Steve Jobs

„Můžu ti nejdřív něco říct o Time magazínu? Věřím, že je to tréninkové centrum pro nájemné vrahy.“ K filmu jsem přistupoval nezaujatě (Jobs a „jeho“ produkty jsou mi u vy-víte-čeho), laicky (danou problematiku neřeším) a s žádným očekáváním. Zprvu mě pobavila vizáž „Winsletky“, avšak postupně jsem objevil hned řadu vtipných věcí, což jsem nečekal. Naopak hlavní hrdina mně byl dost odporný (Fassbender to hrál možná až příliš dobře) a pak jsem měl také problém ještě s jednou věcí. Kdo viděl něco dle Sorkinova scénáře, asi uzná, že je sice mistrem rychlých dialogů, ale má také své manýry, které jsem ještě schopný přijmout třeba v Newsroom, ovšem zde už ne. Řešení osobních vztahů skoro pořád a nejlíp před co nejvíc lidmi, mě stále víc otravovalo, působilo to nezáměrně vtipně a moc chtěně (stejně jako jisté odkazy). A rádoby hřejivý pocit na konci tomu věru nepřidal. Takže ve výsledku to vidím na lepší, ale stále jen průměr. „Chci tím jen říct, že je fajn, že přišli.“ - „Žalují mě.“ - „Ale stejně…je od nich pěkné, že se zastavili.“ (13.07.2016)

Boyle příjemně utlumený a jdoucí plně na ruku Sorkinovi. Výsledkem je hezká divadelní inscenace, která dokáže ve vrcholných momentech strhnout a neselhává ani po stránce konstrukce. Sorkin uklouznul jen při přílišném topení se v technických žvástech a při dekonstrukci titulní postavy, která se na základě jeho scénáře dá bohužel definovat jednou, maximálně dvěma větami. Což je prostě škoda. UPDATE: Zraje to, napodruhé výrazně lepší a má to vrstvy. (18.11.2015)

Nešlo jinak, než to natočit odlišně a zaměřit se na rodinu nebo na dialogy mezi zajímavými postavami. Tedy tak, jak to v Pirátech ze Silicon Valley chybí stejně tak jako ve filmu Jobs. Na druhou stranu si nemyslím, že právě Steve Jobs by si zasloužil tolik filmů. Michael Fassbender a Danny Boyle sice předvedli poctivé filmařské umění, ale podle mě naprosto zbytečně. (29.02.2016)

Rozhodne je to Sorkinova slovná masturbácia, často sa v dialógoch vysvetľujú veci, ktoré tie postavy vedia a nemusia ich opakovať, ale nedá sa neobdivovať tá celková štruktúra rozprávania. Je to vlastne divadelná hra o niekoľkých vystresovaných nástupoch na scénu. Pretože Jobs bol predovšetkým herec / komediant. Vďaka skvelým hercom je to ale pomerne strhujúci teáter. (31.01.2016)

Měl jsem jisté pochybnosti, ale on nakonec tenhle scenáristický konstrukt filmu jako zákulisního dramatu o třech dějstvích funguje velmi dobře. Chameleon Fassbender vlastně není Jobsovi příliš fyzicky podobný, ale během chvilky na to zapomenete. Danny Boyle se sice drží nenápadně v pozadí a slouží textu Aarona Sorkina, ale třeba při opakovaném použití flashbacků během probíhajícího dialogu cítíte, že přesně věděl, jaký film to vlastně točí. Jen bych film neoznačoval za životopisný, byť k tomu svádí už samotný jeho název. (14.11.2015)