9. duben

Pomerne netradične pojatý, ale aj tak slušný menší vojnový film z dánskej produkcie, na ktorom je zaujímavé nielen to, že sa venuje tým prvým, ktorí sú nútení čeliť agresorovi, ale hlavne ten výrazný rozdiel v bojaschopnosti oboch strán. To mi už štýlom skôr pripomínalo prakticky až sci-fi filmy, v ktorých ľudstvo čelí omnoho vyspelejšej mimozemskej livilizácii, než štandardné vojnové filmy, v ktorých býva ten rozdiel dvoch strán predsa len trochu vyrovnanejší. A tak síce dejovo sa nejedná o nič výnimočné, aj keď aspoň vďaka ideálnej dĺžke je to tempo príjemne svižné, ale práve tá atmosféra prakticky neporaziteľného protivníka, ktorý sa nachádza neďaleko a jeho postup vlastne nie je možné zastaviť, ale vojaci aj napriek takmer beznádejnej situácii sa aj tak len tak nevzdajú ma na tom dlhší čas dosť bavila. A podporuje to aj fakt, že Nemci tu s výnimkou záveru nemajú vlastne žiadny priestor a jedná sa len o protivníkov v diaľke, s ktorými sa nedá vyjednávať. Celkom mi sadli aj postavy, ktoré mi prišli sympatické, obzvlášť dôstojník a tak som im nemal problém fandiť. Po akčnej stránke sa tu ani nedá čakať nič výnimočné, ale aj tak film ponúkne tri celkom slušne zvládnuté bojové sekvencie, ktoré sú ale očakávane celkom krátke, keďže hlavným postavám v danej situácii aj tak nezostáva nič iné, len protivníkov na chvíľu spomaliť a hneď ustúpiť. A ani režijne to dopadlo skôr len tak štandardne. Takže 9.april nie je práve film, ktorý by vo svojom žánri kvalitou vynikal a znovu si ho už asi nepozriem, preto aj to priemernejšie hodnotenie, ale aj tak som rád, že som si to pozrel, bavilo ma to. 66% (21.02.2016)

Tak nějak mám pocit, že tu leckdo hodnotil onu samotnou kratinkou anabázi i její rozporuplné výsledky a nikoliv film. Já osobně si myslím, že byl natočen skvěle. Nepostrádal napětí ani první náznaky strachu z toho rachotu od shromažďujících se vojsk tam za hraniční čárou, kde se rozprostíralo Německo. Opravdu mi nešlo situaci nepřirovnávat k roku 1938 krátce po mobilizaci. Takhle totiž by nějak podobně asi začala válka u nás. Jistě, naše opevnění by si žádalo nasazení paravýsadků a Praha a další hlavní města by asi shořela po náletech luftwaffe, ale další boj ve vnitrozemí se mohl odehrávat přesně takto... Velitel jednotky ve filmu to řekl přesně: ,,Někdo musí být první''. Řekl to jako chlap a jako voják své země, které hrozí napadení. Každý z koloroty věděl, co to pro ně asi bude znamenat - být první. Bylo opravdu dechberoucí sledovat komunikaci veliteství s jednotlivými stanovišti na hranicích, odkud dalekohledy směřovaly tam kde se hromadila nejmocnější a nejvycvičenější armáda té doby. Tak jak ona stanoviště postupně umlkala, bylo jasné, že Němec nedělá jen provokativní manévry těsně kolem čáry... Ve filmu dojde k pár slušně zpracovaným bojům a já tento film úplně s klidným svědomím řadím do své sbírky válečných snímků. Jednak je to zase kousek historie týkající se brutální okupace Evropy a také bez ohledu na to, že se Dánsko vzdalo aniž by to ony jednotky věděly, splnili hrdě svůj úkol. Bránili svoji zemi proti hordám nepřátel statečně se vším co měli k dispozici. Navíc proti přesile jak technické tak početní. Film je jim tak velmi solidní poctou. * * * * (30.09.2015)

