Réžia:
Jaco Van DormaelKamera:
Christophe BeaucarneHudba:
An PierléHrajú:
Pili Groyne, Benoît Poelvoorde, Catherine Deneuve, François Damiens, Yolande Moreau, Laura Verlinden, Serge Larivière, Didier De Neck, Romain Gelin (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Boh existuje. Žije v Bruseli, je poriadne neznesiteľný a celý deň len sedí za počítačom. Jeho syna už poznáte, tak sa pozrieme na jeho dcéru. Režisér filmu Pán Nikto prichádza do kín s komédiou postavenou na skvelom scenári, ktorá pracuje ako s poetickými a vizuálne uhrančivými pasážami, tak šikovnou situačnou komikou. (ASFK)
(viac)Videá (9)
Recenzie (390)
Hravý typ inteligentnej komédie, v ktorej sa často bizarným, no pritom aj láskavým a humorným spôsobom vysvetlí veľa vecí. Napríklad to, prečo padá chlieb na zem zásadne namastenou stranou alebo prečo v obchode postupuje vedľajší rad pri pokladni rýchlejšie.... Film si z ničoho nerobí ťažkú hlavu, robí si satiru a srandu z hocičoho, dokonca aj sám zo seba. Obdivujem ako si napríklad C. Deneuve dokázala zo seba vystreliť a zaľúbiť sa do gorily a maznať sa s ňou v posteli, pričom scénu keď príde manžel domov a nájde ju s ňou pod perinou budem mať ešte dlho v pamäti. Spôsob ako sa možno zo začiatku kontroverzná vec zmení na čistú komédiu, a to i za cenu bizarnosti a surreálneho vyznenia, je naprosto perfektný. Samozrejme, našli by sa tu aj hluché, nudnejšie pasáže, ale našťastie ich bolo málo. Suma sumárum, niečo originálne, nápadité a so šikovne zašifrovanou satirou v bizarnom obale. 80/100 ()
Ak by sa takéto náboženské zobrazenie týkalo Mohameda, mám pocit, že tvorcovia by mali veľký problém prežiť. Preto ma neudivuje, že sa pustili do kresťanstva, ktoré je ľahkým terčom, pretože ho nikto nebráni, veď je sloboda prejavu, tak si môže každý hovoriť a myslieť, čo chce. Zastávam ale názor samotného tvorcu hlavnej myšlienky o slobode, J.J. Rousseaua, ktorý povedal: „Moja sloboda končí tam, kde sa začína sloboda druhého.“ Nerozumiem preto, na čo sa točí film, kde sa uráža náboženské cítenie niekoho iného. Ukazovať Boha ako starého ochlastu, ktorý ešte k tomu kruto týra dcéru, to má byť komédia? ()
Hlavní nápad sliboval o dost víc, než jsme nakonec dostali, a především z postav apoštolů šlo vytěžit o dost víc. Každý z nich mohl nabídnout emotivní katarzi - krásná citlivá žena s jedinou vadou, která zemře dřív, než zestárne, stárnoucí muž zahazující den po dni, sniper nespokojený se svým životem, citově vyprahlá manželka boháče... Malá hlavní hrdinka mohla být jejich Amélie z Montmartru, ale jejich interakce se odbyde příliš rychle, a sama si zasloužila lepší dějový oblouk. Pokud se objeví úmyslný vtip, je většinou příliš jednoduchý. A chápu, že tvůrci úmyslně chtěli zobrazení všemohoucího, ze kterého by papež radost neměl, ale působí to příliš nuceně. ()
Komedie? KOMEDIE? No tak to snad ani ne. Nezasmála jsem se ani jednou. Nevím jestli mělo být vtipný, když chlap tříská malou holku řemenem nebo když se malý chlapec dozví, že za několik dní umře. Jeden z nejvíc deprimujících filmů, které jsem kdy viděla. S velikým přemáháním a s vidinou toho, že tomu dám odpad jsem to dokoukala do konce. Nemám ráda, když mě takhle negativně překvapí film s vysokým hodnocením. Čekala jsem vtip a nějaký smysl jako ve fimu Nedotknutelní. Nedočkala jsem se. ZTRÁTA ČASU!!! ()
Originální komedie, která si velice vtipným a krásným způsobem hraje s obyčejnými životy, čímž se snaží divákovi přiblížit co nejvíce. Kupodivu se to daří skvěle a film disponuje příjemným nádechem a neutichající svižností. Rozdělení na několik části výrazně neuškodilo a i přesto, že občas je neustálé představování nových postav příliš zdlouhavé, tak je vykompenzováno skvělou hlavní vypravěčkou, netradiční pointou či skvělou kamerou. [80%] | Kino | 50th KVIFF ()
Galéria (39)
Zaujímavosti (6)
- Když Ea (Pili Groyne) píše na otcově počítači, slova na obrazovce neodpovídají tomu, jak rychle píše. Také můžeme vidět, že píše slova jako kdyby zadávala příkazy, ve chvíli, kdy se na obrazovce zobrazují jen obrázky. (Fary)
- Film obsahuje ještě jednu scénu po závěrečných titulcích. (Fary)
- Ve filmu jsou zmiňovány filmy s Jean-Claude van Dammem (konkrétně Dračí oči (2012), Dvojitý zásah (1991) a Univerzální voják (1992) a film s Bruce Leem (konkrétně Cesta draka (1972)). (Fary)
Reklama