Reklama

Reklama

Boj o ťažkú vodu

(seriál)
  • Česko Boj o těžkou vodu (viac)
Trailer

VOD (1)

Epizódy(6)

Nórska hydrovodná továreň Vemork, pri meste Rjukan, bola počas druhej svetovej vojny obsadená vojskami Wehrmachtu a pod vedením ambiciózneho nemeckého vedca Wernera Heisenberga sa v nej vyrábala ťažká voda D20, ktorá bola základnou esenciou na výrobu atómovej bomby. Nórsky vedec, jadrový fyzik Leif Tronstad, ktorý sám vo Vemorku vybudoval zariadenie na výrobu ťažkej vody, po obsadení Nórska Nemcami utiekol do Anglicka, kde sa stal kľúčovým členom v protinacistickom odboji. Z exilu v Anglicku zistil, prečo sa Nemci zaujímajú o továreň v Rjukane. Zhromaždil skupinu Nórov, ktorí prešli tvrdým výcvikom, aby nasadili svoje životy a opustili komfort Londýna pre chladné, náročné podmienky hôr ich rodiska, kde boli vysadení, aby naplnili svoju misiu a sabotovali Hitlerove atómové ambície. (STV)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (70)

Necrotongue 

všetky recenzie používateľa

Tuhle minisérii jsem si fakt užil. Kromě této operace bylo Norsko častým cílem Commandos, nejslavnější akcí je pravděpodobně nájezd na Lofoty. Nečekaným bonusem, který spojenci těmito výpady získali, bylo to, že Hitler ve chvíli, kdy došlo k vylodění v Normandii, odmítl přesunout část norských divizí do Francie, protože se obával následné vyloďovací operace právě v Norsku. Vsadil bych se, že se najde slušné množství zklamaných diváků, kterým bude jistě chybět akce, protože nemají rádi válečné filmy, v nichž se téměř nestřílí, já jsem si to ale vychutnával. Norové natočili záležitost s výborným scénářem, skvěle zvoleným obsazením, po filmařské ani historické stránce jsem neměl co vytknout a můžu jedině doporučit. P. S. Za povšimnutí stojí to, že mezi Nory nefiguroval ani jeden černoch nebo transsexuál. Ani jsem netušil, že se takové filmy ještě točí. ()

Big Bear 

všetky recenzie používateľa

Tento TV seriál s téměř nevyslovitelným názvem by mohl být učebnicovým příkladem jak má vypadat válečný seriál a to nejen pro TV, ale jak mají být dělány válečné filmy. Kdo čte mé komenty týkající se válečných filmů (a hlavně druhé světové) ví, že možná ke své škodě souběžně s filmem hodnotím i to zda se ve filmu vyskytuje odpovídají technika, výstroj, uniformy... často blbě nasazený transportér nebo jeep z jiného období nebo výzbroje jiné armády pak mírně kalí zážitek z filmu. Někdy i více než mírně :-). The Saboteurs (budu raději používat anglický název) naštěstí ničím takovým netrpí. Už v prvních minutách divák ví, že tohle dělal někdo kdo věděl jak se to má dělat a kdo věděl jak to má vypadat. A naštěstí tomu nechyběl evidentně ani solidnější rozpočet. Film detailně popisuje snahu nacistického Německa ovládnout jádro a leckdo neznalý věci se asi podiví jak s tím Němci byli celkem daleko. byl to závod o čas, protože těch pár vědců co nezůstalo pracovat pro Říši a mělo třeba židovský původ prchlo do svobodného světa, kde pracovali na stejných projektech. Nejdále jak víme došli s Oppenheimerem v projektu Manhattan Američané. Výsledkem byla atomová bomba svržená na Hirošimu a Nagasaki. Souběžně s pracemi německých vědců může divák ve filmu sledovat konání norského odboje i britsko-americký strach z toho co se Rjukanu pod taktovkou německých špiček vědy kutí. Výsledkem jak víme byla Operation Gunnerside někdy nazývána Telemark podle kraje na jihu Norska, kde se akce odehrála. Mám v nesmírné úctě každého kdo se postavil agresi za druhé světové a jedno zda se jedná o námořníky, pěchotu, letce... Každý musel v sobě určitě překonat svůj strach ze smrti. Jedna věc je však útočit např. s divizí pěchoty a jiná dělat odbojovou činnost v okupované zemi při vědomí, že chytí li mne gestapo, mohu čekat cokoliv jen ne soucit. Pracovníci všech odbojů a výsadkáři z různých paraskupin od speciálních jednotek mají u mne výsadní postavení ! Mimochodem, ve Skotsku se cvičili i naši kluci před všemi těmi výsadky s názvy chemických prvků. Film klade důraz na historické souvislosti i reálie. Z drobných detailů jsem měl opravdu radost. A mně stačí málo. Po letišti v Anglii jede třeba v jednom mini záběru jeep a na nárazníku má stříknuto RAF... Piloti výsadkových Halifaxů v palbě flaku rozlaďují motory atd...a toho je tam prostě více. Normální divák si tohoto možná ani nevšimne, ale labužník si opravdu smlsne. O téhle akci toho bylo natočeno více a děkuji Volodimirovi2 ze jejich výpis a hlavně gogovi76, že mi o seriálu řekl. Vám ostatním říkám, to musíte vidět!!!! A co také potěšilo bylo slušné množství českých jmen, které tvůrčím způsobem na filmu podíleli. Z tohoto by si ČT měla vzít sakra příklad! Jednoznačně dávám 5 lbarelů těžké vody ! * * * * * ()

