Paterson

Skvěle dokreslená poetika v podmanivém hudebním podkladu, až s hypnotickým nádechem. Nejen obrazově a zvukově, ale v hloubce. Vize, rozšířený vnímání, sny, může mít každý na světě, je to věc, kterou nám nikdo nevezme. Jarmusch zachytává, spoutává v podmanivém tempu rozepíná naši duši. Hloubka duše je nekonečná - v každém z nás, stačí ji jen rozevřít. (27.04.2017)

Příjemné rozjímání o věcech, které už jsme všichni viděli někde jinde. Chodit po světě s větším elánem a skládat básně na všechno, co se nám mihne před nosem, nás Paterson nedonutí, ale vnímat každý den jako jedinečný a hodný přátelské návštěvy restauračního zařízení, v tom nás Jarmusch utvrzuje každou roztomilou replikou a svéráznou lidskou postavou. Paterson není odpověď, je to doporučený návod, jak číst život.... a vůbec ne špatný. (05.03.2017)

Jestliže bych měl věrně zrcadlit / Patersonovu formu / jež spíše než filmem / zdá se být poezií / potom bych začal / tuží dělat kruhy / na bílém pozadí / naházel několik kamínků do vody / které by po pádu / v dotecích hladiny / znázornily / oblou dokonalost všedních dní / v jemných nuancích / dojmů ze života / za jehož zdánlivě / neměnným povrchem / prosvítají střípky / otázníků a odpovědí / které pozvolna / proplouvají časem / a jako ryby / ukrývají veškerou moudrost / v mnohoznačném mlčení. (07.02.2017)

Svérázná ikona nezávislého filmu a jeden autobusák, který při venčení buldočka každý večer zajde na jedno, v pauzách se pokouší o poezii, respektuje četně se měnící sny potrhlé manželky. Zatíná zuby. Témata se opakují, postavy přicházejí, ale žádné třenice nebo zásadní dialog nepřináší, a zase mizí. Prostě Jarmuschova oblíbená všednost a obyčejnost vyplouvá na povrch na dřeň. Absence děje, minimalismus, dlouhé záběry, ve kterých nepadne ani slovo. Dny jsou jiné, ale zároveň stejné. Ano, mohli jsme to čekat, ale kupříkladu docela podobné Zlomené květiny s obdobným tragikomickým hrdinou měly naopak svůj osobitý humor, který mi tady ve větším měřítku scházel. Nálada snímku místy prostě ubíjející, je mi líto. Zamyšlení ano, ale přiznejme si, že nijak zásadní. Utápíme se v situacích a slovech, které toho až tolik neřeknou. Tohle nemá šanci přežít. (18.02.2017)

In my opinion, najlepší film tohtoročného, už jedenásteho MFF Cinematik Piešťany a zároveň najlepší Jarmuschov snímok, prístupný rozumovo a citovo aj bežnému publiku, ktoré by asi zrovna nepobralo jeho tvorbu typu Hranice ovládaní kladne a s veľkým pochopením. 113 minút ubehlo naozaj nečakanou rýchlosťou a aj keď sa počas nich prakticky nič podstatného nestane, Paterson sa vám zaryje do kože a len tak nepustí. Je vtipný, jemne dramatický, ale predovšetkým veľmi pozitívne nabitý, čo som v danej chvíli, po predošlých nie zrovna úsmevne naladených festivaloých snímkoch potreboval. P.S. Driver s jeho ženou sú úplne podarení. P.S.S. AHA! :) (20.09.2016)