Dánska armáda bola oveľa horšie pripravená, aj vybavená na prípadnú nemeckú inváziu, ako poľská, pretože za veľmi krátky čas kapitulovali nacistickému Nemecku, ktoré systematicky dobíjalo celú Európu, severní susedia, Nóri, pre zmenu nádherne a vo veľkom kolaborovali s úhlavným nepriateľom Spojencov, s vražednými Nemcami ! ( Dá sa povedať, alebo lepšie povedané : definovať, že po štátnom prevrate prišiel hitlerovec Vidkun Quisling... ) Je vôbec obdivuhodné, že hŕstka dánskej cyklistickej čaty, s podporučíkom Sandom, do posledných chvíľ odolávali velikánskej PRESILE, ktorá ich bez akýchkoľvek problémov, mohla rozmetať na samé franforce, len by stačilo do slova a do písmena - lusknúť prstami ! Síce mali ešte, akú - takú PODPORU, inej čaty, ktorá jazdila na motorkách, ale aj to im bolo prd platné, aby obstáli v KRSTE ohňom, v nepríjemnej, tvrdej skúške, ktorá sa mohla ľahko stať, ako osudná ! Vlastne, čo je na tom všetkom bizarné, je to, že ich vláda, pred pár hodinami - KAPITULOVALA, oni o tom nemali, ani náznak tušenia, a tak bojovali i napriek tomu, že to bolo v podstate zbytočné ! Priznám sa, že v poslednom čase som si veľmi obľúbil DÁNSKY, podotýkam k tomu - VOJNOVÝ FILM, kde práve tento, je malý - veľký, ojedinelý, strhujúci, autentický, skrátka bravúrny ! Veľmi chválim, po prvé : samotnú atmosféru, výpravu, dobu. Po druhé : réžiu. Po tretie : Scenár. Po štvrté : Kameru. Po piate : OBSADENIE, ktoré je naprosto bezchybné ! Hlavná úloha : Pilou Asbæk, ktorý je mimoriadny, už od úplne prvého záberu z idúceho auta ! Pozor, je tu taktiež bráško slávneho Mikkelsena, presne konkretizované, ako Lars, to je ten starší. Vynikajúci snímok ! (18.03.2017)

Film je to výborný a není k tomu mnoho co dodat, ale komentář si přesto neodpustím, zejména po přečtení názorů výše, z nichž některé srovnávají situaci Dánska a Československa. Pro ty, kdo mají v dané tématice drobné mezery: onu možnost hrdinství nám neupřel prezident Beneš, ale alibistická, sobecká a zbabělá politika našich "spojenců" Francie a Velké Británie, která je před válkou nakonec stejně neuchránila. V roce 1939 jsme už dávno neměli nejen "příhraniční pevnostní systém", který byl už půl roku v rukou Německa, ale ani toho prezidenta Beneše, ten už nějaký čas pobýval v emigraci a jeho místo dávno zaujal prezident Hácha. A s naším bojem se to má tak: naše vláda přijala (neboť těžko mohla dělat cokoliv jiného) Hitlerův diktát a kapitulovala, podobně jako dánská vláda ve filmu - a stejně jako v Dánsku se i u nás špatně informované jednotky postavily na hrdinný a marný odpor - o nich mluví ve svém komentáři flanker.27. A světe div se - oni o tom ti Dánové netočí filmy NA ROZDÍL od nás, ale STEJNĚ jako my. O frídeckém incidentu vznikl už v roce 1956 Sequensův snímek "Neporažení", který stojí (i přes své pochopitelné dobové ideologické zabarvení) za shlédnutí zrovna tak, jako "9. April", třeba jen proto, aby bylo o nějaký ten zbytečně sebemrskačský komentář méně. (06.12.2015)

Poctivě odvyprávěné vojenské drama z druhé světové války, které je opět z trošku jiného pohledu. Pro změnu z pohledu dánského vojáka. Například zjistíte, že pěchota nebyla podpořena tankovou divizí, ale zase se naučila za půl minuty vyměnit duši na jízdním kole. To se pak člověk nemůže divit, že Němci Evropu na začátku války přeřízli Blitzkriegem tak snadno, jako tupý nůž půl hodiny ležící máslo na sluníčku. To se totiž doslova nabízelo. Tento film kromě tohoto zjištění také nabízí solidní porci dánské hrdosti, která se promítne i do závěrečné scény. Nic nového pod sluncem, ale dokazuje, že i evropská kinematografie dokáže natočit dobrý válečný film. (20.09.2016)