Fantastické zvery: Grindelwaldove zločiny

Ajajaj, Rowlingová se nenaučila krátit a racionalizovat, spíš to vypadá, jako kdyby to, co se v prvním filmu relativně naučila, zase zapomněla. Vizuální bomba, ale marná sláva, když během filmu přemýšlíte, jak se vlastně jmenujete vy, když už vzdáte všechny ty příbuzné příbuzných a náhodně schválně se potkavších postav, je to špatně. Zajímavá myšlenka na konci snímku (zachraňujeme lidstvo před sebou samým), pak už moc nepomůže. Ale pořád lepší, než když Johnny Depp šaškoval jako pirát. No snad je tohle příprava před aspoň lehce nadprůměrným třetím dílem. Víc moc asi nečekám. (22.11.2018)

Tak se nám nejbezskrupuloznější neumětelská vykradačka snad všeho s anotací fantasy, co kdy bylo napsáno opravdovými spisovateli, vrhla kvůli naprosté absenci vlastní fantazie nejen ještě i na Nekonečný příběh, ale také na klasika českého divadelnictví a největšího Čecha všech dob. Na závěrečném rodinném shledání typu „Kredenci, já myslela, že jsi můj bratr, a tys zatím sestřenice tety bratra nevlastní neteře našeho pěstouna!!! Také bych se měla k něčemu přiznat. Nejsem ve skutečnosti tvoje snacha, nýbrž třetí syn dědy nevlastního bratrance kouzelníka Pokustóna, a to byl negr…“ by tu zlodějskou krávu Zdeněk určitě podojil o nějaké ty tantiémy. Jinak se oproti ještě tak tak vydržitelné jedničce tentokrát jedná o naprostý sračkol a uměle natahovaný zmar, kde z neinvence naprosto vymačkaná Rohlíková ve snaze o vlastní mykologii prostě narvala do jednoho hrnce všechny své vyčorované patozvratky, kvapně promíchala s hovny a nechala dvacet minut rychle zapéct v troubovi na 200 stupňů, jen aby se svým nabubřelým egem ještě neskončila na smetišti špatně napsaných plagiátorkých braků, kam od počátku zaslouženě patří. Zmar, ve kterém přes dvě neúnosné hodiny straší Hnusák Edý, dělá teploušské „čárymáryfuchty“ na dozajista nechutně přeplaceného Deppkoidního Jeníka, jenž se jen tak bezcílně brodí kolem s bílým okem v koženém xichtě slaboduchou nudnou vatou a otráveně pulíruje Grünwalda, do čehož se sem tam násilně vsere nějaké to lostomiloušké žvížátko jako čínský Falko nebo Millerův hmyzožravec, aby mohly debilní děti nadšeně zaplácat pokřivenýma ručičkama. Už dost! Někdo by už měl té pizdě konečně polámat pastelky a zavřít ji do jejího tolik oblíbeného klecového lůžka, aby už svými otřesnými kopírkami nekurvila dětem stylistiku a vkus. (03.01.2019)

Čekal jsem veleprůměrnou kouzelnickou výplňovku a světě div, ono se nakonec zadařilo. Fantastická zvířata 2 pochopitelně trpí syndromem jednoho z mnoha dílů velké ságy - podobně jako šestý Harry Potter, třetí Kapitán Amerika nebo sedmé Star Wars zkrátka nejsou pro někoho, kdo zabloudil do kina a chce soběstačný blockbuster. Pokud je však berete jako další návrat do známého světa, jenž vyřeší hrstku velkých otázek, aby mohl nastolit pár ještě zásadnějších, je to překvapivě osudová podívaná, která je "rowlingovská" až do morku kostí. Co přesně to znamená? Že je to na jednu stranu absolutní fan-service, na druhou ale film přetéká kouzelnickou hravostí a zůstává přesně v té outsidersko-hravé zóně, která tak šlapala u prvního dílu. Řemeslně to je od začátku do konce nádhera, směřování k potterovské sáze funguje, o zábavu se zvířaty není nouze... v jádru je prostě všechno na svém místě. Jen tu holt některé postavy vyfasovaly krátkou sirku (Creedance, Théseus...) a celý prostředek je tak zamotaný a utahaný, že to leckdo nerozdýchá. Pak ale nastoupí finále a... krucinál, už aby tu byla trojka, čtyřka a pětka! (7/10) (14.11.2018)