Reklama

JohnyD 

všetky recenzie používateľa

Skvelá 6 dielna TV miniséria z koprodukcie britsko-nemeckej-norskej spolupráce, ktorú by bola škoda minúť. Natáčalo sa aj v Prahe. Ani si nepamätám, kedy má od Band of Brothers bavila nejaká TV séria z vojnového prostredia. Viac menej súhlasím s komentom od MartinezZa na csfd. Zaobišiel by som sa ale bez postavy Anny Friel, aj keď jej to svedčalo ako vojande. Zaujímavý pohľad na jednu z kľúčových akcií počas II. svetovej vojny z vedeckého, civilného ako aj vojenského hľadiska. Pri samotnej sabotáži som sa cítil ako pri hraní Comandosu + si prirátajte nehostinú zasneženú Nórsku prírodu. Zaujímavosťou resp. pozorohudnosťou je, aj to, že počas jednotlivých epizód sa strieda nórština, nemčina a angličtina a dodáva tomu punc realičnosti. Nie je to dokonalé ale krásnych 8/10 tomu napálim v pohode. PS: Chcem už konečne film o Knutovi Hauglandovi, chlapovi, ktorý sa dostal dvakrát zo zajatia Gestapa, prestrieľaľ sa z obkľúčnej nemocnice SS, bol súčasťou operácie Telemark a po vojne si na vore preplával pacifik s Thorom Heyerdahlom. ()

Pedross800 

všetky recenzie používateľa

Hned jak jsem si všiml plného hodnocení od uživatele gogo76 tak jsem zpozorněl a vrhnul se na to, neb tenhle chlapík je na válečné filmy a seriály opravdový expert . A po posledním dílu jsem nadšen a uchvácen. Vynikající minisérie o závodech za stvořením atomové bomby a tím, proč to Němcům nevyšlo. Já o téhle epizodě z druhé světové nic nevěděl a o to víc si to užíval. Bylo to napínavé, poučné, dramatické i vtahující. Spousta dějových linek do sebe krásně zapadala a hlavně neskutečně fungovala chemie mezi všemi postavami a nešlo se nevcítit do spousty z nich a jejich osudů. A i díky tomu pak poslední díl byl správným emočním vrcholem této dokonalé severské pecky. Mohu vřele doporučit všem i těm, kdo válečnou tématiku nemusí, protože tady jde o mnohem, mnohem víc a je to natočeno vskutku brilantně! ()

Morholt 

všetky recenzie používateľa

Šestidílná televizní vymazlenost, která operaci Telemark podala nejen naprosto detailně, ale i přehledně a hlavně historicky věrně, což ne vždy jde ruku v ruce. Příběh sám ja rozdělen do tří rovnoměrných liniích, norské, německé a řekněme britské, které se ne snad vyloženě prolínají, ale určítě dotýkají a dohromady tvoří víc než kompaktní celek. Naštvala mě snad jen jediná věc a to samotný závěr, což ovšem není výčitka na adresu filmového řemesla, ale spíš žehrání na osud. 95% ()

Galéria (34)

Zaujímavosti (9)

  • V prvom dieli v 44. minúte sa na scéne objaví kolóna nemeckej techniky, na konci ktorej sa nachádzajú až dve štábne vozidlá typu KdF 82E. Týchto vojnových chrobákov bolo počas vojny vyrobených maximálne 669 kusov. To je nepomerne málo v porovnaní so známym nemeckým vozidlom Kubelwagen (KdF 82, obdoba legendárneho amerického Jeepu), ktorý sa nachádza v kolóne za motorkou druhý. Tých bolo do konca vojny vyrobených cca 55000 kusov. Jedná sa preto o raritný snímok vo filmoch z druhej svetovej vojny. (k4li)
  • Ve dvou hlavních úlohách jsou fiktivní postavy. První je postava Julie Smith (Anna Friel), jenž vznikla spojením dvou skutečných spolupracovnic. Druhou postavou je ředitel Norsk Hydro, který přijíždí do Rjukanu. Předlohou mu byli hned tři původní existující ředitelé. Záměrem autorů bylo snížit množství postav, které by rozmělňovaly pozornost diváka a děj příběhu. (MartinezZ)
  • V titulcích se na pár sekund objeví ruka s detailem náramkových hodinek. Zajímavé je nejenom to, že jde o československé hodinky značky Prim, ale i fakt, že je to historická chyba - Chronotechna v Novém Městě nad Metují byla založena až v roce 1949 a první hodinky Prim tam vyrobili až skoro o 10 let později. (jnm)

Reklama

Reklama