Teória tigra

Větší odpad na poli české romkom jsem už dlouho nezažila. Zaměnitelné s Vejdělkem, ale Bajgarovi se zřejmě se Zlatníkovou pracuje dobře a předhazováno je to divákovi téměř jako umění. Chtělo by to občas sundat růžové brýle a uvědomit si, že pouhým obsazením opršelého Bartošky do hlavní role nelze zakrýt všechny do očí bijící nedostatky. Potěšeny jsou klasicky jen divačky bez vkusu, které nepoznají rozdíl mezi celovečerákem a Ordinací. (01.02.2020)

Všemi proklamovaný pohodový film je ve skutečnosti další obyčejná cílovka, která se až nápadně shoduje s předchozí tvorbou Jiřího Vejdělka. Je to přesně ten typ filmu, který v hloupoučkých pointách utvrzuje svého diváka v zažitých stereotypech, v názoru, že muž je sice pán tvorstva, ale bez ženy je jeho život nerealizovatelný. Nejrůznějších klišé je tu opravdu přehršel, většina postav podléhá kašírované představě o partnerských vztazích, které jsou utvářeny čistě na základě instinktivního (ne)pochopení a destruktivní izolace. V rámci téhož nastává ovšem několik WTF momentů, jejichž logická chudokrevnost doslova bije do očí – Vilhelmová, typická slepice, která tvrdě razí matčinu teorii o "záchraně" mužů, najednou, bůhvíproč, prozře a stane se spasitelkou rozbitého manželství? Bartoška, jehož útěky jsou podmíněny osobní frustrací, strhne na svou stranu jak flegmatického syna, u nějž se ovšem nejedná o útěk, ale spíš o pocit jakési bezstarostnosti, tak frustrovaného zetě, který neví kudy kam, ale bez silnějších a v podstatě asi i nutných potřeb. Bere je jako své spojence, parťáky, ale vůbec je nevnímá jako stejně postižené chudáky, kteří u něj hledají spásu a de facto i rozřešení svých problémů. Případ sám pro sebe je postava Balzerové, která je dle všeho vysokoškolskou pedagožkou, ale nepozná, že jí pobavený manžel prostě a jednoduše tahá za fusekli? Mohl bych pokračovat dál, ale v zásadě k tomu není důvod. Film si svého diváka bezesporu najde, v tom je jeho (a)morální poselství až nekomplikovaně čitelné, ovšem je otázka, proč právě něco takového vzbudilo rozruch i u lidí, kteří podobným klábosivým fraškám běžně neholdují. Buď za to může chraplavý Bartoškův hlas nebo ten papoušek s Alzheimerem. Určitě. (02.04.2018)

Škoda ubrání plynu v poslední třetině, jinak ovšem nečekaně velmi svěží česká záležitost. Herecky nesmírně příjemná (suverénní Bartoška má sakra charisma, nekompromisní Balzerová se nepokouší variovat svou skvostnou kreaci z Žen v pokušení, Kohák nijak neruší, Vilhelmová je nesmírně svěže položená do role totální semetriky, rodinnou večeři si dosyta užívá vzpurný Havelka a moc fajn jsou i ostatní), místy lehce roztěkaná, jindy nečekaně hluboká story o trávení velké části života pod pantoflem je ve výsledku velmi milým překvapením. On začne blbnout, ony to těžce rozdýchávají. Cesta za svobodou je humorná, milá i docela trefná, ač jdeme místy už do extrémů a některé charaktery jsou už přeci jenom přehnané. Finále bohužel slabé, ale obecně to šlo i bez vulgárních zhovadilostí. PS: Poslušní manželé by na to chodit skutečně neměli. (21.09.2016)

Z různých českých filmů, co jsou "hořké komedie" nebo "laskavé filmy", patří tohle mezi ty povedenější. Dialogy jsou dobře napsané a místy dost vtipné, Bartoška s Balzerovou to hrají úplně lehce a přirozeně. Takže až potud to je fajn. Horší je, že tam nehrají jen talentovaní herci a třeba Kohákovi jsem roli prostě nevěřil. A taky vývoj ke konci je takový, hm, málo pravděpodobný. No ale dokoukal jsem to a to není na český film špatný výsledek. (07.01.2017)

„Tak sem si řek, že je jednou ostříhám pořádně.“ No, indicie tu byly. Ale přece jen…až tak šovinisticky pojaté dílko jsem nečekal. Místy to z filmu „stříkalo“ skoro až zbytečně (vyloženě přehnané mi přišlo „oznámení o stavu plodnosti“ a nesedla mně poněkud „mimózní“ pasáž na policii). Na druhou stranu, snímek to sem tam přežene úmyslně, přece jen jde o nadsázku a demonstraci určitého jevu. Tak či tak, ženskému publiku bych film spíš nedoporučil, leda těm divačkám, které si u něčeho takového dokážou udržet nadhled (ale jak tak vidím, naštěstí i takové se najdou). A o to by mělo jít u něčeho podobného především. Ale ať už se na film budete dívat jakkoliv, tahle hořkosladká tragikomedie o hledání mužské svobody, vyvazování se z konvencí a dusivých svazků s nemálo trefnými a vtipnými hlody (jakože já se u snímku smál docela často a hodně) za to zhlédnutí a slušné 4* rozhodně stojí. „Časem budu do toho hrobu dávat starou pani.“ - „Jo a ona bude překvapená, že je tam sama.“ Výstižný komentář: GilEstel (01.01.2017)