Ready Player One: Hra sa začína

Ten film není špatný, propojení reality a nereality je fajn, má to fakt spád, Oasis je zajímavý koncept s permanentní smrtí, je tu spousta odkazů a je prostě poznat, že je to zručně natočeno, technicky. Dobrý. Jenomže všechna ta pozitiva jsou vlastně i dost negativy. Na začátku mě štvalo, že je nám předkládáno, jak je všechno strašně super a já přitom jen koukal v úžasu nad tím, jak děsivé a šílené všechno je. A tam byl základní kámen úrazu, naprosto nulová sympatie s hlavním hrdinou. Obecně všechny postavy jsou strašně jednorozměrné, nemají žádný charakter, s drobnou výjimkou postavy Art3mis. Dalším problémem je poměrně značné množství drobností, kdy postavy pronesou či udělají něco dost hloupého a co nedává smysl. Nebo vůbec celý koncept onoho geniálního úplně obyčejného kluka, který prostě vždycky přijde na tu správnou odpověď, přičemž celý svět ne. Určitě. Pořád se objevují nějaká nová pravidla čehokoliv, vůbec to není pořádně vysvětlené a je to hrozně z rychlíku. Takže ano, má to spád, ale za cenu toho, že to nedává smysl. Celé je to taky zabaleno v totálním klišé. Já nechápu, že to Stevena pořád baví točit. Celý průběh je prostě podle šablony včetně nervydrásajícího vkládání třetího klíče do dírky, jásajících davů na konci a dvojicí záporáků hádajících se v policejním autě na konci (v případě Spielberga nepovažuju za spoiler říct, že to má happy end). A propo policie. Celý film jsem si říkal, kde sakra je a jak je možný, že si v podstatě teroristická organizace IOI dělá úplně co chce, vraždí, zotročuje, pachá pumové atentáty, a je to všem jedno. Na konci se najednou policie zničehonic objeví a všechno vyřeší. Super. Za velké negativum taky považuji ten prostý fakt, že je snímek v podstatě jen slepencem vizuálních atrakcí a akce a mě to prostě vůbec nezajímá, nebaví, je mi to jedno. Celá poslední třičtvrtěhodina nemusela být. Já upřímně nechápu, co na těchhle nesmyslných CGI akčních scénách furt všechny baví. Mě to přestalo bavit asi tak ve 12 letech (to tak nějak vlastně začínaly). Je to pořád to samé. Emoce jsou na nule, jednou za minutu postavy pronesou jednu větu, která je úplně debilní, pak se zase dál řežou, pak zase pronesou něco debilního, pak tam něco strašně bouchne, pak tam lítaj, pak to všechno bliká, pak zase řeknou něco debilního. A pak najednou všichni umřou a je to vyřešený. Já chápu si něco takového zahrát na počítači, ale proč mě má bavit se na to koukat a hlavně jsme něco takového fakt viděli už milionkrát. Proč furt dokola! A jaký vlastně měla celá ta bitva dějový smysl? Žádný. Postava Jamese Hallidaye je taky trochu s otazníkem, což se ukáže na konci, kdy jakože udělají velkou záhadu a přitom je to jen berlička, aby to nemuseli vysvětlit (a aby pak mohli teenageři po kině v Mekáči řešit, jak to bylo). A pak všechny ty odkazy...neberu to vůbec jako automatický klad, protože není problém narvat do filmu milion věcí z jiných filmů a jakože pomrkávat, je to vlastně dost laciné. Líbilo se mi Osvícení, to ostatní mě vlastně vytáčelo, už jenom proto, že postavy musí pořádně vysvětlit, že je to odkaz, aby nám to náhodou neušlo. Všechna odhalení musí být taky pečlivě a trpělivě zmíněna, aby nám došla. Jako jo, pokud by mi bylo 12, tak bych přidal asi dvě hvězdy navíc. Ale já tohle už nějak ke štěstí nepotřebuji, ačkoliv jsem rád, že jsem si to odškrtl. (30.10.2021) (menej) (viac)