Réžia:
Jan SvěrákScenár:
Jan SvěrákKamera:
Vladimír SmutnýHudba:
Michal NovinskiHrajú:
Ondřej Vetchý, Tereza Ramba, Alois Grec, Jan Tříska, Viera Pavlíková, Oldřich Kaiser, Zuzana Stivínová, Hynek Čermák, Petra Špalková, Zdeněk Svěrák (viac)Obsahy(1)
Osemročný Eda je vytúžené dieťa, ktoré rodičia strážia viac, ako je zdravé. Edu Součka a jeho mamičku a otecka už diváci poznajú z filmu Obecná škola. Vo filme Po strništi bos sa príbeh vracia na samotný začiatok, do Edovho raného detstva. Do času, kedy jeho otecko odmietne príslušnosť k okupantom Protektorátu Čechy a Morava, a celá rodina sa musí z Prahy odsťahovať na vidiek. Malé mesto, kde chlapec doteraz trávil len krátke chvíle prázdnin, sa teraz stáva jeho domovom. Eda si musí nájsť cestu nielen k miestnej chlapčenskej partii, ktorej svet je úplne odlišný od toho mestského, ale aj k nečakanému rodinnému tajomstvu, a hlavne k vlastnej odvahe. (Forum Film SK)
(viac)Videá (2)
Recenzie (828)
Když vezmete už jednou vylouhovaný pytlík z čaje, strčíte jej do hrníčku a zalijete znovu vroucí vodou, výsledek prostě nebude mít zdaleka stejnou sílu, jako poprvé. Díky zdejším ohlasům, přinejlepším rozpačitým, jsem si nastavila hladinu očekávání ohledně "Po strništi bos" kamsi pod úroveň svých rozvrzaných kolen. To je velmi dobrá technika, při které divák nemůže být zklamán a často dochází k milému překvapení. Takže jsem si docela užila návštěvu doby, co mohla být opravdu krásná, kdyby jeden zasraný malíř pokojů neměl přehnané mocenské ambice. Svěrákův scénář sice působí dojmem, že vznikl na útržcích hajzlpapíru, z nichž část byla použita a spláchnuta, film je jaksi nekompaktní ve více ohledech, ale vlastně nemám nutkání se do něj ostřeji navážet. Nenadchnul, leč několik scén bylo docela fajn... žíznivému holt stačí i čaj druhák z popraskaného hrnku a já v posledních letech moc filmů neviděla. Mám sklon zastávat se slabších, dám laskavých 70%. ()
Tvorba Zdeňka Svěráka dlouhodobě úzce navazuje na tradici idylizujícího epizodického vyprávění, jež se soustavně rozvíjí v české kinematografii už sto let. A třebaže k filmu PO STRNIŠTI BOS psal na motivy otcovy knihy scénář Jan Svěrák, váže se k této tradici snad ještě více než jejich předchozí filmy. ___ Rodina přijede na venkov během války a najednou důležitější než okupace jsou nevyslovené rodinné tlaky, které vyvstávají mezi denními (bouře), několikadenními (ztracený holub, zapálený bunkr skupinky chlapců) a několikatýdenními až několikaměsíčními dějovými liniemi (malý Eda mezi chlapci, malý Eda mezi děvčaty, malý Eda vs. velký Škaloud). ___ Oproti jejich předchozím snímkům mě ovšem překvapila arytmie filmu jako celku. Na úrovni scén a motivů Jan Svěrák tradičně kouzlí s vytvářením drobných kontinuit či produktivních kontrastů a s promyšleným stylistickým konceptem. Rytmus se ale znatelně zadrhává na vyšší úrovni rozsáhlejších bloků a zastřešujícího systému filmu, jenž pak působí dojmem přehlcení (dílčími postavami, motivy) nebo vyprázdněnosti (potenciální konflikty zůstanou nenaplněny, a nenacházím z prvního zhlédnutí vzorec, který by takové kroky vysvětlil), často paradoxně oboje současně. Zatímco OBECNÁ ŠKOLA, KOLJA či TMAVOMODRÝ SVĚT na konci zaklapnou do takříkajíc hollywoodsky uzavřené mozaiky epizod, jež je scelená motivem sice spíše abstraktním než příčinným... leč velmi silným, PO STRNIŠTI BOS tento scelující motiv a dojem jednoty neutváří - a tak jeho epizodičnost vystupuje do popředí. ___ Podrobněji se těmto i dalším aspektům filmu PO STRNIŠTI BOS věnuji zase po nějakém čase u "sebe" na Poznámkách. ()
Kto má Svěráka rád, bude Po strništi bos možno preňho filmom roka, kto ho rád nemá, ten tento titul maximálne vyhejtuje. Dôvody sú jasné. Je to totiž film presne taký, ako ste očakávali. Láskavý, vtipný, hrejivý, no tieto prívlastky všetci dobre poznáte. Lenže Eda je hlavný hrdina a je to malý chlapec, takže osobne by som bol s výčitkami podobného typu opatrný. Na udalosti sa totiž pozeráme jeho očami, takže jednorozmernosť postáv, či skôr figúrok, je svojim spôsobom opodstatnená. Čo je ale dôležité, je svěrákovic schopnosť napísať skutočne vtipné scénky a dialógy. Že je potom aj film viac sledom malých epizód ako celistvým dejovým oblúkom, je iba logickým vyústením dramaturgického prístupu. Taktiež oceňujem, že ako prequel nevyžaduje nutne znalosť Obecnej školy. A tak čo, dáme to nakoniec za štyri. ()
