Obsahy(1)
Vnímavý pohľad umelca na jeseň ľudského života inšpirovaný piatimi fotografickými cyklami Martina Martinčeka. Hovorí o starých ľuďoch, zdanlivo živoriacich na okraji ľudskej spoločnosti. 15 rokov trezorovaný film získal takmer tridsať ocenení na filmových festivaloch doma a v zahraničí. (oficiálny text distribútora)
Recenzie (130)
Tento legendárny dokument bol vo svojej dobe prekvapením a dodnes rezonuje zrejme najmä kvôli svojmu formalizmu. Montážne sekvencie, vložené množstvo fotografií, kombinácia ruchov a hudby, vložené ankety, využívanie symboliky. Nemôžem však tvrdiť, že ma osudy jednotlivcov nejako zvlášť emocionálne zasiahli, skôr je pozornosť venovaná mozaike ľudí ako celku. No a navonok opäť vypláva stará pravda, že najšťastnejší je ten, čo nič nemá, pretože bohatý chce mať stále viac. Teda v princípe, niežeby to bola exaktná pravda, to nič je v úvodzovkách. ()
Asi to nebude zrovna z mé strany bůhvíjaké uznání, když napíšu, že jde o jeden z nejpůsobivějších uměleckých dokumentů, jaké jsem viděl, když tento typ tvorby vyhledávám jen svátečně. I těch 64 minut mi už ke konci připadalo na takový film zdlouhavých, na druhé straně řada výpovědí ukrývá takovou hloubku a tolik člověčiny z vyprávění starých zkušených lidí ze zapadlých oblastí (a z dnešního pohledu již pomalu i „staré“ doby) zde vane, že mě mnohé ty obrazy hodně upoutaly, zapůsobily, pronikly ke mě. Za obzvlášť působivé považuji prolínání exkursu do opuštěných osad s průběžně proběhlými velkými civilizačními pokroky v podobě vzletů do vesmíru, které jednoho starého pána tolik fascinují. Asi stěží bychom pro podobný střet dvou tak odlišných ukázek života a kultury v tehdejší Evropě, vtěsnaný do autentického vyprávění jedné postavy, hledali dva silnější protiklady. Dušan Hanák měl rozhodně štěstí, když se mu podařilo natočit takový materiál a sesbírat podobné výpovědi, ale naštěstí se neuspokojil jenom s touto sbírku a věnoval výsledku obrovskou práci i ve jménu kreativního spojení zvuku a obrazu. Ještě více dodal jedinečnou poetickou atmosféru a taková přehlídka s pouštěním dřevěného pouťového orchestru na zahradě jednoho pána je nasnímaná a sestříhaná úplně skvostně. [75%] ()
Co k tomuto filmu vlastně napsat? Snad bych pouze poděkoval panu režisérovi za to, že mi přiblížil život lidí v dobách minulých. Obrazy starého sveta je působivý dokument o ryzí podobě života. Prostá mentalita lidí je v dokumentu povýšena na filosofickou hodinku. Úžasná hudba a lidové písně nádherně dokreslují dobovou atmosféru. Je naprosto neuvěřitelné, když si člověk uvědomí kolik těm lidem mohlo být let. Obrovská dřina je udělala tak o 30 let starší. Mrzí mě snad pouze to, že dvěma pánům nebylo téměř rozumět. Přesto to budou 4*. Dokument mě okouzlil. ()
Jeden z nejlepších dokumentů, ne-li nejlepší jaký jsem kdy viděl. Emocionální náboj tohoto snímku působí jako kulka z Magnum .45 která Vám prolétá hlavou zas a znova... "Jsem člověk, který se asi ze všech lidí na světě nejčastěji dotýká rukama země" - věta, která mi vzala dech... "Jaká je nejcennější věc v životě?" - otázka, která tento dokument posouvá ještě o příčku nad dokumenty dokonalé... ()
"Keď som sama, sama som..." Dušan Hanák pronikl mezi Bohem zapomenuté staříky a natočil upřímné výpovědi lidí, kteří si díky svému věku mohou dovolit být "nemúdri a hlúpi". Osamělí staroušci žijí své životy navyklým způsobem po mnoho let, společným ukazatelem pro všechny z nich je činorodá práce, která jim nedá zakrnět na mysli. Klaním se té vůli. A navíc film podtrhávají úchvatné černobílé fotografie Martina Martinčeka... ()
Galéria (9)
Fotka © Slovenský filmový ústav
Zaujímavosti (6)
- Film byl roku 2000 zvolen v anketě filmových kritik zvolen nejepším slovenským filmem všech dob. (Bediverecs)
- Film byl dlouho v trezoru a premiéru měl až v roce 1989. (hippyman)
- Svojou poetikou vzbudil film výčitky ideologických dozorcov a bol označený za “estetiku škaredosti“. (Raccoon.city)
Reklama