Fantastické zvery: Grindelwaldove zločiny

Grindelwaldovy čurákoviny. Už jsem se zařekl, že už dám pokoj filmům z menstruačního otvoru J.K.Rohlíkové. Bohužel mně to vydrželo jen do jejího příštího počinu, což je tahle úděsně nepřehledná slátanina, co má fantasy kouzlo asi jako romantika Rosakundy Pilcher. A mně nezáživnou nudou nezbývalo nic jiného, než ten otvor tamponovat. Pokračování má přes dvě nekonečné hodiny, přičemž asi tak 20 minut je ucházejícím způsobem zrežírovaných, a asi tak deset minut je akčních (a i to je moc). Jedničku znám, ovšem nebylo mně to k ničemu, neb od té doby, co jsem ji viděl, prošlo mými bulvami množství dalších filmů, takže pamatovat si z ní něco víc, než jen roztomilou píchačku Queenie (Alison Sudol) a Johnnyho Deppa v závěrečném zjevení, bylo nad můj odumřelý žalud. A o Deppovi to je hlavně, jeho sice v konečném součtu poskrovnu, takže je mu následně ve větší míře věnována celá finální sekvence, v níž má plamenný proslov, nicméně on je tou ikonou, co tohle bídné pokračování alespoň trochu pozvedává. Dost se ale divím, že se na tyhle role nevyflákne. Maskéři z něj spíše udělali vůdce gay komunity, i tak hvězdně vyčníval. Zbytek herců zahrnuje všehochuť Katherine Waterston dává svým oděvem upomenout na jakýsi fetišistický kult, to její černá kolegyně Zoe Kravitz je tady od toho, aby rasistický divák na chvíli přestal házet směrem k plátnu banány, neb jí to i místy sluší a Eddie Redmayne a další hvězdná akvizice Jude Law ostudu nepůsobí. Jenže David Yates režíruje fádně, omšele a okaté CGI mu kazí tvůrčí erekci. Děj je nepopsatelně debilní a celé to má jakýsi jednotvárně pošedlý vizuál. Výsledkem je naprosto stupidní ohavnost. 1/10 (31.12.2018)

První třetina byla příliš zdlouhavá, pár scén bylo zbytečných, snad proto, aby se představili postavy a také pro diváky, kteří neviděli jedničku. Film nabral na obrátkách, jakmile se objevili staré, známé Bradavice s Brumbálem kterého ztvárnil charismatický Jude Law. Film měl šmrnc a i skvělého záporáka Johnyho Deppa. Z hlediska kvality herců bylo pokračování daleko lepší než jednička. I díky tomu, že příběh není uzavřen a některé scény jsou lehce předvídatelné dávám spíše 3 než 4 *, ale je to na 70% a oceňuji, že je tam méně scén ala Pokémon - Chyť je všechny :). (14.11.2018)

KINO Scala/// Obsazení 7/10 Děj 6/10 Hudba 8/10 Efekty 8/10/// PLUS: myslím si, že pro fanoušky je to filmový dárek, který si budou naplno užívat, hudba je vskutku poutává a akce a efekty ohromí, plus potěší spousta detailů a odkazů, jo líbilo se mi jméno Týna... :-) MÍNUS: pro nezasvěcené, nebo pro ty co nečetli knihu to bude náročnější podívaná, už první díl dokázal sice fungovat jako samostatný film, ale od druhého dílu se čeká větší znalost látky/// Shrnutí: Bylo to krásné, úchvatné, kouzelné (jak jinak), ale taky trochu náročné na orientaci - původní filmy mě tolik nezasáhly. Řekl bych ale, že fanoušci musí být nadšení./// Celkem 70%/// (15.11.2018)

Tak se nám nejbezskrupuloznější neumětelská vykradačka snad všeho s anotací fantasy, co kdy bylo napsáno opravdovými spisovateli, vrhla kvůli naprosté absenci vlastní fantazie nejen ještě i na Nekonečný příběh, ale také na klasika českého divadelnictví a největšího Čecha všech dob. Na závěrečném rodinném shledání typu „Kredenci, já myslela, že jsi můj bratr, a tys zatím sestřenice tety bratra nevlastní neteře našeho pěstouna!!! Také bych se měla k něčemu přiznat. Nejsem ve skutečnosti tvoje snacha, nýbrž třetí syn dědy nevlastního bratrance kouzelníka Pokustóna, a to byl negr…“ by tu zlodějskou krávu Zdeněk určitě podojil o nějaké ty tantiémy. Jinak se oproti ještě tak tak vydržitelné jedničce tentokrát jedná o naprostý sračkol a uměle natahovaný zmar, kde z neinvence naprosto vymačkaná Rohlíková ve snaze o vlastní mykologii prostě narvala do jednoho hrnce všechny své vyčorované patozvratky, kvapně promíchala s hovny a nechala dvacet minut rychle zapéct v troubovi na 200 stupňů, jen aby se svým nabubřelým egem ještě neskončila na smetišti špatně napsaných plagiátorkých braků, kam od počátku zaslouženě patří. Zmar, ve kterém přes dvě neúnosné hodiny straší Hnusák Edý, dělá teploušské „čárymáryfuchty“ na dozajista nechutně přeplaceného Deppkoidního Jeníka, jenž se jen tak bezcílně brodí kolem s bílým okem v koženém xichtě slaboduchou nudnou vatou a otráveně pulíruje Grünwalda, do čehož se sem tam násilně vsere nějaké to lostomiloušké žvížátko jako čínský Falko nebo Millerův hmyzožravec, aby mohly debilní děti nadšeně zaplácat pokřivenýma ručičkama. Už dost! Někdo by už měl té pizdě konečně polámat pastelky a zavřít ji do jejího tolik oblíbeného klecového lůžka, aby už svými otřesnými kopírkami nekurvila dětem stylistiku a vkus. (03.01.2019)

Fantastické zvery: Grindelwaldove zločiny sa zaradí medzi tituly, ktoré budú obecenstvo rozdeľovať. Militantní fanúšikovia Pottera ho budú brániť zubami nechtami a diváci s triezvym uvažovaním budú v rozpakoch. Tým nechcem povedať, že nový počin Davida Yatesa je nejaký pr úser. Iba nie je tak dobrý akoby chcel byť. Silné filmárske remeslo je totiž ubíjané prílišnou seriálovosťou, slabým ťahom na bránu a podivne podanými zvratmi (trojnásobná flashbacková vysvetlovačka pôvodu jednej kľúčovej postavy je úplné dramaturgické zúfalstvo). Aj tak ho však treba vidieť, pretože sľubuje veľké veci do budúcna. Možno odídete sklamaní, no (naivne?) verím tomu, že tvorcovia pre nás majú prichystaní úžasný príbeh a bude chybou jeho druhú kapitolu vynechať. Fanúšikovských slabučkých 7/10 (14.11.2018)