Manželia a manželky

Zapracováním oněch pro dokumenty typických mluvících hlav a nediegetického vypravěče do příběhu Allen dokázal zrychlit a zpřehlednit vyprávění, ale také se mohl naplno ponořit do hlav svých hrdinů a poskytnout tak komplexní pohled na životy dvou "obyčejných" párů ve středním věku. Postup, který bych jinde považoval za nefunkční berličku, zde bezchybně slouží příběhu. Výborně dopadlo i pro mě nezvyklé obsazení - Sydney Pollack je stejně dobrým hercem jako režisérem, z Judy Davis znechucení přímo čiší a Liam Neeson s Juliette Lewis mě zaujmou vždy a všem. Opravdu působivá studie rozkladu a vývoje vztahů v podání člověka nejpovolnějšího. (10.04.2012)

"Život nenapodobňuje umenie, ale špatnú televíziu". Mikroskopické nakuknutie ba i uvažovanie nad manželským labyrintom vzostupov a pádov, ktoré sa týka Vás (milý rodičia) a (dúfam že nie) čoskoro aj nás (milá mládež). Horúce ako vriaca voda z kanvice, chutné ako cukrová vata z jarmoku. Premiešať, pretrepať alebo pospájať? Pomôže to? Veru, to asi nikto nikdy nezistí... (08.02.2010)

A: Musíme vám něco říct B: (Woody Allen): Co? Co? tak už povídejte A:Jack a já se rozcházíme B: Aha, Chápu. Ale nic vážného, ne? ----- Standardní komentář si odpustím, omílal bych již řečené a místo toho nahodím ještě jeden bonmot: "Nebo byla teorie permanentní partnerské touhy mýtus, jako třeba společný orgasmus? Rifkin a jeho žena ho zažili jen jednou, v okamžiku, kdy je soudce rozvedl." (08.08.2007)

Woody Allen jako filmař - patolog. Vztah je po smrti? Pojďme ho chvíli pitvat a třeba zjistíme, co ho zabilo. Vlezlá ruční kamera spolu s "dokumentárními" záběry z terapií jenom umocňují skvělé herecké výkony (vynikající Sydney Pollack)... Není to příliš příjemná podívaná, ale působivá rozhodně ano. (01.09.2019)

"Spomienky sú len spomienky. Ozveny minulosti. Vytrhnuté okamihy, ktoré nerozprávajú celý príbeh." Pre mňa mimoriadne výstižná a vyzretá vzťahovka, ktorú by mali rôzni ľudia vidieť v rôznych obdobiach svojho života. Allen tu už nie je v citoch tvrdohlavý, prijíma, čo ho stretne a necháva to do veľkej miery robiť aj ostatné postavy. Civilné spracovanie, roztrasená kamera (aj keď tá sa časom ustáli, akoby sa snažila stupňujúcou sebaistotou korešpondovať s rozbiehajúcim sa príbehom) a rozhovory kohosi za kamerou s postavami, v podobe dokumentaristicky ladeného interview, môžu divákov, ktorí nie sú skalnými fanúšikmi tohto cholerického Newyorčana, do istej miery odradiť, ale tých ostatných tieto prvky len utvrdia v Allenovom hlbokom vzťahu a prepojení s postavami. Nakoniec môžem ešte skonštatovať, ako dokonale bola ústredná štvorica obsadená. A potom už len zatlieskať postojačky, aj keď si nie som veľmi istý, či to má Woody rád... (11.06.2013)