Steve Jobs

Nedokážu si moc představit, jak může tento (byť) velmi profesionální počin oslovit někoho, koho nezajímá Steve Jobs, ani historie počítačů. Je pravda, že Danny Boyle prostřednictvím kulometných dialogů Aarona Sorkina servíruje takřka "dokonalé" zpracování životopisu jedné osobnosti, ale zrovna mě tohle koule nerve... Bez výtek, ale také bez nadšení. 7/10 (28.01.2016)

Není to o Jobsových mnohých (ne)úspěších v Atari, Applu, NeXTu či Pixaru a nejde tedy o film o vizionáři, který jejich prostřednictvím západní svět chtě nechtě nade vší pochybnost ovlivnil; a ne zrovna zanedbatelně. O něco více, ale i tak nikoli primárně a v plném záběru, to je o Jobsovi jakožto neskonale vděčném objektu zájmu, který v sobě snoubí (všeho)schopného v mnoha ohledech geniálního a velice inteligentního "vůdce", který uměl prodat svou inovativními vizi jako nikdo jiný, s nepopiratelnými obchodnickými schopnostmi i kouzlem osobnosti, stejně jako arogantního a mnohdy neopodstatněně krutého i emočně labilního manipulátora trpícího narcistickou poruchou osobnosti, který neváhá jít přes mrtvoly; a to i svých nejbližších. A to je ještě ta milejší stránka jeho odvrácené tváře. Ovšem zdaleka nejvíce je to o prostém vztahu komplikované osobnosti ke světu, kolegům, přátelům a především o hledání si cesty k sobě sama a nechtěné dceři. Je to do morku kostí typicky "sorkinovské". Ovšem tentokrát se mu chytrým tahem podařilo eliminovat častou výtku jeho práce; a sice že jeho postavy divadelně deklamují a nehovoří jako skuteční živoucí lidé. A tak to tedy rovnou pojal jako svého druhu stylizovanou divadelní hru založenou na fikci inspirovanou skutečností o třech aktech a vracejících se návštěvách à la Dickensova Vánoční koleda. Boylovi slouží ke cti, že krom jakože dobového formátu jednotlivých aktů se oproti svým zvyklostem drží v ústraní a nechává vše čistě na zběsilé tempo udávajících Sorkinových energických dialozích a výtečných hercích, kdy to zdaleka není jen o chvalozpěvy zahrnovaném triu Fassbender-Winsletová-Rogen. (13.11.2015)

Aaron Sorkin je bůh, to víme všichni, a tady z pozice scénáristy vládne tak mocně, že ani režisér Danny Boyle ho vůbec nestíhá... a to je trochu škoda, protože do geniální pecky jakou bylo The Social Netvork od Finchera tu chybí právě trochu pevnější režijní vedení - i když film má fantastické tempo (dvě hodiny prakticky čistých dialogů, a uteče to rychleji než kdejaká našlapaná akční řežba), a dostává se pod povrch tak fascinující a tragické osobnosti jako byl Steve Jobs dost hluboko, nedává k jeho pravdivému portrétu nic navíc, a ke konci mu i trochu dochází dech. 8/10 (15.01.2016)

Každé nakousnuté Apple časem zhnědne. A tohle jablko mě solidně otrávilo nudou o třech dějstvích.Tohle byla slušná kašovitá hmota. O čem ten film vlastně byl? Steve Blowjobs se dvě hodiny dohaduje se svými spolupracovníky, co je pro něj a jeho zhola zbytečné produkty dobré. Dohaduje se s nimi ve třech různých údobích svého života, 1984, 1988, 1998, a všechna tato údobí se ničím neodlišují, jen jsou naprosto stejně nudná, užvaněná a absolutně ničím zajímavá. Blowjobs je arogantní, povýšenecký, panovačný, pedantický, hádavý, působí, že má periodu každý den. Divák jej nemohl obdivovat ani minutu. Nebýt soustředěného výkonu Michaela Fassbendera, film bych ani nedokoukal. Nebylo proč. Multimiliardář, jehož číslici jeho konta by leckdo neuměl ani napsat, a on řeší pár drobných, které pustil pro svoji "upytlačenou" dceru. S jeho prachama bych opíchal půl světa, pořádal pařby každý den, hrál do rána konzoli, prostě se bavil, on řešil hovna. Režie Dannyho Boyle je těžkým zklamáním. Film absolutně ničím neoživil, klidně jej mohl podepsat Alan Smithee, prostě k čemu dělat film o nedostudovaném géniovi, když už jeden takový existuje, s Ashtonem Kutcherem, který byl o něco záživnější. Navíc byl jeho představitel svému předobrazu podobný, Fassbender nebyl vůbec. Jedná se o nejhorší film Dannyho Boyle. Nikdy nechci o jeho nudném, nekompetentním počinu ani slyšet. Životopisy se pro něj nehodí. Zvláště ty o mužích, kteří mají v hlavě rovnice a logaritmy, které jsou normálním divákům vzdálené, a režisér je nijak a ničím nedokázal přiblížit. Ono to pramení i z toho, že Blowjobs neměl vůbec pozoruhodný život. 2/10 (07.10.2017)

Stejně jako si Tarantino dialogově zaonanoval v Osmi hrozných, udělal si podobně radost u Jobse i Sorkin. A jeho neustálá dialogová smršť je zde tak enormní, že to bohužel v některých částech upozadilo i samotného Boyla a ubírá to bohužel i některým emotivním scénám. Někdy by zkrátka neuškodilo dialogově malinko přibrzdit a nechat vyniknout i obraz a samotnou režii. Možná by to pak celkově nepůsobilo tak chladně a odměřeně. Jenže i onanující Sorkin je pořád výborný Sorkin a i Boyle v pozadí má své řemeslo plně v rukou, takže jde pořád o velmi solidní nadprůměr. A po herecké stránce už je to úplná extra třída. Jen se nemohu ubránit dojmu, že kdyby se milovaný scenárista držel trochu na uzdě, mohlo to být ještě o něco lepší a hlavně emotivnější. (13.03.2016)