Vojna a mier

Som veľmi prekvapený, že sa Britom podarilo priniesť na plátna ruskú atmosféru, ako by to robili samotní Rusi. Angličanom ale tie dvorské debatovačky a intrigy jednoducho idú. Tolstojova epopeja bola svojou podstatou vystihnutá a pre neznalcov tohto diela je potrebné ozrejmiť, že dielo nie je vojenského charakteru, ale má romantickú, hoci nie vždy šťastnú podstatu. Napoleonské vojny sú len bočnou líniou. Práve tu ale sťahujem jednu hviezdu za nie najlepšie spracovanie bitiek, napríklad v bitke pri Slavkove máme v decembri zelené pláne, ako aj nie dobrá voľba herca v osobe Napoleona, tam podoba chýbala. Naopak, veľmi chválim nadštandardné herecké výkony, ktoré boli nielen vyrovnané, ale tí herci sa na Rusov ešte aj podobali. Najlepší boli pre mňa Lily James, Adrian Edmondson a Kenneth Cranham. (08.02.2017)

Totální literární klasika a hned na úvod nespočet postav. Pak se ale oním širokým záběrem témat přeci jenom nějak prokousáme a v šestidílném formátu je tak dost prostoru na vykreslení toho hlavního. Jen těch postav je skutečně moc. Holt Tolstého stěžejní dílo, takže chápu. Vydařené kostýmy a dobře zvolené interiéry by snad měly být už standardem. Tři hvězdy jsou asi málo, ale mně tyhle ruské látky nikdy dvakrát neimponovaly. (12.01.2019)

Ako sprostredkovať veľkolepé dielo širokému publiku? Povinné čítanie, viac než 1 000 strán, historická dráma... Námet je „zaťažený“ povesťou akoby náročnej zatuchnutej literárnej klasiky. Výsledkom sú rozporuplné autorské rozhodnutia. Pozitívne i tie menej priaznivé. Ak sa divák nechytí na začiatku, tak seriálu nedá druhú šancu. A tak vidíme zo začiatku hedonistický život, spoločnosť v prebytku, intrigy, rozprávkovú naivnú romantiku, explicitnosť, vypäté vášne všetkého druhu... Čistá široká cieľovka. V ďalších dieloch ide našťastie aj o niečo viac.___ Som presvedčená, že nemá zmysel doslova kopírovať predlohu. Stačí sa pozerať adaptácie od BBC zo 70-80-tych rokov. Nové spracovanie má priniesť nový náhľad na látku. A to táto verzia skutočne priniesla. Väčšia vyhranenosť, „prifarbenie“ charakterov môže byť prínosom. Pre jednoznačnejšie porozumenie spletitosti vzťahov. /Ak niekto nemá chuť lúštiť narážky./ A naopak iné vzťahy seriál nezobrazuje miestami tak romanticky a priamočiaro ako v knihe ale iba príjemnými náznakmi.___ Ako klad preto považujem skratku v ďalších dejových líniách v prospech atmosféry. Je nutné ukázať nielen, že sa Nikolaj zúčastnil svojej prvej bitky ale aj jeho stratu odvahy, či to, že nechcel stratiť tvár pred svojimi známymi. Pes vo vojne, pomalosť plynutia času v depresii, protirečenie si vlastnému odhodlaniu zmeniť sa, lúpenie a nepokoje, užívanie si každého kúsku jedla... Tiché zábery vypovedia viac, než dialóg. (I keď bolo toľko nedostatočne využitých metafor, príležitostí.. ach.. nebo nad Slavkovom, vyschnutý strom...)___ Konečne ďalšia generácia spozná z inej strany Vojnu a mier. Štýlom blízkemu tejto dobe. Čo môže primäť ľudí pozrieť si staršie seriály, filmy, prečítať predlohu. Predsa len, meniace sa charaktery i názory v priebehu vekov, zlo a dobro v každom človeku, úvahy o tak večných otázkach a skutočných stránkach života- to stojí za to skúmať ďalej. Teším sa možno opäť o 10-15 rokov na ďalšiu verziu. (08.02.2016)

