Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Drama podle skutečných událostí líčí osudy korejských civilistů, kteří byli ze své země odváženi japonskými okupanty na ostrov Hašima. Tam byli muži jako pracovní otroci donuceni těžit uhlí v dole, zatímco zajatkyně sloužily japonským vojákům jako nedobrovolné konkubíny. Lidé se snaží udržet naději na přežití v tušení blížícího se konce války, ale čeká je ještě finální bitva. (ČSFD)

(viac)

Videá (5)

Trailer 1

Recenzie (36)

Vavča 

všetky recenzie používateľa

Koncentrovaná hrůza japonského koncentračního tábora na vlastní kůži, ostrůvek Hašima sloužil k těžbe uhlí a Korejci zde věznění poznali, zač je toho produktivita práce pod japonským dohledem. Naštěstí korejský odboj vyšle borce, aby je zachránili. Další velkolepý vlastenecký epos, který někdy značně drsným způsobem jitří rány 2 sv., to vážně 72 let po válce se musí točit tohle? Elitní filmové obsazení nemá až na výjimky moc prostoru něco hrát, uvidíte heroický boj, Joong-ki Song jako vůdce odboje, So Ji-sub má po delší době zajímavou roli ve filmu, bijec resistující autoritám mu sedí. Film, prý byl zamýšlen jako poselství, jak může válka učinit z člověka zvíře, tvrdí režisér. Já mám spíše pocit, že vyvolává intenzivní pocity nenávisti vůči Japoncům, byť tím neomlouvám jejich zločiny, kterých se prokazatelně dopustili (zejména vůči civilnám obyvatelstvu a ženám). Nějak se tím filmem, jeho brutalitou a syrovostí nedovedu srovnat, chápu, že tvůrce má prostě svobodu, dělat si co chce, ale tak nějak to na mě působí jako velmi nucené a vydírací. ()

ainny 

všetky recenzie používateľa

Možná bych dala i víc, ale není to nic, u čeho bych si řekla, že si to zase někdy pustím. Nenudila jsem se, kamera i hudební podkreslení bylo parádní (aby ne, když Korejci opět využili Pražský filharmonický orchestr), ale ten jejich patos. Jsou filmy, kde mi nevadí. A filmy, kde mi nesedne. Tohle byl ten druhý případ. Druhým, byť chvilkovým, potěšením byl Kim Won-hae na začátku. Do tohoto mistra malých rolích jsem prostě blázen. ;^) ()

Reklama

Fr 

všetky recenzie používateľa

„UTEČU. A SE MNOU VŠICHNI KOREJCI TADY!...“ /// Tak takhle jsme tenkrát žili v uhelným dole na ostrově Hašima. Máme rok 1944 a Korejci dřou jak vo život… Deportace na asijskej způsob. Sice ne koncentrák, ale podobně zvrhlá záležitost – a vlastně dobrovolná… Trochu toho lidskýho týrání a příběh několika postav, kteří tenkrát makali dole v dole (a nebo někde jinde). Nečekejte nějakej Útěk ze Sibiře. Jde o víc. Minimálně o tu cca 15ti minutovou válku. Střílí se, dynamit a moloťáci bouchaj, kulky trhaj těla a děravěj hlavy… ale hlavně umírá se hrdinským způsobem. Hraje do toho Ecstasy of Gold, ale místo aby to bylo epický… no nevím… Asi že nejsu horník… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. 2.) Fotr mi slíbil že neumře. 3.) Thx za titule „num71“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ * ()

EvilPhoEniX 

všetky recenzie používateľa

Jedním slovem WAU! Seung-Wan Ryoo po slušném Veteránovi a skvělé Berlínské Misi přechází z akčního žánru do Historicko-Válečného a natočil nejen nejdražší, ale zároveň nejlepší film z Koree, co jsem letos viděl. Hvězdné herecké obsazení je doslova pohlazení na srdci- Můj oblíbenec Hwang Jeong- Min s So Ji- sub a nová mladá bojově zdatná hvězda Song Joong-ki hrají neskutečně dobře. Film popisuje události drsného Koncentračního tábora, kde jsou Korejci nuceni těžit uhlí pod přísným Japonským dohledem na ostrově uprostřed Oceánu. Atmosféra je doslova strhující, správně špinavá a velmi beznadějná. K akci nemám absolutně žádné výhrady, je velmi rozmanitá a je jí spousta. Úžasné jsou výbuchy v Dolech, či perfektní bombardování z letadel a celéj film vrcholí půl hodinovým útěkem, který je nejen velkolepě natočený ( Hollywood může závidět), ale také velmi realisticky a syrově zobrazený, není nouze o mrtvé děti či ženy a hranice násilí dosahuje Korejského vrcholu( Orgasmů jsem měl při filmu nespočet) Do toho všeho silné emoce, kde jsem prořval půl filmu. Skvělá výprava, úžasný soundtrack, parádní akce, slušná porce násilí. Tomu říkám kur*va film. 95% ()

