Aj dvaja sú rodina

Už podruhé ve dvou dnech jsem musel vypnout toho cynického parchanta v sobě, abych si mohl užít sympaticky rozbolavělý film. Kdybych se těšil na skvělou komedii, byl bych zklamaný, ale jako drama funguje snímek skvěle. Ani nevím proč, ale Omar Sy mě baví, ať už hraje nečekaného taťku, pečovatele, kuchaře nebo gangstera, tentokrát ho výborně doplnila Clémence Poésy a úspěch se dostavil. Možná se mi film líbil i proto, že jsem čekal spíše nějakou pitomůstku s úžasně šťastným koncem a místo toho přišel dramatický příběh, který mě bavil a dvě hodiny uběhly strašně rychle. Doufám, že takových záležitostí nehodlají Francouzi točit víc, nerad bych měnil svůj záporný vztah k jejich kinematografii. (27.08.2017)

Omar Sy je sympaťák, o tom žádná. Zpočátku mi trochu vadil celý ten ztřeštěný a až absurdně přehnaný koncept výchovy (takový dětský pokojíček by asi chtěl každý capart), nicméně postupně v kontextu celého filmu a příběhu je logicky ospravedlnitelný. Je fakt, že nejde o komedii, při které by se člověk skutečně hlasitě zasmál (ačkoliv kdo ví, francouzští diváci jsou možná bujařejší), spíše z vás řada momentů vyloudí jemný úsměv na tváři. Tak jako tak k nám z Francie (vlastně z Londýna) míří zase jednou povedený a poctivý kus filmařiny. (14.02.2017)

Přirovnání k filmu Kramerová versus Kramer je trefné a vyloženě se nabízí (I DVA JSOU RODINA je ve skutečnosti remake mexického filmu Bez návodu); při sledování se mi rovněž vybavil francouzský snímek L'économie du couple, který se také se zabývá rodinným tématem. Nutno říci, že oba zmíněné referenční filmy mě oslovily mnohem víc. Tento film mi skoro nepřišel ani jako komedie - jednak jsem celý film shledal zoufale nevtipný a zasmál jsem se u něj snad jen jednou (a neměl jsem ani pocit, že by se lidi kolem mě nějak prohýbali smíchy - publikum v sále podle mě reagovalo na většinu situací, které zřejmě měly být vtipné, dosti vlažně), a jednak jsem celkově prostě nešel za těmi emocemi, které to ve mně mělo vyvolat (ačkoli si k nim film v mnoha scénách vydatně pomáhá emotivním soundtrackem). Nebavilo mě to, přišlo mi to celé takové nějaké povrchní (a snad i vykalkulované) a neoslovilo mě ani obsazení - herecké výkony jsem vnímal spíše rozpačitě, a celkově jsem z některých motivů v tom filmu neměl dobrý pocit. Věřím, že spoustě lidem se to bude líbit (a budou se u toho dojímat - když už ne smát) - samozřejmě obvzláště těm, kteří si oblíbili herectví Omara Sye, ale mě to bohužel dost minulo. (13.02.2017)

Strašně mě mrzí, že jsem film nestihl v kině. Takovouhle dávku patosu si dám vždycky velice rád. Omar Sy je jistota a jakmile jsem zjistil, že se chystá ambiciozní kousek podobný Nedotknutelným, tak jsem se začal hrozně těšit. A nakonec jsem viděl přesně to, v co jsem doufal. Skvělý feel good kousek s mladou a fantastickou hlavní hrdinkou, který sice malinko ztratí dech před posledním aktem, jenže závěrem to bez problému vynahradí. Doufám, že přijdou Francouzi brzy opět s něčím tak suprovým...9/10 (29.07.2017)

Francouzi umí natáčet dramata i komedie a jdou jim i žánrové směsice. I dva jsou rodina se veze spíše na vážné notě, ale obsahuje i nejeden humorný moment, o který se postaral především Antoine Bertrand coby Bernie. Škoda, že jsem viděl dabovanou verzi, protože tím zanikla anglicko-francouzská interakce mezi některými postavami, jež byla též zdrojem vtipu. Během prvních dvou třetin jsem si myslel, že dám filmu solidní tři hvězdy, ale v poslední třetině se to celé vyšvihlo o třídu výš a v závěru hráli tvůrci hodně na city - na což jsem jim však skočil i s navijákem. I dva jsou rodina není žánrově vyloženě komedie, u které by se člověk válel smíchy - je spíše humorně laděným příběhem otce a dcery, kteří se navzdory nejedné překážce snažili prožít svůj společný život naplno. (15.03.2020)