Opití láskou

Dlouho, velice dlouho jsem se zdráhal na tento film podívat, což zřejmě přičítám tomu, že se nikdy nenašla vhodná příležitost a ani jsem nikdy neměl touhu ho nějak nutně vidět. Ale když se dnes objevil krátce po půlnoci v televizi a já neměl nic lepšího na práci, tak jsem se s ohromnou zvědavostí podíval na další herecký výkon Adama Sandlera. A s ohromným překvapením musím konstatovat, že to byl výkon maximálně povedený, dokonce snad jeden z nejpovedenějších v podání Sandlera a troufám si uvažovat i o tom, jestli to není jeho životní role. Part podivína, který se mnohdy chová velice zvláštně a nepředvídatelně a který mívá neotřelé záchvaty hněvu, mu sednul naprosto dokonale a já mu to všechno dokázal bez sebemenších pochybností uvěřit. A když běžel v supermarketu s celým stojanem pudingů rychle ke kase, tak jsem dostal nekontrolovatelný záchvat smíchu (ve zdejší galerii je to fotka č. 15). A musím říci, že Adam Sandler zde všechny své kolegy hodně zastínil. I když se třeba taková Emily Watson snaží, tak na Sandlera prostě nemá, ten tady hrál v životní formě. Z dalších herců pak zaujal samozřejmě Luis Guzmán, který má nepopiratelné charizma, ať hraje v jakékoliv roli. Tato romantická komedie je tedy velice neotřelá a hodně originální, a to umím ocenit. Teď nevím, jestli udělit čtyři nebo pět hvězd, opravdu by to chtělo na této databázi rozšířit hodnotící škálu, protože se mi čím dál častěji stává, že váhám mezi dvěma hodnoceními. V tomto případě tedy asi zůstanu u čtyř hvězd, ale z mého pohledu je to solidních 90%. (16.07.2010)

Těžké... Český název evokuje všechno, jenom ne to co dá nakonec divákovi tenhle film. První půlka, kdy Anderson ztotožní pocity hlavního hrdiny s vašimi je fakt pro silné povahy (odchodu v kině bych se ani moc nedivil :). Kdo to ale vydrží, je vrchovatě odměněn jak skvělým Sandlerem, tradičně výborným Hoffmanem (nový král vedlejších rolí ?), ale hlavně úžasnými nápady toho chlápka v režisérským křesle. To se nevidí až tak často. ... Nedostalo mě to tak jako "Magnolia", ale i tak to stačilo :) (21.09.2003)

Velmi příjemné překvapení čím dál tím lepšího Paula Thomase Andersona. Nečekala bych, že se v podobném typu filmu objeví Adam Sandler, a co víc, že svoji roli tak perfektně zvládne. Celý film je úžasnou směsicí absurdity, laskavého humoru, dramatična i romantična. Jen těžko se dá popsat; na začátku moc nechápete, na co to vlastně koukáte, ale s každou další minutou si vás film získává víc a víc na svou stranu, až mu zcela podlehnete. Shrnuto podtrženo : vynikající film, který se dá sledovat s drahou polovičkou i single a vždycky po něm zbude hodně příjemný pocit. (08.06.2005)

PTA je eklektický režisér s vlastným ksichtom, nesporne kvalitný (Magnólia je srdcovka). Už v úvodných minútach je jasné, že toto dielko bude "iné". Originalitu a nekonformnosť cítiť taktmer z každého záberu a scény, no to, že je niečo netradičné ešte neznamená, že to musí byť aj dobré. Punch-Drunk Love je pre mňa filmom dobrého nápadu, pár skvelých sekvencií a zároveň rozpakov z "nekontrolovanej inakosti":) Btw: pri záberoch z Havaja som mal pocit, že pozerám vlastné fotky spred 5 rokov...:) (04.10.2010)

Postmoderně příznačně žánrově těžko zařaditelný film, v němž nadmíru osobitý režisér Paul Thomas Anderson umně a podivuhodně namixoval stylový filmový koktejl z romantické komedie, psychologického dramatu, kriminálního thrilleru a snímku o psychicky narušeném jedinci s obtížně zvladatelnými návaly agresivity a vzteku, který má mírné příznaky autismu či podobné psychické nemoci. Co Andersona dělá Andersonem (zasvěcení vědí, že podobně ,,divné" filmy točí i další Anderson - Wes, jehož snímky také ocení spíše divák artových či experimentálních filmů) - velmi originální práce s filmovou hudbou a střihem, která má navodit pocit psychického rozpoložení duševně narušeného člověka - tedy hlavního hrdiny (zvláště silná je až stresující scéna v první třetině snímku, kdy se na Barryho (a tím i diváka) doslova valí neurotizující stimuly z okolí jeho kanceláře - neodbytné telefonáty, cynická a nepříjemná sestra, právě dohazovaná nechtěná známost i karamboly v sousední dílně...). Na tomhle filmu je také nejlépe vidět, jaký kus cesty urazila americká kinematografie od dob tématicky podobného Rain Mana (lineární děj, klasická forma filmového vyprávění...) k Opilí láskou (linearita děje je záměrně několikrát narušena, mnohé v ději zůstává záměrně nevyřčeno, tvůrci experimentují s velmi originálními barevnými předěly atd.). Za zmínku rozhodně též stojí herecký výkon Adama Sandlera, kterému P. T. Anderson dal ve svém úžasném snímku možnost ukázat, že není hercem jedné role a že v sobě ukrývá i nezměrný dramatický talent (který později úspěšně rozvinul třeba ve Volání o pomoc...) Podobné filmy: Dedication, Rain Man (18.10.2008)