Z Paríža do Paríža

Jak to ti Francouzi dělají, že v reálu je to nesnesitelný národ a ve filmovém světě točí celou řadu lidsky emotivních kousků, které prostě stojí za to vidět a s herci klidně i prožít. Z Paříže do Paříže je totiž další z řady těch vzorových dramat z druhé světové války, které nenapíše nikdo jiný, než právě samotná válka. A v mnoha ohledech je to příběh neuvěřitelně silný, až se nechce věřit, že se opravdu stal. Jenže se stal a já těch 110 minut držel emoce na uzdě, jak to jenom šlo. Jenže ani to mi moc nešlo. Silný příběh, velice pěkné kulisy francouzského městečka, zajímavý a napínavý průběh. Jo, kdyby mě to drželo v napětí celou tu dobu, tak snad i tu pátou hvězdu vypálím. Ani tak si to ale určitě nenechte ujít... (06.01.2019)

Příjemný film z válečné Francie, který dokáže vyvolat celou řadu nejrůznějších pocitů. Asi je to spíše na slabších pět hvězd, ale nemůžu si pomoct, v daném žánru životopisných válečných filmů, ve kterých se neválčí, je to pro mě jeden z nejlepších počinů posledních let. Prostě a jednoduše se mi tento příběh židovské rodinky dostatečně líbil a zaujal mě po celou dobu. 85% (07.01.2018)

,,A PŘÍSAHEJTE, ŽE NIKDY NIKOMU NEŘEKNETE, ŽE JSTE ŽIDI. TO NENÍ ZBABĚLOST…“ /// Čestní a hrdí Židé v Paříži. Všeho do času – řekli si Němci a zavedli tu parádu s hvězdou na voblečení. Ti moudřejší pochopili. A vydali se na cestu… Žádný ponurý ukrejvání, ale zdrhání na čerstvým vzduchu, s nebezpečím a bratrskou péčí (láskou). Osud (kterýmu jdou kluci vobčas naproti) se snima nesere (stejně jako Němci). Ale děcka bojujou… Takový pohádkový vyprávění s dětským (klukovským) podtextem, plný hrdinů (a trochy Vašuta), u kterýho se dá celkem stoprocentně upustit kroupa. (Což by nemělo překvapit ani cyniky.) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Autobiografickou knihu „A Bag of Marbles“, kterou v roce 1973 napsal Joseph Joffo, ani film z roku 1975 neznám. 2.) Na vlastní bulvy zjistím, že je lepší přijmout bolest z fackování, než přijít o život ze strachu z něj. 3.) Thx za titule „katrab“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (28.10.2017)

V časoch takého Saulovho syna pôsobí Z Paríža do Paríža ako značne retro kúsok, ktorý sa ale nehanbí za svoju sentimentalitu, klasické rozprávanie alebo vlezlú hudbu. To by mi ani tak nevadilo, ak by tento košatý príbeh, hodný jednej seriálovej sezóny, nebol prerozprávaný ako z rýchlika. Občas som sa strácal v tom, kde sa zrazu postavy ocitli a prečo sú práve s tým, s kým zrazu sú a pred minútou ešte neboli. Ale je možné, že je to čisto iba môj problém a súvisí so sústredenosťou. Kažopádne pozerateľné, vyhýbajúce sa drásavým scénam, len netreba očakávať žiaden art, prípadne svojský, autorský pohľad na udalosti druhej svetovej vojny. (07.05.2019)

Další velmi silný a zároveň trošku více sympatický snímek dotýkající se téma holocaustu. Tentokrát se zabývá francouzskými židy a jejich bojem o přežití v okupované Francii. Trošku lidštější a sympatičtější než příběhově podobný Odsun, který je ovšem daleko větší depka a tlačí také daleko více na pilu. Během několika let sledujeme boj jedné rozdělené rodiny o život pohledem dvou mladých kluků, kteří museli hodně rychle dospět. V poměrně krátké stopáži je obsaženo téměř vše, od začátku války až po její konec a vypořadávání se s kolaboranty po konci války. Povedený snímek. (16.11.2022)