Réžia:
Ladislav HelgeScenár:
Ivan KřížKamera:
Ferdinand PečenkaHudba:
Gustav KřivinkaHrajú:
Karel Höger, Blažena Holišová, Josef Mixa, Ladislav Pešek, Vladimír Hlavatý, Marie Vášová, Rudolf Hrušínský, Stanislav Neumann, Helena Kružíková (viac)Obsahy(1)
Učiteli Pelikánovi se nevydařilo manželství, a proto se dal z Brna přeložit do okresního městečka. První Pelikánovy dojmy z nového působiště nejsou povzbuzující. Mladému řediteli školy jde spíše o statistiky a slavnostní projevy než o skutečnou pedagogickou práci. Pelikán zjistí, že nedostatky školy i žáků jsou zakrývány ideologickými frázemi o "třídním uvědomění", které využívá zejména syn předsedy okresního národního výboru Vašík Janouch. Děti nemají rovněž předpokládané znalosti a Pelikán musí některým snížit klasifikaci. Špatné známky dostane i Vašík. Učitelova přísnost nenajde u rodičů pochopení a Janouchova manželka zorganizuje proti němu štvanici. Jediného příznivce má Pelikán v mladé kolegyni Andulce Novotné. Přes zlobu rodičů si Pelikán získá důvěru dětí. Další aféra však učiteli vezme zbytek síly v boji proti nepoctivosti a pokrytectví. Zastane se malého Lojzíka Kotačky, jemuž Vašík rozbije kolo, a přispěchá na pomoc Lojzíkově matce, kterou ohrožuje její druh. Občané svolají schůzi a žádají Pelikánovo odvolání. Za Pelikána se postaví Janouch, ale je pozdě, zklamaný učitel mezitím odjel. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (3)
Recenzie (103)
Nemůžu dát méně, nádherně sehraná záležitost. Skvost pro milovníka československé kinematografie. Morálně naprosto vyrovnaný a logicky uvažující člověk je postaven před pokryteckou realitu budovatelského státu, zde v podobě školy, jež zdánlivě šlape jak na drátkách. Film, který byl předem odsouzen k tzv. řadě trezorové, i když i v dnešní době je morální poselství tohoto filmu zcela hluché, takže snímek je vlastně v trezoru (dnes tedy v otevřeném) i nadále. Přesto Helgeho psychologie v tomto bezchybném debutu oslovuje skupinu nadšených diváků i po dlouhých letech. Další z tvůrčích případů, kdy si může divák jen tiše zoufat, nad potlačením nadprůměrného talentu nesmyslným politickým systémem, což je trochu znatelné v dalších snímcích z padesátých let. Film na světové úrovni, který není pořádně znám ani ve své vlasti. ()
Ladislav Helge byl pozoruhodný režisér, který se nebál otevírat kontroverznější témata a to navzdory tomu, že tehdejší režim se k nim stavěl rozpačitě. Ve Velké samotě rozebírá posedlost mocí úředníka JZD, v Posledním dnu mého syna složitým způsobem queer tématiku a tady korupci na vesnické škole. I zde máme místo, které by dle ideologie KSČ mělo být vzorem pro celý svět, ale Helge ho zobrazuje jako plné problémových dospělých i dětí. Zde nový učitel zažívá deziluzi z celého prostředí a celé ústřední téma se zde rozebírá z více pohledů, zdařile graduje až do svého konce a stojí i na psychologickém základu, tudíž se jedná o vcelku hluboký film. Hluboký film, který ale onu problematiku mohl rozebrat ještě detailněji (ačkoli na druhou stranu - na rok vzniku...) a hlavně - a to je hlavní problém, který s tím mám - méně tezovitě. Vše šlape i tak, ale určitá "přílišná jasnost" toho, kam to Helge a Kříž vedou, z toho vycházela až moc najevo a bránila mi z toho mít silnější zážitek. Třeba ve Velké samotě má tohle Helge vyřešené a veškeré dění působí přirozeně (mimo nucený budovatelský závěr, který celý film pohřbí), zatímco zde je ze scénáře až moc znát samotný scénář a jeho ne až tak silná výstavba, která se podepisuje i na představování rodičů jednotlivých dětí, kdy se některým věnuje dostatečně, ale některým jen chvíli a pouze v příliš specifické situaci, která má jasně nastínit jejich charakter a víc se k nim nevracet, což pak moc neladí se složitější psychologií jiných postav. I přes tyto vady mi ale Škola otců zatím přijde jako nejlepší Helgeho film. Sice je z mnou viděných nejjasnější a nejsnáze uchopitelná, ale ničím se v průběhu nepohřbí a ani přehnaně neznejasní svá témata. Takže nemusí působit nejkomplexněji, ale celistvě je nejucelenější. Slabé 4* ()
Ze tříd sice dnes zmizela budovatelská hesla, ale princip systému založený na tom, aby se učitel především neznelíbil rodičům (stranické bosse vystřídali velkopodnikatelé a sponzoři, to vše násobeno strachem ředitelů ze zrušení či slučování škol kvůli aktuálnímu nedostatku dětí na ZŠ) a správně vyplňoval příslušnou dokumentaci, zůstává pořád stejný. I k těm 39 žákům ve třídě (a to ještě dva chyběli!) se pravděpodobně s takovou znovu brzo dopracujeme. Tož tak. ()
Škola otců je s ohľadom na dobu vzniku veľmi zaujímavý, podnetný a hlavne odvážny film. Tí, ktorí zažili dobu pred uvoľnením v šesťdesiatych rokoch vedia, s akými prekážkami sa musel Ladislav Helge boriť, aby mohol svoje dielo vôbec dokončiť. Ale po viac ako pol storočí sú tieto zásluhy neaktuálne a zo Školy otců je síce zaujímavý, ale nadmieru polarizovaný film, v ktorom by si úlohu Pelikána mohol úspešne zahrať aj Sidney Poitier. Preto u mňa nedosiahol na úroveň mimoriadnych, výnimočných filmov. ()
Dobrý příběh - zajímavá stará česká variace na neortodoxního učitele, který strhne děti a dodá jím sebevědomí. Kupodivu, zajímavým učením. Elegantní herecké výkony. KOUSEK DĚJE Konec ale vyšumí dost nepřesvědčivě. Charakter Högerovy postavy totiž skutečně ani v nejmenším nenasvědčuje tomu, že by se mohl vzdát.. /15. 10. 11./ ()
Galéria (6)
Zaujímavosti (9)
- Helgeho režijní debut a zároveň začátek spolupráce se spisovatelem Ivanem Křížem, podle jehož knih natočil celkem čtyři snímky (ze svých celkových sedmi) – jedná se ještě o Velkou samotu (1959), První den mého syna (1964) a Stud (1967). (Rattlehead)
- Film se natáčel ve Frýdlantě v Čechách, Mikulově, na Sirotčím hrádku Klentnice a Kozím hrádku Mikulov. (Cucina_Rc)
- Film Ladislava Helgeho film ve své době velice přínosný tím, že pravdivě a odvážně zobrazoval skutečné pocity a myšlenky obyčejných lidí. Kvůli tomu byl však ostře kritizován na 1. festivalu českých a slovenských filmů v Banské Bystrici pro "bezvýchodnost" a "zkreslování vedoucí úlohy KSČ ve školství". A tak se po roce 1969 ocitl v trezoru. (Karlos80)
Reklama