Stávka na neistotu

„Truth is like a poetry. And most people fucking hate poetry...“ Peníze nejsou jako pára nad hrncem. Pokud někde zmizí, na jiném místě se zase objeví a vy, hluboko v srdci čekajíc na konec světa, tam můžete být. Jen pak prosím kvůli důstojnosti těch chudších netancujte.. V salvách finančních terminologií a spekulantského žargonu se bude dokonale orientovat asi jen pár vyvolených, ale ten celkový obraz morální pustiny nemůže minout nikoho. Podobně zábavně jako v šelmě z Wall Streetu se ukazuje, jak sexy mohou být peníze těch druhých, nicméně u Big Short si cením důraznější přítomnosti apelu, že tudy by cesta vést neměla. Miluji poezii… (22.04.2016)

Chápu, co chtěl film sdělit, i když ekonomice nerozumím. Jenže to v kostce ukázalo v součtu asi tak 15 minut filmu, včetně závěrečného (ne)poučení se v řadách vládnoucích a nejvyšších. Zbytek filmu je brilantně zahranou velkou šíleností (nemluvě o roztěkané kameře a střihu), kde všichni hážou pojmy, kterým málokterý divák rozumí. Navíc jsem sledovala pouze v originálním znění a ekonomická slovíčka jdou bohužel mimo mě - ale myslím si, že ani český překlad by mi nepomohl vyznat se v tom, co to je, když se mluví o CDO, tedy zajištěné dluhové obligaci atd. I když se film snaží tyto pojmy názorně a prakticky vysvětlit běžnému divákovi, stejně se v tom člověk zase rychle ztratí. Přesto musím říct, že děj tak nějak pěkně odsýpal a i přes dlouhou stopáž jsem se ani moc nenudila. Ale to nemění nic na tom, že jsem na konci filmu měla velký WTF pocit - aneb o čem vlastně to celé bylo, co se tvůrci snažili říct a proč na takovou šílenost najali takovou brilantní smečku herců. (22.02.2019)

Shortujeme o sto šest, swapujeme CDO na druhou, vytvoříme tranše sekuritizací a miliony jsou v kapse! Filmy s podobným tématem nedokázaly látku podat tak přístupně a záživně dohromady. ///Snímek je naplněn vtipnými hláškami, vzrušenými výkřiky a opepřenou hantýrkou amerických finančníků. Kapitolou samou pro sebe je vizáž aktérů, která je svou přehnaností skoro až podvratná. Pitt má ohavný účes s brýlemi á la „strýček pedo“, Gosling tmavou paruku a solárkový mejkap, Carell ošklivě odbarvené obočí a světlou kštici, jednooký Bale pak naducanou parukou ve stylu devadesátek. Světoví hezounci tak dobrovolně podstoupili zohyzdění. Vyprávění jako kdyby za hlavní postavu zvolilo swap úvěrového selhání (CDS), kterému sekunduje zajištěná dluhová obligace (CDO) a vyvrcholením běžných narativních vzorců, kdy se například dvojice dá dohromady nebo se vypátrá vrah, je nalezení viníka, kterým je zcela nehmatatelná syntetická CDO. Postavy tak slouží spíše jako vysvětlovači událostí, které se kolem nich v zatím abstraktním světě financí odehrávají. Vzájemně si vysvětlují složité operace (a tím i nám), což graduje, když se Goslingova postava otočí do kamery a začne oslovovat přímo diváky./// S dravým stylem filmu úzce souvisí právě kamera, která velice rychle snímá aktéry, a to hlavně v polodetailech. Styl kameramana Ackroyda je okamžitě rozpoznatelný a citlivému pozorovateli se může zvednout žaludek jako třeba u Letu číslo 93 nebo Kapitána Phillipse. Kamera během scén zaostřuje a pátrá, jako kdyby se nejednalo o předem secvičené scény. Dojem autenticity zvyšuje použití skutečných záběrů různých osobností, opuštěných domů a živořících lidí, kteří v důsledku krize přišli o dům, práci nebo obojí. Rychlý střih v kombinaci se zoomováním vyvolává dojem okamžitého a nepřipraveného zachycení události jako v dokumentech, čemuž nahrává i určitá míra improvizace, kterou McKay hercům dovolil.¨/// Jeden z nej filmů roku 2016. [Kino] (20.01.2019)

Jsou to sice finančníci, ale možná právě díky dosud komediálnímu režisérovi Adamu McKayovi je tenhle pro mnohé svět divných výrazů, čísel a těsně uvázaných kravat srozumitelný, hravý a polidštěný. K tomu připočítejme několik výtečných herců (u mě vede asi asociální Christian Bale, cameo Margot Robbie ve vaně je zase nadmíru cool) a solidní drama s černohumornými prvky je na světě. Samozřejmě na úplně jinak dravého Vlka z Wall Street to nemá, nicméně těch konverzačně hutných 130 minut se zvládnout dá. Tak na 70%. (10.01.2016)

Kokos skoro som umrel a možno som aj umrel, len o tom ešte neviem. Zďaleka najlepší je Brad Pitt a aj on je úplne o ničom (a je tu asi 6 minút). Potom už len banda absolútne nesympatických hajzlov; ak je v scéne záber na WC misu, dá sa povedať, že ona je morálne najkvalitnejšou postavou. Viac, ako dve hodiny neznesiteľných dialógov. Sorry, toto vážne nie, toto bolo peklo, počas ktorého som mal úprimnú chuť zabíjať. Tak som si zabil aspoň pár mozgových buniek. Viac mi ich po tomto "megafilme" už neostalo. (21.01.2017)