Dungeon ni deai o motomeru no wa mačigatteiru no daró ka?

Dle mého hodně povedená fantasy s relativně jednoduchým příběhem a zápletkou ve stylu "from zero to hero" ovšem s naprosto skvělým provedením. Jak už zmiňuji v diskuzi, ten systém levelování a vůbec celý ten Dungeon je pro milovníka fantasy RPG něco tak blízkého, že se mu to zkrátka musí líbit. Stejně tak koncept "familií" a myšlenka bohů jakožto společníků a patronů zdejších dobrodruhů je podle mě více než zajímavá. Příběh mě vcelku bavil, i když se spousta věcí dala očekávat no a co se postav týká, Hestii jsem si dokázal velmi rychle oblíbit, hezky se na ní koukalo a přišla mi i vcelku roztomilá (což je zvláštní, protože spousta lidí ji v nejrůznějších diskuzích a fórech označovala jako "otravnou"), ale je pravda, že taková Lilly mi přišla mnohem roztomilejší a ze zdejších děvčátek je to moje favoritka. Bylo tam i pár dalších zajímavých dívek a i když jsem četl spoustu oslavných ód na Aiz, která se mi taky docela líbila, stejně bych si radši vybral Ryuu, nějak mi přišla tajemnější a mnohem zajímavější... Ale dost už o ženských (I když o čem jiném by to podle toho názvu vlastně mělo být), tak z chlapů řekněme třeba že kovář Werf, co se objevil jako poslední, byl podle mě sympaťák a ze všech pánů mi byl asi nejblíž... A co hlavní hrdina ? Bohužel samotný Bell je podle mého asi největší slabinou jak mezi charaktery tak možná i u celého seriálu. Jeho citové výlevy mi často lezly krkem a nějak jsem se občas nemohl dokopat k tomu, abych mu doopravdy fandil i když ke konci už jsem si asi docela zvykl. Ve výsledku můžu s klidem říct, že mě to jako celek velmi dobře bavilo, ale stejně mám zase dojem, že tomu k dokonalosti něco chybělo a ani zde jsem se nedočkal toho, abych si při sledování říkal "wow"... 7,5/10 (09.03.2020)

Druhá série mi přišla podstatně slabší než ta první, trvalo mi několik dílů, než jsem se vůbec dostal na tu správnou vlnu a tak jsem si jí užíval asi až ke konci "War Game" s rodinou Apollo. Tenhle pocit pohodové zábavy mi ale vydržel jen pár dílů, protože celá část s prostitutkami byla místy až bolestivá na sledování - nebo spíš samotný hlavní hrdina byl v téhle pasáži mnohé, jen ne zrovna zábavný a obdivuhodný. Panic Bell a jeho snaha ochránit si svou počestnost působila tragikomicky, ale bohužel spíš takovým tím smutným dojmem, kdy mi opět vytanulo na mysl, že kdyby všichni chlapi byli jako Bell, tak tu už dávno nejsme... Tahle část mě extrémně nebavila a řešit třeba pokus o reverse rape od něčeho, co vypadlo jak žába, se mi vůbec nechce. Poslední dva díly pak byly jen takové lehké povídání si o ničem, kde asi jediná důležitá věc je řešení romance mezi bohy a smrtelníky, což já bych měl vyřešené prakticky hned ve stylu reklamy na Kofolu - Když jí miluješ, tak není co řešit! A tak tohle rozebírání toho, že každý má jinak vyměřený čas a co s tím, mi přišlo tak nějak zbytečné, asi jako problém - já jsem dívka a on je upír... Ve výsledku nejsem z téhle druhé série příliš odvařený, bavil jsem se jen občas a tak dát víc jak 5/10 prostě nemůžu. (09.03.2020)

