Zvuk metalu

Poslední dobou slýchám čím dál častěji o Rizu Ahmedovi... ale až do včerejška jsem snad žádný jeho film neviděl (teda krom Nimony, ale ta má dabing, takže to je pořád nic). Ale sakra, to je něco. Absolutní labutí píseň - teda, jestli se to tak říká. Tenhle film mě chytil už svým jménem ''Sound of Metal'', protože jak si mohli někteří z vás jistě povšimnout, metal mám opravdu rád coby hudební žánr. No a ke všemu anotace filmu, která mluví o metalovém bubeníkovi, co se musí vypořádat s hluchnutím. Ale i tak jsem měl trochu nižší očekávání, jelikož to bylo nominované na snad nejslabší Oscary, co kdy byli, tak jsem měl rozporuplné pocity (jakože by si akademici řekli: ,,Tak co tam sakra dáme za filmy?''). Tak jsem si to tedy pustil a fakt čumim na drát. Riz Ahmed předvedl neuvěřitelný herecký výkon aka hudební výkon - nebo jak to shrnout, prostě umělecký výkon (nevím, kde je sakra ten Oscar!?). Každopádně, o hudbu tam nejde ani náhodou - protože jakmile to slyšíte z pohledu Rubena (to je ta hlavní postava), tak to zaprvé neslyšíte vůbec a zadruhé o to vůbec ani nejde. Vyobrazení muže na důležitém životním bodě balancující na mnoha rozhodnutích a životních volbách poté, co spadl do nezáviděníhodné situace. A je to sakra přesvědčivé a srdceryvné. Ke všemu zhoštění o zvuk z toho činí mnohem autentističtější zážitek, který z toho dělá až pomalu psycho (jenom od nástupu Mathieua Amalrica na scénu mi ten zvuk přestal nějak připadat dokonalý a jako kdyby byl opožděný nebo předabovaný - možná že za to může ale Amalricův hlas). Ke všemu zbytek hereckého obsazení (zejména Paul Raci se znakovou řečí během mluvi), kamera (na kterou si musíte ale trochu ze začátku zvykat) a celkově vše jako celek. Je to neuvěřitelné. Jediná moje vítka, co by ten film mohla shodit na nižší známku, je dvouhodinová stopáž (a kapela, kterou jsem čekal... jinou. Ne že budou hrát zrovna ten druh metalu, co zrovna nemusím, tzv. uječená mimorytmická uchrochtaná žena, u který absolutně netušíte, co chce, to vše ve strašném hluku... no, tohle prostě ne. Čekal jsem chlapskou kapelu... ale pro příběh to funguje skvěle). (17.08.2023)

Ztrátou sluchu (čehokoli) to možná začíná, ale ztrací se s tím mnohem víc. Teď se s tím smířit a nebojovat. Silné. Ani ne tak při filmu, ani okamžitě po skončení. Nejvíc to "hitne" o několik hodin později. Pořád to dozrává a sílí. Riz Ahmed zahrál famózně, ale sympaťák to v této roli rozhodně není. Třeba takový Paul Raci tady s jeho charismatem krade každou chvíli pro sebe. Jde cítit, že Darius je druhá ruka Dereka Cianfranceho. Bejt to o 20 - 30 min kratší, byl by to naprosto dokonalý zážitek. On je i tak. Přesto malinkaté "ale" k délce. Skvělá práce se zvukem. The Wrestler Darrena Aronofskyho má slabšího bráchu. (27.01.2021)

Sound of metal (nádherná prešmyčka) je presne tým typom filmu, ktoré by som ja v roli akademika nominoval na Oscara ako prvé. Komorný príbeh o obyčajnom človeku s obyčajným naratívom možno mnohých svojou NEveľkoleposťou rozprávania sklame, u mňa si však práve týmto prístupom vybudoval obrovské sympatie. Sound of metal celú dobu postupuje úplne nepredvídateľne a často krát naznačované dejové odbočky vypustí, alebo úplne ignoruje. No a nebudem sa tajiť, záver je presne v tom minimalistickom, ale zároveň dostatočne katarznom duchu, v akom to milujem. Malý veľký a právom nominovaný film! (24.03.2021)

Těžkost zvykání si na hluchotu (nejen) během odvykačky v komuně. O co komornější, o to naturalističtější indie festivalovka. Především díky strhujícímu (a jakkoli by to k tomu svádělo, tak ani na moment přehrávajícímu) Ahmedovi a práci se vším tím "hlučným tichem"; tedy odhlučněním, hučením, pískáním v uších, šramotu implantátu a v kontrastu zesílenými zvuky každodennosti, které bereme za samozřejmé. Vyžívá se to v táhlých mlčenlivých záběrech na detail tváře zatímco vám v uších hučí iritující pískot. Ano, je to díky tomu pomalé a svébytné, ale s ohledem na médium až nebývale imerzní; vyplatí se to sledovat se sluchátky. Snad jen to nemuselo být až tak chladné, odosobněné a předvídatelné; přesně víte kudy se to bude ubírat a jakou scénou to skončí. Celkově se stěží lze ubránit pocitu, že jde přesně o ten typ snímku, kdy vám při zmínění jeho názvu jako první asociace naskočí "dvojhodinové galapředstavení Rize Ahmeda" spíše než co jiného. (20.12.2020)

Niekoľko postrehov k filmu: Ruben nikdy nebýval v paneláku a tak si neuvedomuje, aké šťastie ho postihlo. Svojim spôsobom pripomína Leonarda z Mementa, pretože má divný blond preliv, chudé potetované telo, temnú minulosť a momentálne výrazný zdravotný handicap. Sound of Metal ide proti očakávaniam a dejovým klišé. Vždy, keď som si myslel, že už viem, kam sa dej uberie, tak sa ubral iným smerom. Nie nebol to film o nahrávaní albumu hluchým bubeníkom, ani o turné s hluchým bubeníkom, ani o ničom, čo som si vopred myslel, že film bude. (28.04.2021)