Vojna policajtov

Francouzské kriminálky z této éry mám poměrně v oblibě. Válka policajtů má v sobě navíc pozoruhodné a na dobu vzniku asi i neotřelé téma nekompromisního boje dvou policistů, jejichž konkurence a soutěživost vedou místo ke prospěchu k tragickým následkům. Ale nevím, jako celek mě to tolik nedokázalo nadchnout a na režiséra se scenáristou přišla občas i slabší chvilka. Hon na mladistvého delikventa se mi zdál až příliš rozvláčný a některé scény (jako ta v porno kinu nebo v úvodu s nahatou Jobert v akci) tomu nasadily korunu spíše v negativním smyslu. Co se týče herců, Claude Rich zde definitivně zahodil svou dřívější škatulku i vizáž mladých úlisných milovníků, nechal si narůst plnovous a sehrál netypickou roli tvrdého policajta, ale sehrál to tedy skvěle a z hlavní trojice mě jako jediný skutečně bavil. I Marlène Jobert už dávno zahodila svou něžně křehkou duši z Poslední adresy, nasadila odlišnou polohu, ale tentokrát mě tolik nepřesvědčila a nedokázala upoutat ani tím, že postupně odhalila svoje vnady ze všech stran. Co naplat, byla alespoň pohledná, zato Claude Brasseur mi s tím svým kukučem a neustálým žvýkáním lezl neskutečně na nervy. Netuším, čím tolik ohromil akademiky, od nichž se mu za tento výkon dostalo přestižního ocenění Césara, ale k jeho postavě (ač na papíře jistě hodně zajímavé) jsem si nevytvořil žádný vztah a tvůrcům neodpustím POZOR, SPOILER!, že jsem musel čekat celých 100 minut, až ho odstraní... :o) 55% (24.10.2020)

Tohle Frantíkům jde nejlépe! Výborná kriminálka ze staré školy, tak jak to mám rád! Dvě policejní složky jdou po zločinci Hectorovi Sarlatovi, mají spolupracovat na jeho dopadení , ale již od samého začátku je divákovi jasné ( ostatně mnohé napovídá sám název snímku ) , že tomu tak nebude! Přičemž první, kterou vede komisař Jacques Fush ( výborný Claude Brasseur ) " ctí zákony " , na druhé straně úplatní policisté " jdoucí přes mrtvoly " v čele s komisařem Ballestratem ( Claude Rich ). Opravdu parádní podívaná! Hvězdičku navíc dávám za Marlén Jobert ( to je žena s velkým Ž podle mého gusta ) a za stylový závěr ! (26.05.2009)

Násilí a plnočelné nahoty je tu tedy požehnaně (Jobert je v první scéně opravdu sexy), ale postavy jednají nelogicky a jsou to spíše psychopatické karikatury než skuteční lidé, takže nakonec divák fandí tomu zločinci. Francois Périer jako policejní prefekt tu má dlouhé proslovy, Jobert už ani neví, zda je putain nebo flic, Brasseur se snaží imitovat Belmonda (kožená bunda s páskem a vždy připravený kolt), ale jako celek to zoufale nefunguje. Film přesně vystihuje scéna, kdy Jobert jde do pornokina a odhalí se před ní exhibicionista, ovšem není vidět, že by ho to vzrušovalo. A takový je celý film - nahota, násilí, ale vlastně to nikoho nevzrušuje. (15.11.2011)

Kde sa dvaja bijú, jeden prehrá a možno v konečnom dôsledku obaja a nakoniec aj všetci navôkol. Nejde o spoiler, skôr o to, ako budete Vojnu policajtov v jej závere vnímať. Stará francúzska krimi škola ako ju máme radi, ale s trochou menej šťavy, než v tých najlepších kúskoch. Prím hrá Marléne Jobert, ktorá musela byť sexuálny objekt aj vo filmoch, kde by ním vôbec byť nemusela, stačilo byť len policajtkou, ale je jasné, že išlo o ťah smerom ku publiku a potvrdenie jej typu postáv. Pre niekoho môže ísť ale bez problémov o jeden z vrcholov žánru svojej doby a miesta, asi pôjde aj o to, koľko ste z tohto kútu Európy videli policajných záležitostí. (24.10.2020)

Starý kvalitní Francouzský kriminální kousek. K úplné dokonalosti tu chybělo jen velmi málo. Pěkná ukázka vyhroceného boje mezi čestnými a nečestnými policajty. Ano jistě namítnete, že takových filmů je mnoho, ale tento je jeden z prvních na toto téma a rozhodně by vám neměl uniknout! Pozornost si určitě zaslouží.90% (01.04.2017)