Jánošík - Pravdivá história

Výrazně lepší než Bathory... přesto žádná výhra. Na rozdíl od Jakubiskova velepočinu to ale aspoň vypadá jako historický film a ne úplná fraška, v níž se motají komparsisté. Je fajn, že režisérská dvojka umí využít přírodní scenérie, hudbu a dobové nádobíčko ve svůj prospěch. Jenže romantická zbojnická idylka sama o sobě 140 minut neutáhne a nadabovaní herci se svými písničkami a strnulými promluvami občas evokují nějaké výukové vystoupení ve skanzenu, které si děti ze školní družiny užijí těsně před odpolední svačinou. Jedinečnou kapitolou je pak ukníkaný Václav Jiráček, jenž má k charismatickému a mýty opředenému velikánovi asi tak daleko jako já k Vinu Dieselovi. (08.09.2009)

Tak předně, jedno je jisté. Jánošík bohatejm bral a chudejm taky. To jen na začátek... Nevím jak ostatní diváci, ale já jsem od tohoto výletu na počátek osmnáctého století čekal víc. Tvůrci nám sice nabídnou nádherné scenérie slovenských velehor, prostotu kolib, salaší a krásu roubené lidové architektury, národopisec (dnes etnograf) zaplesá nad ukázkami lidových zvyků, tanců a písní... Mimo jiné se také dozvíme, že zbojník má rád sex prakticky kdekoliv, kdykoliv a za jakéhokoliv počasí... To je ale vlastně v souhrnu vše. Děj je splácaný dost zoufale protože toho tvůrci asi k legendě víc hmatatelného neměli. O to více mne fascinuje brutální stopáž 137 minut.... Divák se dočká několika přepadení povozů i závěrečné napíchnutí na hák lapeného Jánošíka (doufám, že nespoileruji - tohle snad zná každý!). Ale o nějakém napětí, strachu či emocích tu nemůže být vůbec řeč. Naopak slavnou legendu film dle mého názoru kazí. Divák se vlastně dozví, že kámoš Uherčík už nechce zbojničit a tlupa nemá šéfa. Tak řekne Jánošíkovi, kterej do té doby živ jest poctivou prací, aby to za něj vzal... Hodnej kámoš (nebo blbej) Jánošík řekne - tak jo a začne s tlupou zbojníků přepadat boháče. O nějaké mstě, odporu proti útlaku atd.. zde není řeč. Krade se jen pro lup. I když pravda jednou ve snímku došlo i na rozhazování naloupených věcí prostým vesničanům. Lupičství je hojně kořeněno nahlížením do intimního života zbojníků a jejich rodin. Ten čeká děcko, ten se uchází o tu, ten zase o onu, ten už se bude ženit, ten zas má trable s ženou cikánkou.... Sem tam do toho nějaké přepadení, taky zrada ...no a jelikož na každého jednou dojde, lup od kata hák pod žebro, šup nahoru přes břevno, poslední pohled na východ slunce nad Gerlachem a šmytec... ----------- Je to celkem škoda. Od brutální Bathory je tohle posun o jeden stupeň k lepšímu, interiéry, exteriéry, výprava - vše bylo celkem dobré. Bohužel scénář, divný střih a v neposlední řadě i šílený český dabing však jakýkoliv potenciál nekompromisně zazdil. Za to zívání dávám jen * * (03.10.2012)