Tahle sezóna mi z velké části vrací chuť do sledování Danmachi. Jasně, zápletka je hodně prvoplánová a snaha autorů vzbudit v divákovi emoce tím, že dáme za oběť nebohou malou roztomilou Vivre, je dost jednoduchá, ale u mě funguje. Uchopili to docela dobře, okamžiky, které mě měli dojmout, mě dojali, napětí se také dostavilo v těch správných momentech a celý ten spor o možnosti začlenění monster do společnosti - no řekněme, že je to minimálně zajímavé téma a já chápu nejen hlavního hrdinu, ale i mnohé další postavy, dokonce i pro mě většinou naprosto nečitelnou Ais... Stejně tak mě zaujaly nové postavy, třeba takový Fels, ale i některá monstra. Vlastně i ten Bell byl tuhle sezónu docela snesitelný! Po loňském fiasku z nevěstince je tahle část příběhu milým připomenutím, že mě Danmachi může vlastně i dobře bavit. 7/10 (20.12.2020)

Po pro mě poměrně průměrné druhé sérii a nebo po vyloženě podprůměrném spin-offu, u kterých jsem vždy na chvíli přemýšlel, že se na celé Danmači prostě vykašlu, bych asi nevěřil, že někdy přijde pasáž, které bych chtěl dát plné hodnocení, ale stalo se… Čtvrtá série je rozhodně tím nejlepším, co jsem z Danmači univerza zatím viděl a druhou polovinu, věnovanou přežívání v Dungeonu, Juggernautovi a všemu tomu překonávání utrpení kolem, jsem si vážně výborně užíval a těšil se na každý díl. Tohle je totiž to, co jsem si od seriálu sliboval a co mě bavilo už v sérii první a i třetí, tedy objevování tajemství ukrytých v hlubinách, boj o přežití, zajímavá prostředí, nějaké to drama a rozvoj mých oblíbených postav. Tahle série se mi i výborně trefila do vkusu co se týká hlavních postav, kolem kterých se bude příběh odehrávat, zkrátka tu nebyl skoro nikdo z těch, které v Danmači příliš nemusím, a naopak se vše odehrávalo kolem těch, ke kterým jsem si v minulých sezónách vybudoval pozitivní vztah. Takže mě bavilo odhalování minulosti Rjú, užil jsem si nalezené sebevědomí a rozvoj nejen hlavního hrdiny, ale i takového kováře Welfa, nebo supporta Lili, bojovnice Mikoto, dokonce mě tu ani neštvala Haruhime a Aisha. Fungovalo tu pro mě drama, napětí, emoce… Na druhou stranu musím říct, že je i několik pádných argumentů, proč jsem téhle sérii nejlepší hodnocení dát nechtěl. Tím hlavním je, že i když je tahle čtvrtá série na poměry Danmači zatím jasným topem, tak když jí postavím proti anime králi fantasy utrpení a objevování nádhery i hrůz v neprobádané propasti, prostě když tuhle skvělou sezónu postavím vedle Made in Abyss, tak najednou každý její povedený aspekt velmi rychle bledne a já si uvědomuji, že všechno je tu minimálně o jeden level níž, ať už jde o animaci, zvuk, drama, napětí, zajímavé lokace, příběh, postavy, monstra… Dokonce i prolínání linky z minulosti s tou současnou, tak aby to mělo pro diváka co nejsilnější efekt, bylo v druhé sérii Made in Abyss o dost lépe zapracované, než tomu bylo tady u Rjú. Zkrátka najednou si říkám, jestli to je pro mě na 5*, nebo jen na 4* a ani samotné zpětné rozebírání celé té sezóny v hlavě mi moc nepomáhá. Na jedné straně jsou tu skvělé a silné momenty, výborné a napínavé souboje, zajímavá monstra a pak se mi najednou třeba vybaví ne moc kvalitní CG floor boss (dvojhlavý vodní had) a zase tam těch 5* není. Kritik ve mně řve, že to celé musím brát z širokého hlediska a že Danmači a ani tahle sezóna objektivně rozhodně není na 5*. Anime fanoušek ale nesouhlasí a snaží se mi vehementně připomenout všechno, co jsem si tu tak skvěle užil, tvrdí, že bych to měl plně ocenit. A pak je tu ještě skeptik, který si myslí, že tohle už se nebude v blízké budoucnosti Danmači opakovat, zkrátka že v dalších sériích už to bude spíš o úplně jiných postavách (těch co moc nemusím) a že si tak Danmači třeba už nikdy takhle neužiju… 8,5/10 (17.03.2023)