Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Na jižní Moravu, do rodné vesnice Velká Samota, se z Prahy vrací ministerský úředník, aby pozvedl upadající JZD, které pomáhal zakládat. Ve své nekompromisní snaze zůstává dlouho nepochopen a osamocen. I po letech přijatelný pokus o společensky angažovanou tematiku. Autoři původně nepředpokládali optimistický konec. (oficiálny text distribútora)

Recenzie (38)

kinderman 

všetky recenzie používateľa

Po vynikající Škole otců nabídla ČT další film nedoceněného L.Helgeho. Snímek z prostředí "socialistické" vesnice nesměl zvítězit na festivalu v Plzni (1960) a jeho jako pěst na oko působící optimistický závěr byl výsledkem přetáčení. Asi náhodou zařadila televize film v den, kdy si KSČM na svém VII.sjezdu opět zvolila do čela nevědomého agenta Falmera, takže by stálo za to (nejen) soudruhům naordinovat ještě na dřeň jdoucí Stud. ()

Sawy 

všetky recenzie používateľa

Jasně, ten vynucený konec bolí a krutě nekoresponduje s předchozími téměř dvěma hodinami, které mu předcházely. Kvůli dvěma závěrečným minutám (navíc autorem nezamýšleným) by ale byla škoda zatratit dodnes jeden z nejdrásavějších a z hlediska psychologie hlavní postavy nepropracovanějších filmů o družstevním hospodářství, které u nás vznikly. Kór s vědomím, že je z konce 50. let. Mnozí by jistě řekli, že Helge to dotáhl ještě dál o deset let později ve Studu, podle mě ale jen kvůli onomu proklatému konci. Jinak Velká samota vyčnívá a je škoda, že se na ni do velké míry zapomnělo. 80 % ()

Reklama

slunicko2 

všetky recenzie používateľa

I za socialismu se někteří tvůrci pokoušeli o výraznou společenskou kritiku. 1) Film se potýká s problémy, které by nenastaly, nebýt nucené kolektivizace. Nejdřív kvůli svému ideologickému přesvědčení způsobím problém, pak vytknu lidem, že se nechovají podle stranických příruček a nakonec věc slavně vyřeším. Tak daleko ovšem kritika zajít nemohla._____ 2) Líbí se mi, jak nový předseda JZD dělá pořádek s použitím diktátorských metod. Ovšem vzápětí za to zaplatí. Být sám mezi vlastníma ľuďma, to je strašlivá tíha._____ 3) V druhém plánu je film o tom, že se úspěch neodpouští._____ 4) Za povšimnutí stojí fakt, že místní výbor KSČ může někoho vystěhovat kvůli krádeži._____ 5) Divákovi jest skousnout melodrama a zdlouhavé scény z osobního života i dobovou dikci. Peníze nechcu. Co s tím smetím v komunismu? Ale nebojte se, soudruzi se postarali, nezdárného režiséra a spoluscénáristu 32letého Ladislava Helgeho k odpovědnosti přitáhli a tak nakonec všechno dobře skončí. ()

topi 

všetky recenzie používateľa

Velká Samota je název vesnice na Jižní Moravě, kam se po dvou letech strávených na ministerstvu v Praze vrací bývalý spoluzakladatel JZD Martin (Július Pántik). Přijíždí pouze na 14 dní, aby se oženil a se svou milou Annou (Blanka Bohdanová) potom odstěhoval do Prahy. Situace se však mění, když vidí rozpadající se družstvo a nezájem lidí o práci kolem. Vezme předsednictví po Kalábovi (Rudolf Hrušínský) a nastolí svoje podmínky a rozeštve proti sobě lidi. Přeci jenom jeho zásluhami vyhraje Velká Samota zemědělskou soutěž v kraji a postoj lidí se vůči Martinovi mění. Takhle to zní jako tradiční komunistická propaganda 50. let, ale chyba! Ladislav Helge film natočil velmi osobitým způsobem s dramatickými zvraty. Kamera je taky novátorská a snímá perfektně různé nájezdy do tváří, nebo jakékoliv detaily. Celková atmosféra je taková pochmurná a černobílá barva tomu jen dodává. Škoda jen, že se nedochoval původní režisérův záměr o konci filmu, který se soudruhům nelíbil a zdál moc pesimistický, tak musel být nahrazen verzí, která je ve filmu vidět. Ještě malá zmínka k Bohumilu Šmídovi, který ve snímku hraje Martinovýho skoro tchána Cyrila a ve své knize Jeden život s filmem popisuje, jak roli hrát nechtěl a jak ji toporně ztvárnil. To můžu jen potvrdit, jeho herectví bylo hodně toporné. Bohumil Šmída pracoval pro film hlavně jako vedoucí výrobní skupiny a i Velkou samotu měl pod palcem. A ještě musím zmínit jméno Václav Kyzlink (nejvíce známý postavou vězeňského štábprofouse ze Švejka), který hrál vesničana Bojanovského a byl mým prastrýcem. ()

honajz2 

všetky recenzie používateľa

Nebýt posledních 20-25 minut, dám bez váhání čtyři. Do té doby je to zajímavě psychogicky rozehrané, neotřelé, atmosférické takovým způsobem, jakým to umí jen Helge a samozřejmě i, na tehdejší dobu, dost odvážné. Předseda družstva, co se chová jako lehčí verze Šéfa z Botostroje; to komanče muselo pěkně vytočit. A taky že vytočilo, takže Helge musel film zakončit způsobem posledních 25 minut, kde se vše v dobré obrátí, všechno je odpuštěno a všichni se mají rádi. Aspoň z něj udělal zničeného ožralu, ale nucenému happy endu se bohužel nevyhnul. A to je na tom všem to nejhorší, protože nejen, že se tam absolutně nehodí, ale taky je, jak se dá čekat, silně idiotský. Já chápu, že to není Helgeho vina a že asi nemohl nic jiného dělat, ale když oficiálně lítá po světě tahle verze, musím holt hodnotit tuhle verzi. Ta stržená hvězdička je pro tehdejší režim, ne pro Helgeho - takhle to berte. Jinak je to poctivý kus filmařiny (který kazí jen prkenná Blanka Bohdalová), který ve mě spíš probral zájem o další Helgeho filmy, než aby ho utlumil. Takže vlastně vše důležité dopadlo dobře, ne? Silné 3* ()

Zaujímavosti (7)

  • Film dostal v roce 1960 na II. festivalu československých filmů v Plzni Cenu československé filmové kritiky. Když však byla vzápětí na příkaz sovětských delegátů porota svolána podruhé, filmu cenu odebrala a místo něj ocenila snímek Král Šumavy (1959). (Stegman)
  • Film byl v roce 1959 na I. festivalu československých filmů v Banské Bystrici zkritizován a stažen z distribuce, stejně jako třeba snímky Zde jsou lvi (1958) nebo Tři přání (1958). Krátce poté bylo vyměněno vedení Barrandovského studia za nové, které mělo lépe kontrolovat látky určené do výroby. Nové vedení si posvítilo i na tento film. Nejprve neprošel schvalovací projekcí, nakonec ale režisér dostal od činovníků nařízeno, ať přetočí konec, čímž měl být film „zachráněn“. Tak se také stalo - film získal jiný a optimističtější konec a do kin byl uveden. (Stegman)
  • Velká samota má pro českou kinematografii značný význam. Byl to vlastně náš první poúnorový film, který se odvážil kritizovat nekritizovatelné – komunistickou stranu a její politiku (problematickým hrdinou se stal komunistický funkcionář). (cinema_cz)

Reklama

Reklama