Odkaz vo fľaši

Ač na severských detektivkách nijak zvlášť neujíždím (a to ani knižních, ani filmových), musím uznat, že Vzkaz v láhvi měl něco do sebe. Ať už to byl přímořský vzduch, větrné elektrárny, řepková pole nebo nemocnice s rozsáhlým parkingem. Chvílemi jsem ale měla pocit, že se režisér v tom prostředí realizuje, neb někdy ty záběry byly zbytečně dlouhé. Jakmile dojde k únosu dětí, detektivka se dostává do takových těch klasických vyjetých kolejí moderní detektivky (ač nečtu severskou, nebráním se francouzské nebo americké kriminální četbě), kterých se drží až do úplného finále. Rozhodně nejde o překvapivé rozuzlení a nečekaný zvrat. Vzkaz v láhvi je ale velmi dobře odvedené řemeslo a nemám problém ho za pár let vidět znovu. (20.05.2016)

Tématicky i žánrovo ma Odkaz vo fľaši behom veľmi krátkej chvíle plnohodnotne zaujal a s dobre rozbehnutým tempom udržoval moju pozornosť až do záverečných titulkov. Oddelenie Q má so svojim škandinávskym prostredím skrátka čosi do seba a určite dám šancu aj jeho ďalším dvom častiam (myslím teda, že sú ešte dve). (16.09.2017)

Třetí díl Olsenovy série se zatím podařilo zfilmovat nejlépe. Rozhodl jsem se, že budu předstírat, že jsem knihu nečetl a díky tomu jsem si užil kvalitní krimithriller z prostředí komunity náboženských fanatiků s temnou atmosférou a přesvědčivým záporákem. Naprosto skvělý je Nikolaj Lie Kaas v roli detektiva Morcka, který dokáže vynikajícím způsobem zahrát člověka, s nímž si život několikrát denně vytře zadek. I když jsem díky knize věděl, jak film dopadne, dostalo se mi patřičné dávky napětí a těším se, jak bude vypadat Složka 64. (22.08.2016)

Tentokráte žádná holyúdská močopudná broskvovina s Kostějem pro otylé chovatelky koček se zarůstajícími štěrbinami! Flaškopoštu s fraPém teď totiž nemrdnul do Atlantiku fešácký truchlící vdovec, co urputně potřebuje zažehnat své trápení tím, že romanticky pomačká slimáka pomalu kornatějící MILFce, nýbrž do Kattegatu nějaký dánský fakan, jemuž se právě chystal pomačkat krkavici slizký a úchylný kudlankovský vrah. Jelikož si Robina Piš naštěstí zrovna někde nechávala odsávat tuky z hmatatelných partií, dostala se ta flaška už potřetí do pátravých rukou skvostného originálního dua dvou Áček z Kriminálky Kopenhágen. A jak už víme, jakmile se Arab s Autistou už do něčeho zahryznou, v záchvatu džihádu prostě nepustí, dokud tomu luxusnímu pošahanci neukážou, zač je toho poslintaný modlitební kobereček. A je z toho čiré potěšení pro každého milovníka hustých a nekýčovitých napínačů. Vikingové prostě umí. Nejprve z poměrně triviální zápletky splácal Olsen temnou, atmosférickou a strhující knihu, načež z toho Moland uklohnil stejně kvalitní audiovizuál, který navíc nejednoho nedyslektika i překvapí. Tudíž doufám, že v tom ti nájezdníci budou pokračovat, a už si pomalu rozcvičuju zápěstí na Složku 64, Marca a Nesmírného. (28.07.2016)

Střet víry v boha, ďábla a nevíry černé díry. Schválně hádejte, jestli se bude na konci listovat v kostelním zpěvníku.. Nevím, jestli je u severských kriminálek dobrou cestou nadřadit akci nad atmosféru a procedurální vyšetřování, protože pak to vypadá, že detektivní tým musí být hodně hloupý a neprofesionální, aby měl film alespoň sto minut. Ještěže zčernalý humor vnesl energii listů větrné turbíny a kompenzoval skutečnost, že se Nikolaj Lie Kass celou dobu tváří, jako by měl v zadku vraženou tyčku od slunečníku. Škoda, že se mezi hlavními hrdiny nešlo trochu dále v diskuzích o víře, bylo by to ku prospěchu věci a Carl by si snad uvědomil, že mít kolegu, co slaví Ramadán, není v zemích s dlouhými nocemi zase tak špatné.. (12.07.2016)