Lacike 

všetky recenzie používateľa

Zo zaciatku som bol nadseny, ze Korejci konecne natocili nejaky poriadny väzensky film. Tentokrat odohravajuci sa v neludskom japonskom lagri v ktorom musia pocas druhej svetovej chudaci Korejci tazit uhlie. Lenze film obsahuje az prilis vela postav a linii, takze ziadna z nich nema poriadny priestor divaka chytit za srdce alebo nejakym spôsobom sa ho dotknut. Pôsobi to prilis epizodne bez gradacie az sa na konci narychlo vsetci konecne rozhodnu, ze zdrhnu, lebo si uvedomia, ze sa blizia zaverecne titulky. Japonci su znova za absolutne zakerne zlo, ktore znasilnuje korejske zeny a bije chlapov. Nic co by sme uz nevideli v milione dalsich filmov s podobnov tematikov. Videl som 132 minutovu verziu a v prvej polovici sa mi zdala natolko zostrihana, ze film pôsobil uponahlane az som sa miestami trochu stracal v deji. Nepacila sa mi hudba, ktora v prvej polovici znie nepatricne pohodovo a v druhej az prilis pateticky. Z postav ma nezaujal nikto. Aj ked je herecke obsadenie hviezdne, tak tu nikto nevynikne. Najpôsobivejsia je spickova technicka stranka. Takze vysledkom je film s obohratym nametom a po dramatickej stranke priemernym spracovanim. 6/10. ()

Galéria (51)

Zaujímavosti (2)

  • K filmu se vážou i kontroverzní události, které mu reklamu rozhodně moc dobrou nedělají. 24. 6. 2017 se jeden z jihokorejských komparzistů nechal mediálně slyšet, že podmínky na natáčecím place jsou pro komparzisty a druhořadé herce naprosto katastrofální. Nejenom, že herci pracují denně dvanáctihodinové směny, ale dokonce nedostávají vyplacené ani minimální mzdy. To samo o sobě není vše, neboť skrytý zdroj uvádí, že komparzisté nemají právo ani na použití ochranných prostředků proti slunečnímu záření jako jsou sluneční brýle nebo opalovací krémy. To vše údajně pro co nejdokonalejší a nejvěrohodnější filmové prostředí. Zdroj také tvrdí, že jen vybraní komparzisté, spadající pod ochranná křídla režiséra snímku Seung-wan Ryoo, dostávají potravinové příděly, zatímco ostatní ne. Produkční společnost Filmmaker R & K pochopitelně potvrdila, že vše je jen výmysl a že se skutečností nemá nic společného. Jak to ale ve skutečnosti je nebo není, o tom ví jen lidé z místa dění. Samotný režisér snímku naopak vřele děkuje všem, co se na výrobě podíleli. "Dokonce i ti lidé, jejichž obličej jsem na úkor vzdálenosti nebyl schopný rozeznat, tak dokonce i ti byli skvělými herci, kteří do role vložili celé své srdce. Jsem jim za to opravdu velice vděčný, že se s takovou vervou vrhli do tak nesnadné situace, z níž ale nakonec dokázali vytěžit opravdu hodně. Všichni za to ode mě mají obrovský obdiv." (Conspi)
  • Ostrov Hashima, japonsky nazývaný Gunkanjima (軍艦島), kde celý snímek vznikal, je skutečným ostrovem, dnes již opuštěným a chátrajícím pozůstatkem rapidní japonské industrializace. Zároveň je ale unikátním pro své několikaposchoďové chátrající budovy, divoce se rozpínající se vegetaci, zarůstající všechny stopy po lidském zásahu, a především pro svoji temnou historii. Ta byla surová, špinavá a uhelná, protože ostrov byl uhelnou žílou až do roku 1974, kdy byl všemi svými rezidenty, jichž v dané době bylo nad pět tisíc, takřka ze dne na den opuštěn. Uhlí zde bylo objeveno už v roce 1810. K rapidnímu těžebnímu procesu však došlo až o necelých sedmdesát let později díky akvizici japonské společnosti Mitsubishi Goshi Kaisha, která ostrov koupila, aby jej doslova vysála ze všech svých nerostných zásob, neboť jen za svého působení zde vytěžila necelých šestnáct miliónů tun černého uhlí. Některé podmořské uhelné vrty dosahoval hloubky jednoho kilometru. V roce 1916 zde společnost začala budovat vysoké betonové zdění, to vše jako prevenci proti mořským tajfunům a bouřím, aby začala následně dopřávat i svým lokálním rezidentům, kterým zde vybudovala kina, plavecké bazény, zábavní kluby, nemocnici, školu, obchody atd. Velký počet válečných zajatců, především čnských, se zde začal vyskytoval ale až během Druhé světové války. Jen za udávanou dobu zde našlo místo svého posledního odpočinku nad 1300 zajatců, mezi nimiž figurovala i jména korejských zajatců. Po tom, co šest a půl hektarový ostrov v roce 2002 společnost za symbolickou cenu předala pod správu města Takashiwa, které ale o tři roky později podlehlo jurisdikční správě města Nagasaki, náleží nyní ostrov pod správu japonské prefektury Nagasaki, která jej v roce 2009 oficiálně zpřístupnila veřejnosti. Ostrov, nebo jen jeho vybrané exteriéry, se ale objevují v celé řadě televizních i filmových zpracování. Za zmínku stojí snímek Skyfall z roku 2012, japonské zpracování komiksové adaptace Attack On Titan (2015), thajský hororový snímek Hashima Project (2013), dokumentární série kanálu History Life After People (2009) nebo nezávislý dokumentární snímek švédského režiséra Thomase Nordanstada, Hashima, Japan, 2002 (2002). (Conspi)

Reklama

Reklama