na dlouhé roky dopředu. (22.11.2005)

Divák si přál dospělejší a temnější pojetí, což se mu naposledy splnilo. Cukernatost a infantilnost jsou dál na ústupu, tým okolo čtvrté knihy J. K. Rowling nelenil a na plátna kin se prodral další díl. Aby také ne, mimořádný zájem i díky kvalitnímu marketingu trvá a děti i dospělí rostou spolu s hrdiny. Ohnivý pohár je zase pořádná bichle, mnoho stránek tak muselo nenávratně zmizet, ovšem místy to (a samozřejmě čtenáři to museli těžce rozdýchávat) opravdu vypadá jako kvapný přepis událostí. Těch skoků v ději je ve výsledku hodně, ostatně nikterak výrazný Mike Newell, ač má za sebou hodně projektů, o svém umění přesvědčil vlastně jen inteligentními, milými a groteskními Čtyřmi svatbami… Tady je znovu, no, obyčejný... Může ale děkovat kolegům trikařům, protože technicky je Ohnivý pohár docela vyzrálý a vyrovnaný. Platí ale, že Alfonso Cuarón je mnohem zdatnější filmař. (13.11.2023)

Nech sa na mna nikto nehneva, ale Harry je proste pisany pre vekovo mladsiu populaciu, a preto sa moje hodnotenie jednotlivych casti odvija prave od tohto faktu. Ohnivy pohar je ovela viac pozeratelne, ako Vezen z Azkabanu. Bolo to vtipne, ani raz som sa nepozrela na hodiny a hlavne, krasna vyprava. Je jasne, ze keby sme to mali hodnostit z aspektu filmarskeho umenia, Azkaban jednoznacne vedie. Ale bohuzial musim byt objektivna z pohladu bezneho laickeho divaka. Viac menej okrem jednotky ma ziaden Harry nesklamal. Len tak dalej. (02.09.2007)