Nebolo to zlé a bavil som znova aj pri dvojke. Zatiaľ čo v prvom diely sme sa zoznámili hlavne s postavami a všelijakými tými fantastickými zvermi, pokračovanie je trochu iné. Chýba mu ťah na bránku, priamočiarejší a priehľadnejší príbeh a aj nejaké pamätihodné akcie, ktoré mala séria o Potterovi snáď v každom diely. Osobne si myslím, že s tohto hľadiska dvojka nebude väčšine po chuti, ale mňa to bavilo, mám rád tento čarodejnícky svet a aj keď tomu chýba lepší príbeh, bavil som sa aj tak, pretože postavy spoľahlivo ťahajú film v pred. Na postavu Mloka som si v prvej časti trochu zvykal no tu mi už prišiel viac v pohode. Čo sa týka nových postáv zaujme hlavne Grindelwald, ktorý vyzerá byť podobne silným protivníkom ako Tom Riddle a aj atmosféra celého filmu sa zmenila viac v temnejšiu. Humor sa s filmu nevytráca, kedže je tu stále vtipný tučko Kowalski, ale jeho pomenej. Vela ľudí si to možno nevšimne, no Grindelwaldovú mladšiu verziu hral v jednej scéne ten istý herec, ktorý stvárnil mladého Grindelwalda aj v daroch smrti. Osobne som rád, za takéto drobné prepojenie a nie je to len jedno. Fantastické zvery sú tentokrát viac prepojené s Potterom a žral som každú omrvinku, ktorá sa objavila a že tých omrviniek bolo dosť. Hlavne Dumbledore, Rokfort, Flimel a ďalšie veci, miesta a postavy, ktoré nebudem menovať, aby som nekazil prekvapenie. Bolo osviežujúce byť späť na niektorých miestach. Podobne osviežujúca mi prišla aj hudba od James Newtona Howarda, ktorý zložil fakt výborný soundtrack a s orchestru preniesol emócie až na plátno. Grindelwaldove zločiny sú skôr o hľadaní a vysvetľovaní postav. Inými slovami povedané si Rowlingová v tomto filme buduje pôdu pre ďalšie časti a vyvrcholenie série. Prirovnal by som to skôr k darom smrti časť 1, ktorá tiež bola taká vyplňovačka. Na jednu stranu je to škoda, no na druhú film skončil zo zaujímavým koncom a verím, že v ďalších dieloch už pôjde viac do tuhého a bude to vzrušujúcejšia čarodejnícka zábava ako dvojka, ktorá hlavne prepájala starú sériu s novou. Obľúbený soundtrack: Dumbledore, Newt and Jacob Pack for Paris, Queenie Searches for Jacob, Spread the Word, Wands into the Earth, Fantastic Beasts- The Crimes of Grindelwald, Leta’s Theme (Solo Piano). 75% - 4* (17.11.2018)

Po prvej časti, v ktorej na mňa z každej strany vyskakovali CGI zvieratká a so svetom Harryho Pottera mala snímka len minimum spoločné, som od druhého dielu čakal prepadák. Po 60 minútach som bol neustále utvrdzovaný v tom, že som sa nemýlil. S príchodom do Rokfortu mi ale filmári začali hrať na strunu nostalgie a ja som sa chtiac-nechtiac ponoril do deja a rozširovania celého univerza. V druhej polovici snímky išlo síce stále o naivný blockbuster, ktorý nemá samostatne čím zaujať, ale pri sústredení sa na dejovú líniu okolo pôvodu Credenca, rodokmeňu Lestrange a vízie Grindelwalda sa na film dalo konečne pozerať. Stále to síce nie je na chválu a obávam sa, že ma v sérii Fantastic Beasts neohúri ani tretí diel, ale popravde som naozaj čakal väčšiu hrôzu. S prižmúrením oka 6/10. (20.12.2018)