Ja, Earl a dievča na zomretie

Tak trochu zvláštně natočený film o věcech smutných, stylem vesele i vážně, očima teenagera, který nejenže hledal sám sebe, ale dokázal být nejbližším člověkem spolužačce s leukémií, spolu se svým kamarádem Earlem. Zajímavý styl členění děje na kapitoly a i když se mi první polovina moc nezamlouvala, nakonec to režisér ustál velmi dobře. I slzička ukápla... (08.02.2020)

Ne, z Me & Earl & the Dying Girl se (tedy aspoň si to myslím) nestane druhá Americká noc nebo 8½, ale to vůbec nevadí, protože láska k filmovému médiu je z něj cítit minimálně stejně silně jako ve zmíněných klasikách. Ne, vážně není moc pravděpodobné, že by ti dva mladí středoškoláci, kteří tvoří dvě třetiny hlavního hereckého trojlístku, znali a zbožňovali tolik legendárních, občas i poněkud zapadlých evropských a amerických snímků a navíc jim tak kreativním způsobem vzdávali hold (na to jsou až moc normální, ačkoli podle zvyklostí coming of age snímků, jejichž DNA základní příběhová kostra Me & Earl & the Dying Girl rozhodně nezapře, do kolektivu svých vrstevníků nezapadají a až na několik excentriků, podivínů a samozřejmě pohodového a chápavého učitele jsou pro většinu okolí víceméně neviditelní), ale z každého záběru je cítit, že samotní tvůrci trpí cinefilstvím v posledním stádiu a klidně by ho mohli přenášet jako nevyléčitelnou chorobu. Tak nějak se nedokážu dopátrat, komu je tenhle film vlastně určen; starší diváci snímek po přečtení synopse a priori zavrhnou jako zábavu čistě pro lidi, kteří stejně jako protagonisté právě stojí na prahu dospělosti, náctiletí zase asi moc nebudou chápat tu spoustu filmových narážek, citací a poct a bude jim unikat, proč hlavní hrdina občas pronáší věty s divným německým přízvukem a co – pokud vůbec něco – na tom má být vtipného (a to ani ti, pro něž je angličtina hlavním jazykem, u nás to pak vyšumí úplně). Ale až uslyšíte, jakým způsobem Thomas Mann vystihl dikci Wernera Herzoga (který bude pravděpodobně velkým oblíbencem režiséra či scenáristy / autora knižní předlohy, kterou jsem nečetl a ani ji neznám), okamžitě vás napadne, že by mohl z fleku namluvit režisérský komentář k některému z Herzogových snímků, kdyby mistr nedej bože ležel na smrtelné posteli a osvětlení jeho uměleckých záměrů běžným smrtelníkům by bylo jeho posledním přáním. (18.09.2015)

O umírání mezi puberťáky zase trochu jinak. A znovu bez parazitování na vážném tématu. Těmhle dvěma hvězdy sice moc nepřály, leč fanouškům nezávislých romantických dramat ano. Tedy do určité míry. Nebude to úplně o vytahování kapesníků, Earl a další si jdou svou vlastní, jinou cestou. A to je jenom dobře. Nepodbízí se, nehledají viníky. Tvůrci představují tak trochu neviditelné hrdiny, přičemž vše se začne točit okolo okaté holky, kterou zevnitř sžírá leukémie. Zase tu máme mladé hrdiny, které spojuje smysl pro kousavý humor i bystré poznámky. Chemie mezi ústředním duem není tak silná, navrch si troufám tvrdit, že pro Dakotu Fanning (Teď a tady), Josepha Gordon-Levitta (50/50) nebo Shailene Woodley (Hvězdy nám nepřály) tvůrci na podobné téma napsali zajímavější/silnější postavy. Něco mezi třemi a čtyřmi. (26.10.2015)

Smutná téma, slušný nápad čo sa týka spracovania, len tá náplň dejovej linky bola nanič - nudné, sterilné a s veľkým odstupom od postáv. V podstate som sa cítil len ako nezaujatý pozorovateľ, ktorému bolo jedno ako to nakoniec dopadne. Aj keď vlastne bolo jasné už na začiatku ako to skončí. Výraznejším pozitívom tu bola hlavne hudba. Veľmi slabý priemer. 50/100 (11.06.2018)

Pre mňa zatiaľ jeden z najlepších filmov roku, ktorý sa absolútne na nič nehrá, absolútne neskúša žiadne lacné finty na divákov, ale naozaj si nechá čas na to, aby sme spoznali našich hrdinov, spoznali vzťahy medzi nimi a rovnako aj ich motivácie. A všetky postavy sú veľmi sympatické, uveriteľné a nikdy nemám pocit, že by sa na niečo pretvarovali. Páči sa mi ako je film natočený, páčia sa mi jeho dejové línie a jeho smer a rovnako má aj absolútne fantastický záver, ktorý mi skutočne skoro vohnal slzy do očí. Som rád, že Thomas Mann skončil tohto roku aj v dobrom filme (hovorím samozrejme o Barely Lethal) a rovnako aj Olivia Cooke, ktorá zatiaľ hrala v nie moc výrazných hororových snímkoch. Dráma je uveriteľná, priateľstvo je uveriteľné, jednanie Grega je veľmi uveriteľné a všetko to do seba zapadne v jeden vynikajúco natočený, vynikajúco podaný a vynikajúco stvárenenú dramédiu. Okrem toho je tu Thomas Mann veľmi vtipný a veľmi dobre odľahčuje celý film a človek to pozerá s veľkou dávkou spokojnosti. Dočkal som sa skutočne jedného z najvýraznejších filmov tohto roku a som tomu veľmi rád. Hodnotenie: A+ (31.10.2015)