Buldoci a třešně

Skvělá ryze česká parodie na žánrovku zvané gangsterský film. Český humor je tu využit na maximum a různé odkazy na gangsterské motivy ocení je opravdový znalci tohoto žánru. Škoda jen té přemíry typické roztržitosti ve stylu - na co sáhnu, to pokazím -. Zkrátka, čeho je moc, toho je příliš.  Jinak takový černý humor je zcela na místě a jistá naivita zrovna tak. Parodovat daný žánr není žádná legrace, ale Juraj Herz si s tím poradil velice obratně. Ano, nedoceněný snímek, ke kterému by se současní tvůrci komedií ani nepřiblížili. (02.08.2015)

Štáb si udělal výlet do Itálie a načerno tam natočili pár turistických záběrů (u některých scén je vidět, jak sami Italové v předzahrádce restaurace nechápou, co to tam přišlo za lidi v divném ohozu) a celý začátek tím pak šlo natáhnout na dvacet zcela zbytečných minut. Teprve pak se trochu rozjíždí děj honičky za mafiánem, který chtěl hrát na vlastní triko (ačkoliv to vypadá, že kromě dvou goril nemá vůbec žádné konexe ani možnosti), ale stejně ještě nějakou dobu musíme počkat, než se dostane do socialistického Československa, kde kdo nekrade, okrádá rodinu. Spousta slavných jmen herců je zde jen do počtu nebo se pouze mihnou, což také bývá spíše ke škodě, vzniká tak zbytečná herecká přeplněnost, kdy nikdo nemá dost prostoru (viz třeba Filipovského role) a vypadá to spíše jako rychlé skeče na komunistického Silvestra. Pár dobrých gagů a hlášek se tady najde, ale člověk se k nim dostane přes spoustu vaty. A konec bych čekal také trochu dořečenější. (03.12.2017)

Co mohla dát tato komedie na začátku 80.let tehdejším divákům, kteří zde parodované mafiánky většinou neměli možnost vidět, těžko posoudit. A dnes- na žádném jiném filmu se tolik nepodepsal čas, divím se co nám před třiceti lety připadalo vtipné. Děj často postrádá logiku. Točeno stylem ,,na první dobrou". Jen průpovídky Araba Dirigenta a kočičí výzkum Morelanových vylepšují celkový dojem. (28.10.2009)

Poměrně často reprízovaná komedie není až takovým propadákem, jak našeptává zdejší hodnocení, nicméně Oskarův příměr "české Casino Royale" v negativním slova smyslu je na místě. Narozdíl od mnou velice oblíbeného britského počinu u nás zůstalo akorát u dobrého úmyslu natočit špionážní parodii, čemuž odpovídá například vynikající úvodní melodie z dílny Petra Hapky. Celkem prosakují dvě nejzřetelnější nečistoty, které byly vyčítány i Casinu - za prvé: chatrný a evidentně mnohokrát přepisovaný scénář. Je mimochodem zajímavé, že se to o hodně více projevuje v případě práce dvou scénáristů, byť omezených silnou cenzurou, než u poslepovaného díla sedmi píšících, kteří ještě k tomu navzájem o sobě nevěděli. Za druhé: bezúčelný výskyt mnoha známých tváří. Kdybychom z Casina vystřihli camea Belmonda nebo O'Toola, objektivně vzato by se nic nestalo, jenomže když obojí je tak půvabně vypointované... Tady sice divákovo oko zaregistruje mimo jiné Lábuse, Krampola, Šimka, Menzela či duo Satinský - Lasica, nicméně kdyby tyto konkrétní štěky obsadili méně známí herci, kvalita této komedie by výrazně neklesla (respektive by i vzrostla, jelikož ve filmu platí přímá úměrnost - čím známější tvář, tím významnější prostor). Nicméně jsou zde i tací, kteří se zde sice objeví jen na chvíli, ale jejich potenciál zůstává nevyužit - mj. František Filipovský asi nejvýrazněji spojil komedii s gangsterkou, L+S vyfasovali jeden z nejslabších skečů celého příběhu, stejně tak tvůrci se mohli zaměřit také i na sex-appeal Simony Stašové - v mých očích není moc příkladnějších tuzemských femme fatale jako ona při svém kratičkém výstupu. Přesto je právě herecké podání tím, co Buldokům kraluje, mimo té nesympatie či špatného zasazení se něco málo povedlo (to by ani nemohlo být správně nadpočetné obsazení, aby zde někdo nevynikl) - mimo již zmíněných je to především corleonovský Rudolf Hrušínský a jeho suše podané repliky s nielsenovskou grácií, dále třeba zaujme arabský kolega s tváří Juraje Herze, který snad nikde jinde není takto úchvatný, co se týče jeho příležitostného účinkování před kamerou. Myslím, že se Buldoci nikterak neodlišují od většiny komedií z období normalizace a ačkoli pana režiséra radši vidím ve spojení se žánry magického realismu, oceňuji jeho typickou odvážnost i při zdejší realisaci, co na tom, že za to zaplatil daň v podobě Hrzánova úmrtí plus častého přepisování scénáře (které mj. zapříčinilo, že film odkazuje i na nechvalně proslulé "sociálně-kritické" komedie z téže doby). Rozdíl oproti jiným dobovým snímkům vidím akorát ve větší trpělivosti diváka, pramenící z nesourodé ústřední trojice (v případě pana Labudy budu předstírat, že jsem jeho mafiánskou kreaci nezaregistroval), cestopisných záběrů nebo ne zrovna dvakrát příjemné hudební vložky Jany Kratochvílové, jinak nic urážlivého, abych po čase sáhnout i k hodnocení nejnižšímu, nevidím. 50% (16.12.2010)

Krásná ukázka parodie na mafiánské filmy v českých reáliích - proč ne? Musíme to hodnotit z perspektivy normalizace. Navíc, se zřetelným Herzovým suchým humorem...řekl bych, že Sobotův kašírovaný symbol blbečka zde dosáhl vrcholu, vynikl možná víc, než v Jáchymovi nebo v Jen ho nechte, ať se bojí - akorát v podstatně menší roli, samozřejmě. (15.03.2023)