Obrazy starého sveta

Lidé jako zapomenuté artefakty z jiné doby. Věkovitě vrásčité tváře a prořídlé chrupy. Domky bez elektřiny. Staří, nemocní, téměř nemohoucí, ale stále pracovití a do značné míry soběstační. Některým téměř není rozumět, ale přece má cenu se o to snažit. Výborná kamera a fotografická práce se zastavenými obrazy. (13.03.2008)

Fascinující a krásné. A přitom tak obyčejné. Tenhle film bych povinně promítal všude a všem. Ve školách i v domovech důchodců. Fakt, že Obrazy starého sveta ležely 15 let uzamčeny v trezoru, vypovídá o smýšlení mocipánů minulého režimu víc než všechno ostatní. http://www.youtube.com/watch?v=gujZpr3XuAQ&feature=related (28.09.2011)

Asi to nebude zrovna z mé strany bůhvíjaké uznání, když napíšu, že jde o jeden z nejpůsobivějších uměleckých dokumentů, jaké jsem viděl, když tento typ tvorby vyhledávám jen svátečně. I těch 64 minut mi už ke konci připadalo na takový film zdlouhavých, na druhé straně řada výpovědí ukrývá takovou hloubku a tolik člověčiny z vyprávění starých zkušených lidí ze zapadlých oblastí (a z dnešního pohledu již pomalu i „staré“ doby) zde vane, že mě mnohé ty obrazy hodně upoutaly, zapůsobily, pronikly ke mě. Za obzvlášť působivé považuji prolínání exkursu do opuštěných osad s průběžně proběhlými velkými civilizačními pokroky v podobě vzletů do vesmíru, které jednoho starého pána tolik fascinují. Asi stěží bychom pro podobný střet dvou tak odlišných ukázek života a kultury v tehdejší Evropě, vtěsnaný do autentického vyprávění jedné postavy, hledali dva silnější protiklady. Dušan Hanák měl rozhodně štěstí, když se mu podařilo natočit takový materiál a sesbírat podobné výpovědi, ale naštěstí se neuspokojil jenom s touto sbírku a věnoval výsledku obrovskou práci i ve jménu kreativního spojení zvuku a obrazu. Ještě více dodal jedinečnou poetickou atmosféru a taková přehlídka s pouštěním dřevěného pouťového orchestru na zahradě jednoho pána je nasnímaná a sestříhaná úplně skvostně. [75%] (10.10.2022)

"Čo je v živote najcennejšie? Človek. Ten obyčajný človek." Nádherná ukážka tej najčistejšej (ani príliš zidealizovanej, ani príliš skeptickej) ľudskosti, ktorá je divákovi podávaná bez príkras a servítok. Realisticky a predsa akosi zvláštne poeticky. Jednoducho veľmi silná výpoveď o ľuďoch, vypovedaná prostredníctvom vymierajúcej generácie. Ak vás tento film neprinúti zamyslieť sa nad životom, je najvyšší čas, aby ste sa zamysleli nad sebou. (10.11.2008)

Obrazy starého sveta ako ho poznám z rozprávania mojich starých rodičov, hlavne môjho starého otca. Jeho rodičia žili v takýchto pomeroch – na lazoch. Bolo to, ako by som otvárala cudzie rodinné albumy. Vychádzali z nich bezzubí starkí, ktorí strávili svoj život v úplnej chudobe a jednoduchosti, až nám to dnes môže pripadať romantické. Môžeme však povedať, že napriek všetkému nemali šťastný život? Z ich očí na mňa pôsobila statočnosť, nesťažovali sa na krutosť osudu a bol krásny moment, keď sa pokúšali nájsť odpoveď na otázku, čo je šťastie... Vďaka za takéto perly – aspoň takto sa môžeme pozrieť do doby, ktorá sa nevráti a už si nedokážeme predstaviť život s jednou lyžicou a jedným hrncom v domácnosti. Pri troche šťastia bola kozička... Nie je to ani sto rokov, čo naši predkovia takto žili. (28.03.2024)