K seriálu mám ambivalentní vztah. 1) Výrazný ruský tolstojovský kolorit každému nevyhovuje. Zde se však tvůrcům podařil kousek vpravdě husarský. Po usilovné snaze scenáristů, herců i režie se podařilo zcela z filmu vymýtit nejen Tolstého, ale i ruského ducha vůbec. Jakoby jste si v Moskvě koupili jogurt Danone v naivní víře, že kupujete něco echt ruského. Naštěstí se bezradný divák může orientovat podle názvu filmu._____ 2) Extravagantní těžkopádnost Bondarčukova zpracování mě chvílemi uchvacovala a chvílemi nudila. Tato verze neuchvátí, ani vcelku nenudí._____ 3) Zpočátku mi hodně vadilo, že hercům "pořád z očí čouhá Temže" (flanker.27****). Postupně jsem si však na moderně vyprávěný příběh zvykl. Jako se natáčejí nové verze Shakespeara (Romeo a Julie či třeba Král Lear), nebo jako vycházejí angličtí klasikové v jazykově zjednodušených verzích (oficiálně pro studenty cizích jazyků, v reálu pro všechny, kteří na originál prostě nemají intelektuální kapacitu), tak i tato verze Vojny a míru je určitě bližší vnímání dnešní globalizované mládeže, než těžkopádná Bondarčukova verze. Jistě v tom hraje svou roli plejáda pěkných kluků._____ 4) Nakonec lze dílo v klidu zařadit do skupiny historických či historizujících filmů a seriálů anglo-americké provenience. Hezky se na to kouká, postavy se chovají přiměřeně dnešnímu chápání a divák stráví před obrazovkou příjemné chvíle umocněné pěkným pocitem, že zvládá zfilmovanou literaturu vyššího stupně._____ 5) A tou dílo zcela jistě je, alespoň tedy v písemné podobě. Vojna a mír vycházela postupně od roku 1865 (Tolstému tehdy bylo 37 let) do roku 1869. Čtyři rozmáchlé bichle uvádějí diváka do děje prostřednictvím asi 250 postav. Knihy rozhodně nejsou vhodné pro někoho, kdo neumí číst (rozuměj číst s porozuměním ději)._____ 6) 36letý režisér Tom Harper má za sebou řadu úspěšných projektů...a tento se mezi ty neúspěšné určitě řadit nebude._____ 7) A teď ti pěkní kluci. Především můj oblíbený 31letý přitažlivý James Norton (Andrej Bolkonskij). Dále je tu třeba 26letý Skot Jack Lowden (světlovlasý Nikolaj Rostov), 29letý Welšan Aneurin Barnard (Boris Drubeckoj), 32letý Američan Paul Dano (Pierre Bezuchov) či 26letý rovněž převelice přitažlivý Callum Turner (svůdce Anatol Kuragin)._____ 8) Vtipná poznámka: BigBang*****. (11.09.2019)

Tak nakonec jsem všechna průběžná hodnocení (tj. po jednotlivých zhlédnutých dílech) vhodila do kýblu, tj. odsunula do svého Deníčku, jelikož je nakonec všechno jinak... Každé další zhlédnutí filmového zpracování románu L. N. Tolstoje je pro mě takovým testem, jestli už jsem dospěla nebo jestli pořád ještě ne. Bohužel ještě zatím ne, ale už se to jistě blíží. Moc pěkné zpracování, i když začátek byl trochu slabší (měla jsem pocit, že sleduji spíše Pýchu a předsudek než Vojnu a mír) a některé postavy mohly být pro filmové (i tv) zpracování raději vypuštěny, tak zhruba od třetího dílu to nabralo na obrátkách, a od dílu číslo čtyři až po téměř konec celé řady je to z mé strany už bez výhrad. Snad jen ztvárnění zdejšího svůdce, Anatolije Kuragina, jsem nějak "neskousla", ale to nakonec byla jediná větší chyba na kráse a možná jsem jen neměla porovnávat s Vasilijem Lanovojem (jelikož ten je zkrátka nesrovnatelný). (24.01.2017)