Svěráci navazují na své proslulé dílo, jímž je Obecná škola, a současně vzkřísili i tradici české klasické filmové éry, v nichž obraz (Všichni dobří rodáci, Stíny horkého léta) hraje větší důležitost než samotný děj. S velezkušeným kameramanem Vladimírem Smutným v mnoha fázích filmu dosáhli zajímavého vyprávěcího stylu, který osciluje mezi příjemnou komedií o "militantní" klučičí partě v Protektorátu a lehce vypjatým rodinným dramatem, kde došlo k zavržení jednoho člena klanu, jehož fyzický démonický přízrak (vrcholná kreace Oldřicha Kaisera) stále obchází zlověstně kolem. O malém Edovi Součkovi už byla letmá zmínka v Obecné škole, tehdy už byl po smrti, měli jsme už jenom možnost poznat pouze jeho mladšího brášku i jeho rodiče. Nepopírám, že divák znalý rolí v Obecné škole, bude v rozpacích nad předávkou herecké štafety. Je třeba skousnout, že původní rodičovskou dvojku Zdeněk Svěrák a Libuše Šafránková nahradila dvojka Ondřej Vetchý a Tereza Voříšková, že je ve filmu i Jan Tříska, nikoliv jako Igor Hnízdo, nýbrž Edův dědeček, Zdeněk Svěrák je pak učitelem na zdejší škole. Mně to prostě přišlo divné. (Válečný) svět osmiletýma klučičíma očima, který je nuceně odstěhován na venkov ke zbytku svého příbuzenstva, je přece jen trochu jednostrunně odveden, může za to i představitel malého Edy, Alois Grec, nepřispěla k něčemu navíc i jeho iritující čapka ve tvaru kříže, připomínající vymáchané obvazy. Nechci ale přímo žehrat na herecké obsazení, které hraje nadstandardně, až na Petru Špalkovou, jejíž (jakože vtipná) kreace spočívala v tom, že neuměla správně skloňovat. Absolutně nejhorší herecký výkon z celého filmu. Třetí bod dolů, dva odebírám za "čejnč" rolí a Špalkovou, jde na vrub několika málo "flashback" scénám, v nichž je dementním způsobem osvětleno, co kdo z příbuzenstva udělal rodině špatného. Kaiser dementně škrtí svoji starou máti (babka z reklamy na chipsy s Mádlem), načež ho zbytek příbuzenstva od ní dementně odtrhává, až to vypadá, že vidíme nějaký úryvek z pohádky O veliké řepě, následně Jan Tříska propadne hazardu a je zkroušený (to musíte vidět), když prohraje v kartách své milované šimle. A dal by se odebrat i čtvrtý bod, to za to, že po polovině filmu jsem zjistil, že se v něm až tolik zásadního neodehrálo. A určitě panovali i nejasnosti v úmrtí// SPOILER!!! strýčka "Vlka" Kaisera, kdy divným střihem ho vidíme stát na vojenském "osvoboditelském" vlaku, následně už leží bez známek života na návsi//. Nebylo by ale spravedlivé film házet do stejné produkce s českými komerčními splácaninami, jednoduše proto, že Svěráci mají cit pro drobné detaily a potřebné nuance, jejich film vypadá vizuálně nadmíru kvalitně a jejich produkce nakopává zadky všem ostatním českým tvůrcům. Určitě se ale nejedná o žádné přelomové či kompaktní dílo (na poli české kinematografie). Svěráci s umem, který je jim vlastní, přilili do svého již známého konceptu (tragikomického) dětského světa vedle tradičního laskavého humoru i pořádný žejdlík poetických obrazů, které v českém filmu nebyly k vidění pěknou řádku let. 7/10 () (menej) (viac)
Pro začátek je nutné si uvědomit, že až na pár scén to není vůbec komedie a až na pár okamžiků (škola, vrátka na hřbitov) to připomíná spíš Kachyňu než Svěráka (možná kvůli tomu, že Svěrák senior je pouze autorem předlohy, nikoli scénáře). Kamera Vladimíra Smutného je nádherná, řada scén je úžasných (za všechny ta, kdy se Eda s maminkou schovají před kroupami do stohu) a herecké obsazení stojí rovněž za pozornost. Tereza Voříšková se mamince v podání Libuše Šafránkové přinejmenším vyrovná a takhle opravdově zahraný venkovský drsňák jako Vlk Oldřicha Kaisera se snad v českém filmu neobjevil od dob Sekala. Snad jen Ondřejovi Vetchému chybělo v roli tatínka ono Svěrákovo roztomilé podivínství, ale po chvilce mi nevadilo ani to. Druhá Obecná škola se sice nekoná, ale přesto jsem neobjevil jediný důvod, proč film ztrhat. 80%. ()
Galéria (50)
Zaujímavosti (40)
- Ondřej Vetchý musel kvůli roli tatínka shodit na váze. Tereza Voříšková naopak o několik kilogramů přibrat. (ZHODNOTITEL)
- „Je to samé „voští“,“ slyší malý Eda (Alois Grec), když prodává med. Jedná se o už nepoužívaný výraz pro vosk. (sator)
- Součkovi mají rozhlasový přijímač Philips 471A, vyráběný v letech 1938–1939. (sator)
Reklama