Hai to gensó no Grimgar

Neskutečně nudná a předvídatelná záležitost. O to tu možná nejde, pomyslíte si. Vždyť to přece tak krásně rozvíjí vztahy mezi postavami a umožňuje nám to nahlédnout do jejich křehkých, ztrápených dušiček... Ne. Ne. Ne. Tenhle seriál nemá žádný smysl, není nic, co si z něj budu ještě za pár týdnů pamatovat. Nenechte se zmást. S ostatními anime s podobnou zápletkou to nemá nic společného. Toto je naprosto tuctové „slice of life“ a zasazení do RPG světa nemá žádnou pointu. Se svým pastelovým laděním a nijakou hudbou bych téměř nepoznala rozdíl, kdyby se to odehrávalo na střední škole. Nechápu, jak jsem to dokoukala. Bylo to pro mě neskutečně frustrující. Málem jsem vzteky převrátila stůl, když v jistém bodě jedna z postav vypotila: „Myslím, že pocity jsou důležité...“ (No a to tak nějak shrnuje myšlenkový přesah celého příběhu.) (20.10.2016)

Když se podíváte na tohle a pak na Phantasy Star Online 2 The Animation, pak možná pochopíte to o čem píšu u PSO2, protože přestože jsou obě anime z prostředí RPG her, je v nich kromě faktu, že jedno je sci-fi a druhé fantasy prostě propastný rozdíl, který jde už vidět v první episodě. Svět Grimgaru a vyprávění o něm totiž už od prvního dílu ukazuje něco nového co ještě nebylo ani v SAO, Log Horizonu ani v Overlordovi, má to určité napětí příjemné charaktery, ale to vše v některém z výše zmíněných bylo, ale přidává jeden důležitý aspekt navíc. Hlavní postavy jsou evidentně uvězněné ve hře, podle spousty odkazů je jasné, že jsou z našeho světa, ale oni si nic nepamatují! V každém předchozím anime z tohoto prostředí vždy charaktery věděli že jsou ve hře, znali herní návyky, věděli přesně co mají dělat. Tady jsou prostě víceméně bezradní. Takže zatím jsme vždy dostávali koncepty zaměřené na to, co lze dělat když víte že jste uvázli v RPG hře (snažit se utéct, přizpůsobit se, ovládnout svět), nyní ale máme něco co nám klade otázku: "Co byste dělali kdyby jste byly v RPG hře a nevěděli o tom?". Tohle zaujme a tohle je to originální a pro tohle mám docela slušný zájem sledovat to dál. Autoři nás chtěli stejně jako v PSO2 hned od začátku nalákat soubojem, ale tady nám neukázali jak "našláple" bude hlavní hrdina vypadat na konci. Ukázali nám partičku charakterů co si je dávají 2 goblini. Tohle mě ihned pobavilo a líbilo se. Když pak vysvětlí jak to s charaktery je, tak člověk naprosto přesně chápe, proč jim to vůbec nejde. Navíc tady máme partu puberťáků, takže i když jsou tam náznaky vilných pohledů a hloupých keců se sexuální tématikou a podtextem, člověk jim i tohle docela věří, protože ještě není tak starý, aby nevěděl, že hormony jsou prostě svinstvo, zkrátka nepůsobí to tak levně jako u jiných fantasy. Vůbec celé tohle anime působí na to, kde se to odehrává neskutečně uvěřitelně, charaktery nejsou nijak přehnané, mají své chyby, jako asi každý a působí spíš jako slaboši, ale upřímně, takový by asi byl skoro každý z dnešní doby, kdyby byl hozený do tohohle drsného světa. Hudba i animace je povedená, styl vyprávění je příjemný, což je opět na to kde se náš příběh odehrává dosti unikátní. U seriálu z takovéhoto prostředí bych pomalejší a poměrně poklidné tempo s důrazem na psychologii postav opravdu nečekal... No je pravda, že tohle klidné tempo a hrdinové, kteří mnohem víc než s nestvůrami bojují sami se sebou rozhodně nebudou každému vyhovovat. Já mám to štěstí, že k nim nepatřím a tak jsem si tohle opravdu unikátní dílo užil. 9/10 (11.01.2016)

