Jánošík - Pravdivá história

Je vlastne smutné, keď v našich končinách chválime film len za to, že nie je úplná sračka (ako napr. Bathory) a dosahuje aspoň znesiteľnú, priemernú kvalitu, čo je prípad Jánošíka. Je to jeden z tých počinov, ktoré sú plné veľkých "ale". Mohol by som to obrátiť a hnať to negatívnym smerom, no urobím to naopak. Takže: ten film síce nemá nič ako veľký príbeh, dejový oblúk či gradáciu, ale tie roztrieštené epizódky majú čo povedať a v osobných príbehoch zbojníkov sú miestami fajn (Huncagova story samozrejme vládne). Film má síce mizerne (ale naozaj mizerne!) napísané dialógy, ale postavy aj napriek tomu pôsobia pomerne živo. Jánošík má väčšinou slabé herecké výkony (Martinka vedie družstvo putujúce pred popravčiu čatu, Jiráček nie je omnoho lepší), ale sú tam chvalabohu aj zjavy ako Žebrowski, ktorému stačí stáť v pozadí, aby podával lepší herecký výkon než všetci zúčastnení. Jánošík rozhodne nie je žiadny veľkofilm, ale má solídnu dobovú atmosféru. Snaha o realistický prístup zlyháva na už spomínaných "papierových" dialógoch, ale výprava vrátane rekvizít a kostýmov je slušná. Akčné scény sú natočené otrasne, ale folklórne, pohanské a intímne scény vyznievajú dobre. Áno, keď si to tak zhrniete, snaživým Poliakom ten obstojný film kazia českí a slovenskí herci a slovenský scenár. Aspoň že Tatry zahrali naozaj dobre, inak z toho vyjdeme ako neschopní mamľasi. :-) (10.09.2009)

Od roku 1921 se Jánošík pravidelně znovu a znovu vrací jako hrdina stále nových a nových filmů. Jakoby nestačilo vždy podtrhnout technický pokrok a mít všechny Jánošíky v každé fázi filmového pokroku – v němém a zvukovém, v barevném a širokoúhlém. V hraném a animovaném. To by bylo příliš snadné a proto se současná Jiráčkova tvář zapsala jen do galerie mezi celou řádku adaptací, které se realizují napříč celou střední Evropou. V Polsku už také byl (1974), nejčastěji samozřejmě na Slovenku jako Jánošíkov dar (1989), Juro Jánošík (1987), Zbojník Jurko (1976), Jánošík I. a II. (1962) a v Československu Jánošík (1935). Nejideálnější zřejmě ale navždy zůstane ta úplně první verze, protože se nemusela potýkat s takovými absurditami jako je odlišný český a slovenský dabing. Dnešní Jánošík je snahou o překonání tradice a určení nového směru, ale na to je film Hollandové a Adamikové příliš roztříštěný s nepříliš dobře vyřešením vztahem ke své slavné konkurenci. (04.10.2011)

Strašne veľa by sa dalo písať a rozprávať o tomto Jánošíkovi, hlavne preto, že je strašne nevyvážený. Striedajú sa pekné a zaujímavé momenty ako úvod, prísaha, mŕtvy kamarát na kolese, prepadnutie a zbitie sudcu, pohreb kamaráta a následná poprava v daždi, vražda farára, záverečná poprava Jánošíka. .. s nudnými a nezaujimavými, to sú všetky zbytočne posteľné scény, snové vsuvky, krútiaca sa kamera a scény, ktoré dej nikam neposúvajú, hlavne v prvej polovici filmu. Snahu o zobrazené násilie oceňujem, rovnako zobrazenie starých tradícií. V.Jiráček bol taký nemastný, neslaný. Lepšie to sedelo Martinkovi ako Uhorčíkovi a páčila sa mi postava zradcu Huncagu, ktorý mohol dostať trošku väčší priestor. Nevyužití boli ešte mnohí napr: T. Pauhofová, ktorá sa mihne v úvode a párkrát vykukne zaujímavo obsadený Marián Labuda. Hudba bola slušná a v spojení s krutou popravou v závere určite každému pripomenie popravu v Statočnom srdci. Na to, aby vznikol veľkofilm podobných kvalít sme mali skoro všetko. Len nie to postatné. Schopného režiséra a dostatok financií. Ako odrazový mostík pre lepšie zajtrajšky, Jánošík obstojí. Bohužiaľ Bielikovmu dvojdielnemu Jánošíkovi nesiahá ani po pás. Napriek tomu som to chcel vidieť a chcel som kúpou lístka k tým lepším zajtrajškom prispieť. Na záver by som rád napísal zaujímavú vetu jedného historika (článok bol uverejnený v SME), v ktorom povedal, že pravdivý príbeh o Jánošíkovi nikdy nebude, pretože čoho sa mýtus dotkne, to sa premení na mýtus. Film 60%. (13.09.2009)

Dobová atmosféra je povedená a herci se snaží, vyčnívá především sympatický Ivan Martinka a Michal Zebrowski v roli zrádného Turjaga. Filmu ale chybí šťáva a většina scén je podivně sestříhaná, jakoby na sebe ani nenavazovaly, což je při tak dlouhé stopáži téměř smrtící kombinace. Těžko říci zda je to vina špatného scénáře, dlouho se táhnoucího natáčení nebo nepovedeného obsazení hlavní role, každopádně Jánošík zůstal kdesi v půli cesty a jediné (a nejvíce profláknuté) co si divák zapamatuje je závěrečné zavěšení za žebra. (04.09.2010)

Jestli byla tohle PRAVDIVÁ Jánošíkova historie, tak se divím že neskončil na háku daleko dříve, než po pár letech zbojničení, když podle této "pravdy" měl sice dost mužnosti na píchání s kdejakou courou všech váhových kategorií a barev vlasové pokrývky (čemuž se snímek věnuje měrou více než vrchovatou, až otravnou) a přitom postrádal koule i na to odkrouhnout byť jen prokazatelného a usvědčeného zrádce, který mu šel po krku už nejednou a Juro mu vždy velkomyslně (nebo spíš dementně) udělil milost. Loupení a vůbec násilí i akce tu vypadá jak z vánočních pohádek ČT a tak za něco stojí leda krásné slovenské exteriéry a v roli bezcharakterního lumpa můj oblíbenec Michal Žebrowski, proti jehož charismatu se ukňouraný Jiráček může jít klouzat. (31.12.2017)