Z Paríža do Paríža

Krásný a smutný příběh o dvou prchajících židovských bratrech z nacisty okupované Paříže. Ve filmu je dojemně zobrazena bratrská láska, odvaha a utrpení. Možná to bude na někoho působit přehnaně a melodramaticky, ale k těmto filmům spousta emocí patří a oba dětští hrdinové si svými výkony diváka bez problémů podmaní. Jen dodám, že jde rovněž o životopisný film. (25.06.2017)

Ani sám nevím, jestli je mi milejší tahle prosluněná verze dětského roadmovie, se zpočátku pouze tušeným nebezpečím, klukovskými alotrii a až prázdninovým přímořským feelingem, nebo bych dal radši přednost něčemu temnějšímu, drastičtějšímu a více Schindlerovoseznamově bezvýchodnějšímu. Kluci hrají skvěle a typická francouzská plejáda rázovitých postaviček se neomrzí, kamera i střih je opravdu bez chyby a poslední třetina je vážně napínavá. Ale první polovina filmu moc neodsýpá, scénář se až moc mazlí s téměř impresionistickými záběry, a nálada se buduje trochu nuceně. Nemůžu posoudit jak moc to v okupované Francii vypadalo, mám srovnání pouze s například českými filmy, ale útěk dvou židovských kluků připomíná spíš výlet, jde více o náladu, joie de vivre, než o drsnou realitu. Což nijak neubírá díle na kvalitě, někdy je to vysloveně ku prospěchu věci. Patosu je jen rozumné množství , ovšem nebýt konce který je konečně trochu dramatický, bylo by ve výsledku o další průměrný film více. (07.07.2017)

Já prostě miluji francouzské filmy. Netuším čím to dělají, ale od klasických hollywoodských filmů nebo od Anglických se prostě liší a vždycky jsou tak krásně natočené s takovou lehkou atmosférou. Tenhle film není výjimkou. Při sledování filmu jsem měla pocit, jako bych tam byla s nimi a prožívala každý okamžik. Je neuvěřitelné čím vším si museli projít, aby se nakonec v pořádku dostali domů. Samozřejmě na konci filmu nechyběly slzy, ale to jsem celá já. (09.06.2017)

Po prevažne televíznych projektoch režisér Duguay dozrel a ponúkol nám strastiplnú cestu dvoch chlapcov, ktorí utekajú pred represiami voči židovskému obyvateľstvu. Celé poňatie príbehu je skvostné, má prívetivú nadsádzku, romantiku nezbedných chlapcov a hoci je vo vykreslení fašistického teroru umiernený ( skoro všetko je točené z pohľadu mladšieho z bratov ), pozorný divák vníma nebezpečenstvo a hrôzy vojny aj tak. Potešili ma aj scény s francúzsko-nacistickou domoobranou, predsa len tieto veci nie sú vidieť v podobných filmoch. Duguay vsadil na istotu a vyplatilo sa mu to, zbytočne netlačí na pílu, príjemné alebo dojímavé scény strieda s nebezpečenstvom a tak si s istotou ide pre divácky úspech. Možno sa mu práve tento aspekt dá vytknúť a niekedy mohol pritvrdiť, mne sa však jeho prístup páčil, lebo sa nesnažil o vytĺkanie diváckej pozornosti za každú cenu. Jeho film je kompaktný, drží pohromade a divák má po zhliadnutí príjemný pocit, že videl hodnotný film plný odvahy a rodinnej súdržnosti. (24.06.2017)

Válečná léta, zaznamenaná pohledem židovského chlapce, který díky okolnostem předčasně dospěl ... v mnoha ohledech. Přesto jeho oči neztratily stříbřitý odlesk dětství, které má neuvěřitelnou schopnost regenerace. Pokaždé dokáže vstát, vydat se na další dobrodružnou cestu, přizpůsobit se složitým a nepřátelským podmínkám ve složitém a nepřátelském světě - a dívat se do budoucnosti s nadějí a optimismem. Možná i proto, že mu vrtkavá štěstěna poslala naproti pár dobrých a statečných lidí ... že ve správnou chvíli odehnala mraky z jasné tváře Slunce ... že stála při něm i ve chvílích, kdy se chtěl vzdát ... 4,5* ... P.S.: Příběh vychází z autobiografické knížky Josepha Joffa. (04.01.2019)