Taliančina pre začiatočníkov

Nemám rád filmy podle manifestu Dogma 95. Jsou tmavé, roztřesené, bez pořádné hudby, a všechny jsou si podobné. Naštěstí si jsou podobné i v tom že v nich hrají výborní přirození herci v uvěřitelných rolích. A Itaština pro začátečníky není výjimkou. Je plná ne až tak obyčejných lidí kteří si žijí svoje obyčejné životy. Někdo je osamělý, někdo nesmělý, někdo by zasloužil pořádně vyliskat aby se probral. A všichni chodí na lekce italštiny. Scénář je sice až příliš naivní, zápletka je až moc průhledná, ale film ve své, na severské poměry ani ne tak moc depresivní atmosféře funguje skvěle. Romantické komedie má raději ty tradiční, plné ztřeštěných situací, vyhrocených momentů a prudkých změn nálad, ale někdy nezaškodí vidět i něco jiného, zvlášť když je to tak skvěle natočeno. (29.12.2011)

Film o nás. O lidech, kteří již máme nějakou tu životní zkušenost, o nás nedokonalých, prodírajících se životem, hledajíc partnery, o kompromisech a s trochou štěstí o nalezení sama sebe a třeba i lásky navíc. Krásný romantický odpočinkový film, navíc natočený podle DOGMA 95, čimž je nejpřirozenější jak přirozený může být a to se mi líbí nejvíce :) ps: Ať žije FIN ! :) (23.03.2007)

Očekávala jsem komedii, takže prozření bylo až příliš tvrdé. Naštěstí tušíte, že se to bude ubírat hezkým směrem. Tak trochu jiné pojetí lásky, láska zde nevzniká velkými gesty a snovým zablýsknutím, ale drobnostmi, které jsou ve skutečnosti velkými akty lásky, a imanentní přitažlivostí, které prostě musí svést všechny spřízněné duše dohromady. (04.11.2018)

Obyčejné příběhy obyčejných lidí, jež se "náhodou" propojí tomto trochu zvláštním severském snímku od Lone Scherfigové na jednom kurzu italštiny. V podstatě jsou to takové příběhy o lásce, rodinných problémech a běžných starostech života, které, sice s trochu pomalým rozjezdem, dokáží vyvolat na tváři úsměv, sympatie a pochopení. 70% (09.08.2011)

Autentický filmový příběh o skupině obyvatel obyčejného dánského městečka, smolařích, kteří se životem spíše protloukají, místo aby si ho užívali - tak by mohl znít podtitul pozoruhodného filmu . Recepční, farář, bývalý fotbalista, kadeřnice - dohromady je náhodně spojí společný kurz italštiny, kde se přihlásí i přesto, že žádný z nich jazyk vlastně profesně nepotřebuje. Režisérce se podařilo rozehrát místy humorný, ale především krásně smutný příběh plný vnitřních dramat a osobních starostí, kde se každý z hrdinů snaží překonat osobní problémy, uchopit prostřednictvím životní zkušenosti sám sebe a dojít tak k naplnění života. Film, jeho atmosféra a plynulost děje, na vás působí velmi přesvědčivě a laskavě. Postupně se stáváte součástí příběhu, vtahuje vás do něj, v myšlenkách se vkrádáte do života postav, máte pochopení pro jejich slabosti, rozhodně k nim v průběhu filmu nezůstanete lhostejní a hlavně to celé dává smysl. (03.02.2007)