Stejně jako Bathory je i Jánošík dlouhý, rozvleklý a strašně ukecaný film, v němž je kopa scén úplně nadbytečných. A ty rozmělňují atmosféru na dětskou kašičku. Jelikož jsem si v průběhu filmu často pokládal otázku PROČ, tak i můj komentář se ponese v tomto duchu, dovolím si tedy pár technických poznámek: PROČ musí hrdinové u líbání tak mlaskat? Nebo dostal zvukař malý plat? PROČ sex ve sněhu? Že by měla Pauhofová izolované orgány? PROČ se film pohybuje od pařby k pařbě a mezitím se dočkáme dost chabých přepadení? PROČ když někdo umře, absolutně vás to nechytne? PROČ se v base vykládají vtipy o napichování na kůl? Ke kladům - Jiráček je charismatický a nehraje špatně. Líbačka přes prostěradlo? Proč ne - aspon se nemlaská! Kladem určitě je, že na konci v minutě poslední Jánošík nezačal křičet: "Svobodaaaa" jako slovutný Wallace. Poprava se děla ve stylu novodbých zabíjaček, tady bych uvítal ne tak explicitní pojetí. Závěrem nesourodého komentáře zbývá konstatování, že dobré historické filmy se točí na sever od České i Slovenské republiky, v zemích polských (a teď nemám na mysli to, že obě režisérky jsou z Polska). Jánošík by byla látka pro Jerzyho Hoffmana jako vyšitá. Dal bych i tři puntíky, ale nato jsem se fakt místy nudil a ani jedna scéna mě vyloženě neuchvátila, což je málo.............. (31.05.2010)

Od roku 1921 se Jánošík pravidelně znovu a znovu vrací jako hrdina stále nových a nových filmů. Jakoby nestačilo vždy podtrhnout technický pokrok a mít všechny Jánošíky v každé fázi filmového pokroku – v němém a zvukovém, v barevném a širokoúhlém. V hraném a animovaném. To by bylo příliš snadné a proto se současná Jiráčkova tvář zapsala jen do galerie mezi celou řádku adaptací, které se realizují napříč celou střední Evropou. V Polsku už také byl (1974), nejčastěji samozřejmě na Slovenku jako Jánošíkov dar (1989), Juro Jánošík (1987), Zbojník Jurko (1976), Jánošík I. a II. (1962) a v Československu Jánošík (1935). Nejideálnější zřejmě ale navždy zůstane ta úplně první verze, protože se nemusela potýkat s takovými absurditami jako je odlišný český a slovenský dabing. Dnešní Jánošík je snahou o překonání tradice a určení nového směru, ale na to je film Hollandové a Adamikové příliš roztříštěný s nepříliš dobře vyřešením vztahem ke své slavné konkurenci. (04.10.2011)

Trailer bol neskutočne dobrý. Bolo to fajn zostrihané s tými najlepšími zábermi a doprovod tvorila pútavá hudba. Veril som, že to môže byť dobré a môž to prekonať aj Bathory. Realita je iná a Jánošík - Pravdivá história(zaujímavý podtitul, ktorý je totálne bezpredmetný až zavádzajúci) je slabý film. Film čo má 140 min musí o niečom rozprávať, keď už je tak dlhý tak by som usúdil, že má čo povedať a aby sa niečo nevynechalo tak sa to trochu natiahlo. Jánošík je ale iba 140 minútová nuda bez scenáru a deju. Nečudoval by som sa tomu keby v scenári bolo napísané iba toto: "Jánošík sa stal zbojníkom, potom ho chytili a popravili na ľaví bok."pretože film nám ukázal len toto. Film bez akéhokoľvek deju, ktorý má roztrasenú kameru neustále zobrazujúce detaily tváre. K tomu si prirátajte, že jednotlivé scény sa opakovali(točenie kamery pri tancovačke, zábery pod vodou, stále tam niečo lietalo(dokonca aj samotný Jánošík)). Toto naozaj nie. Technická stránka filmu viac menej hrozná i keď niektoré scény boli ozaj vydarené. Keď už ide o samotného Jánošíka, toho hrdinu ľudu, ktorý bohatým bral a chudobným dával tak... tento Jánošík bol zakríknutý rojko, ktorý nemal žiaden rešpekt toho obávaného zbojníka a jeho predstaviteľ Václav Jiráček je hrozný. Jánošík je založený na legendách a žiaľ film sa toho vôbec nedrží a vynecháva všeobecne známe a dosť dôležité fakty, ktoré robia dej o Jánošíkovi zaujímavým. A slávnny Jánošíkov výrok: "Keď ste si ma upiekli, tak si ma aj zjedzte" vo film tak isto nezaznie. Zbytočné vyhodenie peňazí. [Videl v Kine] (11.09.2009)