Európa Európa

Hrdina proti své vůli, jehož osud připomene Pianistu, je titulní postavou celosvětově úspěšného filmu A. Holland. Téma druhé světové války přibližuje z odlehčeného pohledu mladé postavy, která nebezpečenstvími války proklouzne sérií až neuvěřitelných náhod. Nelze však štkát nad nesoudností scenáristů - toto je "příběh podle skutečné události" a "realita bývá podivnější než fikce". Židovský mladík, který se strachuje o prozrazení své identity odhalením obřízky, se dostane z Německa do Lodźe, do ruského sirotčince, k německé vojenské jednotce, jejímž hrdinou se stane paradoxně ve chvíli, kdy chce dezertovat k Sovětům. Jako hrdina se dostává do elitní školy Hitlerjugend a až na konci přebíhá k Sovětům a je zachráněn náhodnou přítomností svého bratra, který potvrdí jeho identitu. Divák tohoto příběhu, lidského a odlehčeného, nikoliv však zlehčujícího, zažívá údiv z výstřednosti ve scénách tančícího Hitlera a Stalina a ve scéně, v níž se ve skříni skrývá Hitler. K humornému, ale hluboce pravdivému zesměšnění rasové teorie pak dochází ve scéně, v níž je hlavní hrdina - Žid - prohlášen za typického Árijce. V roli fanaticky vydrilované dívky poznáme Julii Delpy, herečku a v případě sequelu i spoluscenáristku ceněných filmů Před úsvitem a Před soumrakem. (21.07.2005)

Když jsem to viděl před lety (od druhé poloviny) na Čt, byl jsem uchvácen a zároveň šokován. Nyní jsem film viděl celý a je škoda, že okamžik prvního dojmu už byl pryč. I tak ale na mne působila neskutečná síla filmu, který patří k řadě těch co obžalovávají nacismus... Škoda, že my nemáme svojí Agnieszku... Dokonce i našeho Palacha musela točit ona! Je až neskutečné, čím si musel projít hlavní hrdina a jakou měl místy kliku, že přežil. Když si něco přečtete o koncentračních táborech, o holocaustu od přeživších - zjistíte, že i oni většinou vděčí za své životy náhodám, někdy opravdu malinkým. Ale i ty často stačily k tomu, aby se někdo z rodiny zachránil a to často jako jediný. Já si celý snímek kladl otázku jinou. Byl hlavní hrdina ve svém věku tak naivní, že vždy přijal učení zrovna té vítězné strany a nebo to byly jen mimikry nutné k přežití? Doteď v tom nemám jasno. Na začátku snímku má hrdina pochyby co je správné. Na konci už bez skrupulí podstupuje nacistické rituály a to při vědomí co se děje v ghetu... Přesto se mu těžko bodá bajonetem do figuríny s židovskou hvězdou a nerad poslouchá projevy o Židech jako o hmyzu... Ve snímku je krásně vidět ten podivný válečný zmatek, v jehož středu bylo právě Polsko. Jednou si jej Němci dělí s Rusem aby posléze na Rusa spojence podle zaútočili... Uprostřed toho všeho prchající a umírající civilisté a Židé. Jen ti co měli možnost odjet do Ameriky zavčasu se zachránili... Leckdo prchal z Německa kde vše začlo do okolních zemí: Polska, Francie, Belgie, Holandska i na východ v dobré víře, že až tam hnědý mor nedosáhne... Bohužel v prvních letech války byla válečná štěstěna nakloněna Hitlerovy a v nepřipravené a podvedené Evropě padala jedna země za druhou... Pak už nebylo jak utéci a nebylo skoro ani kam... Než se karta obrátila stačila zrůdná nacistická ideologie skoro zcela vyřešit ,,židovskou otázku''. Báchorce o přesídlení Židů na Madagaskar nebo na východ už v roce 1944 nemohl (nebo nechtěl) věřit nikdo... Válečných scén ve filmu tam moc není a ani nejsou nijak potřebné a pro děj podstatné. Co mne ale v závěru mírně nakrklo bylo bombardování budovy policie moderním transportním čtyřmotorákem C130 Hercules... To neodpouštím. Jinak se ale jedná o skvělý film, který doporučuji vidět. Je až neuvěřitelné, že toto někomu mohlo ve skutečnosti přihodit !!! 4 vejce máčená v solené vodě. * * * * (04.04.2014)

