9. duben

Malý komorní film o jedné zvláštní válce. Četa dánských cyklistických amatérů proti německé pancéřové divizi. Ale Dánové přesto bojovali, narozdíl od Čechů v roce 1939, i když jejich armáda byla proti té československé nepatrná a špatně vyzbrojená, o absenci příhraničního pevnostního systému nemluvě. Mohou teď o tom narozdíl od nás alespoň točit filmy, protože jet na kole proti obrněnému tanku je hrdinství...nám tenhle pocit prezident Beneš upřel... Svým charakterem spíše televizní snímek patrně nijak neoslní, ani svou výpravou, ani uměleckým provedením, přesto stojí za zhlédnutí, už jen proto, aby si člověk uvědomil úspěch německého ,,Blietzkriegu" - Evropa nechala Němce celá 30. léta nekontrolovaně zbrojit a militarizované Německo vyhrávalo zpočátku všechny své bitvy drtivou technickou převahou...zatímco Evropa se utápěla v politice appeasementu...nepřipomíná to náhodou dnešek? (08.09.2015)

Tak nějak mám pocit, že tu leckdo hodnotil onu samotnou kratinkou anabázi i její rozporuplné výsledky a nikoliv film. Já osobně si myslím, že byl natočen skvěle. Nepostrádal napětí ani první náznaky strachu z toho rachotu od shromažďujících se vojsk tam za hraniční čárou, kde se rozprostíralo Německo. Opravdu mi nešlo situaci nepřirovnávat k roku 1938 krátce po mobilizaci. Takhle totiž by nějak podobně asi začala válka u nás. Jistě, naše opevnění by si žádalo nasazení paravýsadků a Praha a další hlavní města by asi shořela po náletech luftwaffe, ale další boj ve vnitrozemí se mohl odehrávat přesně takto... Velitel jednotky ve filmu to řekl přesně: ,,Někdo musí být první''. Řekl to jako chlap a jako voják své země, které hrozí napadení. Každý z koloroty věděl, co to pro ně asi bude znamenat - být první. Bylo opravdu dechberoucí sledovat komunikaci veliteství s jednotlivými stanovišti na hranicích, odkud dalekohledy směřovaly tam kde se hromadila nejmocnější a nejvycvičenější armáda té doby. Tak jak ona stanoviště postupně umlkala, bylo jasné, že Němec nedělá jen provokativní manévry těsně kolem čáry... Ve filmu dojde k pár slušně zpracovaným bojům a já tento film úplně s klidným svědomím řadím do své sbírky válečných snímků. Jednak je to zase kousek historie týkající se brutální okupace Evropy a také bez ohledu na to, že se Dánsko vzdalo aniž by to ony jednotky věděly, splnili hrdě svůj úkol. Bránili svoji zemi proti hordám nepřátel statečně se vším co měli k dispozici. Navíc proti přesile jak technické tak početní. Film je jim tak velmi solidní poctou. * * * * (30.09.2015)

Jeden z nejrealističtějších válečných filmů, co jsem viděl. Tento příběh z pohledu malého národa, který je uvržen do beznadějného boje, nám může být blízký. Škoda, že po Tmavomodrém světě náš historický film stále spí. 9. duben je svým podáním skvělé osvěžení po rusko-americké sebechvalné pompě a francouzském šaškování. (19.07.2020)

Docela jsem se pobavil nad některými komentáři (kola proti tankům a podobně), když cyklistickými rotami či prapory disponovala téměř každá evropská armáda (německou nevyjímaje). Pěší divize byly na počátku války opravdu pěší, takže kola představovala při rychlých přesunech obrovskou výhodu. Ale k filmu. Užil jsem si ho. Potěšilo mě, že dánští tvůrci ze svých vojáků nedělali něco víc, Američané i Rusové by si z nich měli vzít příklad, celý snímek na mě proto působil krajně autenticky. Potěšily mě i velmi pěkné záběry na Pzkfw II i SdKfz 222/ 223, nadchla mě tísnivá atmosféra prostoupená bezmocí a myslím si, že se tento film, na rozdíl od mnohých válečných velkofilmů, opravdu povedl. (23.10.2019)

Menšia komorná dráma o jednom márnom boji a zbytočne stratených životoch. Bolo tragikomické pozerať sa, ako tí chudáci išli na bojisko (ak sa to tak dá nazvať) na bicykloch a so 40 nábojmi vo vrecku. No plní odhodlania, smutné a hlavne zbytočné. Opäť zaujal najmä Pilou Asbæk, ktorý film ťahá trochu hore. Lepší priemer. 65/100 (26.06.2020)