1944: Přinuceni k boji

Skvělý vlastenecký počin estonských filmařů líčící útrapy estonského národa decimovaného za druhé světové války hned dvojí okupací a tyranií - fašistickou z jedné strany a sovětskou ze strany druhé. Estonští muži nedobrovolně "rozebraní" mezi obě strany a nemilosrdně postaveni proti sobě, tak bojují nejen o holé přežití, ale trpí uhasínající národní identitou a také nemilosrdnými komunistickými půtkami, pouze násobícími utrpení. 1944 je filmařsky precizní válečný film s výbornými exteriéry, výpravou a kamerou, film nepostrádající vyhrocené a velmi silné momenty za účasti výborného hereckého obsazení. Jen škoda opravdu přehnaných prvoplánovitě sentimentálních excesů (např. holčička s panenkou pozpěvující si ve stínu útočícího leteckého kulometu), kterých je naštěstí jen minimum. Zasahující, silné a s náběhem na pátou hvězdičku. (19.05.2015)

Skvěle natočené (skoro se chce napsat) existenční drama o jednotlivcích ve válce, o jejich vztahu k vlasti, k svým přátelům, rodinám a dobou, politikou a svědomím. Každý má něco. Češi kýčovité Lidice a Tmavomodrý svět, Estonci 1944, my patos, oni snahu vydět bez příkras, my českého hrdinu, oni jedince drceného soukolím dějin... Neumím si představit, že by podobný film vznikl u nás. (08.09.2015)

Estonskou a finskou kinematografii příliš nesleduji, vlastně téměř vůbec, ovšem když se mi naskytne možnost zhlédnout nějaký snímek z této provenience a mám tušení, že by mě svým námětem mohl zaujmout, neváhám. Film 1944 mě potěšil svými válečnými scénami, ale také příběhem vojáků, dvou hlavních hrdinů na opačných stranách barikád, jejichž osud se tak nějak propojil, ale konec měli oba podobný, takový, jaký válka přináší. (16.07.2015)

No toto,to mě ale Estonci mile překvapili,povinně by mělo být promítáno Bayům a Ayerům,možná by pak začali točit filmy,které by se potkaly s realitou a historickou věrností na rozdíl od Pearl Harboru a Fury.Zajímavý pohled na historickou realitu v Pobaltí pro mě vyšperkovaný tím,že jde o první film z období 2.světové války,ve kterém jsem viděl v akci StG 44.Estonci ukazují totálně rozpolcenou válečnou generaci,která má na vybranou mezi zlem a zlem,a přestože je jasné,že nic nemůže dobře dopadnout,nepovažovali za nutné zahltit konec patosem tak typickým pro americkou produkci.Radost a nadšení.I když obvykle nereaguji na komentáře ostatních uživatelů,tentokrát musím udělat vyjímku a vyzdvihnout verbalův komentář,protože to podle mě přesně vystihl. (22.08.2016)

V zemi, kde během pár let trvání druhého světového čurákování byl kdejaký místní Jaako Paako násilně transformován do Heinricha Ivanoviče, to nemají s vyrovnáváním se s historií zrovna jednoduché. Všimněme si, že celá staletí od doby, kdy ,,proti Čechu šel zas Čech" z toho jsme pořád natolik vyndaní, až si Landové mohou péra upsat. 1944 je obstojný pokus, který nikterak přehnaně nesoudí, nestaví na slzopudném patosu a vcelku nenásilnou formou protočí všechny tři strany mince. Kromě toho, že si v Talinu kvůli filmu solidně vysypali kapsičky, musím ocenit i věrohodnost, neboť elektrikářští Estonci bojovali znatelně účelněji, než jejich krajánci, navlečení do beranic, vaťáků, válenek a té třicet čtyřek. Spoiler (asi): zvláštní dík za ujištění, že válka si na hepy-jendy nehraje. (13.08.2015)