Tahákem této série je realističnost. I navzdory tomu, že se děj potýká s něčím, co jsme tu už měli nejméně milionkrát – tedy uvíznutí jednoho či více lidí v neznámém fantasy světě – dělá věci trochu jinak. Hlavní partu, okolo které se děj točí, zde tvoří celkem typicky rozložené charaktery, nijak nevyčnívající, ale celkově i uvěřitelné. Děj se hlavně ubírá řešením toho, jak v onom světě přežít a protože, jak jsem již řekl, jde o realisticky zaměřené dílo, není to procházka růžovou zahradou. Ze začátku je zabití i byť jednoho slabého skřeta těžkou misí na celý den a postup všech zúčastněných není okamžitý. Co se mi taktéž líbí, je jak dokázal děj inteligentně zakomponovat MMO/RPG prvky, ačkoliv se o hru nejedná. Jsou tu tak cechy, kasty, do kterých se lze připojit a získat schopnosti pro účinný boj (postavy se mohou stát zlodějem, lučištníkem, mágem, atd.), získávání předmětů z nestvůr, které se následně prodají za zlato a stříbro, atd. Jediné, co tomu vytýkám, je poměrně velká pomalost a občasné až hluché záběry podkreslené jen hudbou. A samozřejmě, že dílo není dokončené a zůstává na konci hromada otázek, na které se zřejmě odpovědí nedočkáme, protože pochybuju, že to kdy dostane druhou sérii. A když, tak to bude jen dobře. Zkrátka a dobře, mezi tím, co vychází, se jedná již o druhou výjimku zimní sezóny 2016, která mě osobně i přes všechna natahování bavila a dokázala na mě i dobře zapůsobit. (27.03.2016)

Maximum, protože mám pocit naprostého uspokojení. Velmi pěkná, jednoduchá, ale stylová animace (MV OST), příjemná hudba, přímočará erotičnost, postavy, které se bez vzpomínek dostanou do světa videohry, ale nedozví se jak a proč, pouze mají okamžiky, kdy se jim vybavují slova jako mobilní telefon nebo Austrálie bez toho, aby věděly, co znamenají nebo kdy cítí, že měsíc by neměl být červený. Boje probíhají jen krátce, primární jsou vztahy a vývoj charakterů. Kdosi zde v komentáři napsal, že nechápe skleněné kuličky v úvodních titulcích - já v nich vidím právě ty vztahy (lidé se ovlivňují, lidé do sebe ťukají). Svět Grimgaru není světem, kde člověk přežije sám - každý kolem sebe potřebuje přátele, kteří ho doplňují a kteří mu pomáhají. I toto poselství přispívá k mému maximálnímu hodnocení. Současně se mi líbí feeling, který jsem z Popela a luzí měl: Celými dvanácti epizodami se táhne určité tajemno spojené právě s tím, že o světě ani životě mimo něj vůbec nic nevíme - že existuje, nám napovídají pouze okamžiky - například když jeden hráč podvědomě vyřeže ze dřeva letadlo. Postavy neví, odkud přišly, netouží se vrátit a chtějí pouze žít nejlépe, jak to je možné. Na začátku nic neumí a místo, aby se živily zabíjením příšer, spíš živoří, nemají ani na nové spodní prádlo a řeší věci jako hlad, neúspěch a smrt. Čímž se dostáváme k standardnímu japonskému mixu žánrů, při kterém se zábava, erotičnost míchá s temnotou a celek působí velmi realisticky. I proto dávám tomuto krátkému a "malému" seriálu plný počet. Další MV OST. ■ "Máte ve skupině dívky?" "Tři." "Vyber si mezi nimi jednu jako přítelkyni. Nebo si vezmi všechny tři." ■ P.S. Jsem jediný, komu bylo těch příšer občas i trochu líto? (25.05.2024)

First Impressions: Ano, můžete říci "toto už tu bylo milionkrát" (resp asi 5x), ale dýchá z toho něco jiného. Pokud bych měl hodnotit nádech, je to něco mezi SAO a MUSHI-SHI.... Divné? Ano. Bude to fungovat? doufám!, protože mě to neskutečně upoutalo. Musím také vyzdvihnout hudbu a poklidný styl vyprávění. Pustil jsem to a neodlepil od toho oči 20 minut. Něco mě na tom prostě uchvátilo. Nice one. Příběh: Pokud jste ještě neodtušili, hlavní hrdinové jsou ve hře a jde jim o krk. Jak se tam dostali? Jak ven? Co se bude dít? To nikdo neví. Silných 85% (10.01.2016)