American Honey

Star už má plné zuby svého neuspokojivého života, takže se jednoho dne prostě sebere, opustí rodinu (že jsou ty dvě děti její sourozenci, jsem tedy pochopila až z obsahu distributora) a vyrazí na cestu Amerikou. Zamiluje se do Shii a dvě hodiny s ním prodává časopisy (nebo se o to aspoň snaží). Snímek je zajímavý hlavně díky tomu, že ukazuje životní styl jiných lidí než jsme my, lidí, kteří mají trochu převrácené životní hodnoty, kočují a vyhovuje jim tento druh svobody. Já jsem se s nimi neztotožnila, hlavní hrdinové mi nebyli sympatičtí, ale respektovala jsem jejich volbu. Plusový bodík si zaslouží soundtrack, minusem je úmorná stopáž. (19.10.2016)

Čekala jsem artovou bublinu, ale ten film je opravdu unikátní podívaná. Rozhodně to není klasický road trip. Žádný Kerouac se tady nekoná. Tohle je moderní, reálný a iluzí zbavený příběh, který byl pro mě až místy děsivý - nevím, jestli záměrně. S postavami se těžko ztotožníte, naopak jsou až občas nepříjemné, což dělá ten film tak fascinujícím. Režie a kamera jsou vynikající, Sasha Lane a Shia Labeouf září. Film, z kterého nespustíte oči, i když bystě občas chtěli. (24.10.2016)

Film, který voní létem. A taky láskou, bezstarostnosti, dospíváním, sám nevím, čím ještě. Na začátku působí jako sociální drama, na konci už spíš jako naprosto uvolněná road movie o tom, že i když Ti dal život sem tam nějakou tu ránu, tak pokud jsi hodně mlád a máš kolem sebe lidi, se stejnou krevní skupinou, máš to všechno tak nějak na háku. Maximální spokojenost. (25.01.2017)

Banda nesympatickych hovad brazdi ulice najvacsich dier juesej, kde dve a tristvrte (!) hodiny odrbavaju, fetuju, pocuvaju rap alebo rihannu, pichaju a kvakaju o blbostiach. Ma to skvele momenty, herci su super a obcas sa dari vycarovat aj posobivu atmosferu. Ten film vsak vazne nie je pre mna. Na druhej strane chapem ludi, pre ktorych je to uzasna generacna vypoved a genialne majstrovske dielo. Ale je mi ich trosku luto 5/10 (18.08.2018)

Nevím, americký med, americký sen, nebo možná spíš ženský sen, nevím. Každpodáně svět tvrdě postavený proti všem formám intelektuáoní a jiné reflexe, takový život ze dne na den, "zen" (nyní a teď) zbavený své vnitřní podstaty. Zkusit si to - i u nás - může každý, stačí jen odhodit zábrany (Američanům známé jako "rat race") - v mládí jsem na to také napsal písničku, která začíná: "chtěl bych být negrem co slouží milionářům / na stůl jim nosí kofolu a rum / sám si pak zajde na pár panáků / a zbytek peněž nacpe do slamáku / chtěl bych být negrem, svýho života mám dost / z těch krysích závodů mám jen krysí zlost atd". Režisérka Andrea Arnoldová to sice pojímá trochu jinak, více americky, ne jako protest-song, ale jako protest-business. Pozn. 1: V poslední době se množí filmy o nutnosti a způsobech, jak se rozejít s prací a/nebo s rodinou, pokud takové vztahy už nejsou funkční. Americký med patří také do této oblasti. Přesto je to asi poslední způsob, který bych si sám vybral. Pozn. 2: Z CD jsem nedávno poslouchal knihu "I Am Ozzy". V tomto smyslu také nic moc, ale je tu něco, co to uvádí do rovnováhy, a tedy vede i ke šťastnému konci: hudba! Ozzy jen jeden, protože Paranoid je také jen jeden. (09.05.2019)