Geniálny film, ktorý dokázal vierohodne prepojiť hrôzy vojny s jej karikatúrnosťou. Najviac sa to vyníma v prípade otázky židovstva, kde sa jediným rozdielom medzi židmi a nemcami stáva obriezka a to či bol, alebo nebol Josef Peters(hehe) obrezaný, alebo nie tizhoduje v určitých momentoch o jeho záchrane. Scény zosmiešňujúce nacistickú ideológiu ako napríklad tá na hodine s učiteľom, ktorý sa snaží vysvetliť, že židia sa odlišujú stavbou tela a lebky a vyberie si ako príklad Árijca práve Josefa, alebo ešte ironickejšia scéna, kde sa s ním vyspí Hitlerova obdivovateľka pretože sa narodil v ten istý deň ako Hitler a počas orgazmu na mladého žida kričí 'meine fuhrer'...a kopu ďalších, ktoré len podtrhujú bizarnosť nemeckej propagandy. Holland však nezabúda ani na kritiku stalinizmu a nesnaží sa vyberať lepšiu, alebo horšiu stranu. Tak ako hlavná postava, aj ona sa ako režisérka prikláňa na tú stranu, ktorá príbehu v danej chvíli najviac vyhovuje. Jeden z top 3 filmov o druhej svetovej vojne, minimálne po scenáristickej stránke. (29.09.2019)

Už v úvodu, kde zazněl můj nejoblíbenější valčík Na krásném modrém Dunaji, jsem vytušil, že tenhle film se mi bude líbit. A taky že ano. Navíc Evropa, Evropa na nic nečekala a hned v prvních 10 minutách přišla tragédie, která odstartovala tento neskutečný příběh Salomona Perela. Bylo více než zajímavé sledovat přesuny hlavního hrdiny z Německa přes zrovna zaniknuvší Polsko do Ruska, tam a nazpátek a hlavně perfektní schopnost Salomona se z každé nepříznivé situace vykecat. A tak ho chvíli převychovávali Rusové, pak zase Němci a já si stále říkal, kde pořád bere to štěstí (samozřejmě v neštěstí) a jak je možné, že ho tolik neuvěřitelných náhod dokázalo zachránit. A to je právě jediný problém tohoto filmu. Jejich tam tolik, že i když byl prý inspirován knihou napsané podle skutečné události (na konci vidíme i pravého Salomona Perela), dikákovi (nebo alespoň mně) se to prostě nějak nezdá. Proto "jen" ty 4*, jinak jsem byl moc spokojen a některé scény mě i pobavily (ať už to byl taneček 2 dikátorů, braní Žida jako vzor pravého árijce, nebo "obsazení" nepřátelské pozice). "Jezte správně s vidličkou a nožem. Nůž do pravé ruky, vidličku do levé. Žádné mlaskání! Žádné drobení! Mějte úctu k německému chlebu!" (11.08.2011)

Tento film rehabilitoval Hollandovú v mojich očiach. Po Jánošíkovi a Úplnom zatmení už som nemal žiadne očakávania. Po zhliadnutí filmu musím povedať, že sa režisérka stáva predmetom môjho záujmu. Evropa Evropa je pre mňa v pozitívnom slova zmysle skutočne ukážkový životopisný a historický film. Ten film je tragikomický, ale nie v našom otravnom česko-slovenskom podaní. Je to ostrá tragikomika, kde sa ide na dno ako v humorných, tak aj vo vážnych momentoch. Scenáristicky to je navyše veľmi dobre vymotivované a vyrozprávané, takže nemáte problém uveriť všetkým divokým zvratom. Je to trocha taký stredoeurópsky Forest Gump v zajatí boľševizmu a fašizmu. Tento veľmi zábavný film dokáže príťažlivým spôsobom prezentovať zložitú a obohratú tému druhej svetovej vojny a nijako neobrusuje hrany krutých momentov. (24.05.2012)