Sparné leto

Derayův snímek jsem buď neviděl, nebo po pár dekádách od shlédnutí dokonale vytěsnil, takže nemám možnost konfrontovat přístupy obou režisérů a rozhodnout, který je funkčnější. Ten Guadagninův mi přijde poněkud mdlý, tlumený a nenápadný. Bazén měl být spojením thrilleru a psychologizujícího dramatu, jenže to by musel režisér místo zdlouhavých záběrů na prosluněnou italskou přírodu mnohem víc pracovat s charaktery, rozehrát rafinovanou hru plnou náznaků, dávkování informací a zastřených konfliktů, které postupně a nevyhnutelně probublávají na povrch, aby posléze destruktivně explodovaly ve výbuchu emocí. Jedině postava ne v jádru zlého, ale sebestředného, majetnického a hedonistického producenta funguje jak má (obávám se, že spíš díky nasazení hereckého chameleona Ralpha Fiennese než díky režisérovu vedení). Lolita Dakoty Johnson nemá víc prostoru než vystavovat nahé tělo a vysílat vyzývavé pohledy, což je při neskromné stopáži na pováženou. Tilda Swinton je castingový omyl, mám ji za zajímavou herečku určenou pro speciální kategorii rolí typu androgenních či asexuálních bytostí a životem smýkaných ženských trosek, ale s vědomím, že si to za a) nepřečte a za b) jsem v dostatečné vzdálenosti říkám, že si nedokážu představit Tildu jako sexuální objekt vzbuzující chtíč a žárlivost. Matthias Schoenaerts nedokáže být pro Ralpha Fiennese protihráčem na úrovni a tenhle nedostatek výrazně potápí dramatický konflikt. Na škodu by ani nebyly prostřihy, které by zredukovaly stopáž o nějakých 12 minut. Bazón se vidět dá, ale s výjimkou Fiennese a soundtracku se velmi rychle vykouří z hlavy. Celkový dojem: 55 %. (19.11.2021)

Myslím, že řemeslně je to zvládnuté skvěle, ode všech zúčastněných. Co se na filmu všeobecně nelíbí, to je jeho chlad, bezvýznamnost. Jenže vtip je v tom, že právě takovým to mělo být! Jenom pózy a nedospělé hry lidí prolezlých hedonismem a falší (pop-music). Co skutečného mohou takoví lidičkové prožít? I ta smrt je v jejich podání jaksi pitomá a zbytečná. Leč symptomatická! Kolik jen hvězd pop-music zemřelo takhle blbě? No nic, tak podepíšeme fanouškovi cédéčko a máme tu epizodu za sebou. --- Soukromě si představuji, jak by se na takovém "šokujícím úmrtí génia" vyřádil bulvár. A Tilda by se slzou v oku přidala k dobrému, jak ta strašná událost navždy ovlivnila její (neexistující) uměleckou tvorbu. --- Pořád ta hra, hra na život, jen ne život sám. (17.11.2021)

Moje taktika nečíst si před filmem komentáře a hodnocení se mi u tohoto filmu zle nevyplatila.Následkem toho jsem prožil dvě hodiny nudy a utrpení,z ústřední čtveřice jsem toho viděl až zbytečně mnoho a i přes velký herecký výkon Ralpha Fiennese byla jeho postava pověstnou osinou v zadku.Obsazení pro mě zůstává záhadou.Proč hraje Dakota Johnson teenagerku,když vypadá minimálně na pětatřicet?Detaily obličeje byly až příliš detailní.Postavy mi přišly otravné,děj jsem nezaznamenal a nudil jsem se strašně,hvězdičku jsem udělil za výkon Ralpha Fiennese,i když byl jeho Harry příšerně otravný. (14.11.2016)

tu se tajní, tam se lže -nepřekvapivě- a nešokantně příběh plyne a nijak zvlášť by mne tahle vztahovka nevtahovala, nebýt brilantní režie, kde Gaudagnino vytěží prostředí až na dřeň (!) vytvoří TAK vtahující atmosféru, že by se dala krájet (a i pak by mne fascinovala) inu, tady by byl každý herec, jen do počtu (11.06.2018)

Nedokonalé pitvání několika vztahů. Slunná Itálie, slavná rocková hvězda, její současný přítel, její bývalý milenec a excentrický hudební producent, jeho dcera. Začínají se producírovat kolem bazénu, tančit, rozebírat vztahy, bilancovat, provokovat i svádět se. Vzdáleně má jít o remake slavného francouzského kousku Bazén s Alainem Delonem a Romy Schneider. Celý film je prakticky nedramatickým pohledem do několika životů, do žádného se ovšem nepodíváme podrobněji, žádný nás výrazněji nezaujme, ač nejzajímavěji do děje vstupuje spontánní zvíře Ralph Fiennes. Zvrat se dá snadno předvídat a je otázkou, jestli diváky jeho vyústění uspokojí. Navrch v závěru už se to celé trochu sype. Příkladem: sledujeme vyšetřování zločinu, které však jde na druhou kolej, podstatné je totiž získat autogram slavné umělkyně, která si na slunném ostrově léčí ztrátu hlasu. Věřte mi. Právě chameleónka Tilda Swinton tak celou dobu pouze šeptá, její mimika však dokáže leccos nahradit. Herci jsou opravdu slušní. Jenže otázek naskočilo dost, odpovědi mi coby divákovi chyběly. Jakýs takýs feeling se k nám nicméně (naštěstí) dostává, snaha soustředit se na chování postav než na vytváření velkých point a dějových zvratů ovšem nevychází. (16.07.2016)